Reklama

Reklama

Je zamčený v pokoji jakéhosi losangelského hotelu a hlavou mu táhnou klíčové okamžiky jeho života. Rocková hvězda Pink, na jehož koncert se už možná kdesi venku scházejí tisíce fanoušků. Sedí tu a utápí se v děsivých představách a vizích. Scény represí a lidské agresivity se střídají s frustrujícími vzpomínkami na dětství bez otce, zato s přehnaně ochranitelskou matkou, na školu, pokoušející se všechny semlít do jedné beztvaré, nemyslící masy, na ženu, která jej zradila. Sedí tu, obehnán pomyslnou ochrannou zdí, kterou si kolem sebe kdysi vybudoval, a neví jak dál.
Kultovní snímek "Pink Floyd: The Wall" je jedním z mála filmových děl, experimentujících s ryze hudební látkou. Po úspěchu jevištního zpracování dvojalba populární skupiny Pink Floyd se režie celovečerního filmu ujal Alan Parker (Sláva, Hořící Mississippi, Evita atd.), který se tu poetice hudebního tvaru přiblížil v kinematografických dějinách zcela ojedinělým způsobem. Podle scénáře vůdčího ducha skupiny Rogera Waterse vznikl film, jenž je tříští symbolických obrazů a animovaných sekvencí, volně spojených písněmi a situací fiktivní hlavní postavy. Film, který je nadčasovým vyprávěním o osamělosti člověka i o nejrůznějších zdech, jež si kolem sebe stavíme. (oficiální text distributora)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (582)

Malarkey 

všechny recenze uživatele

Hudební svět Pink Floydů je geniální, bezesporu je. Jen jsem do něj nedokázal zapadnout. Asi ta muzika pro mojí generaci není určená i když Another Brick in the Wall je klasika klasik. Na druhou stranu od nich nic jiného, zásadního, nepamatuju. Možná i to něco svědčí o kapele samotné, ne? A teď možná naseru kdejaké následovníky této muziky, když se přiznám, že nejradši ten song žeru v remixu od Erica Prydze :-) ()

Enšpígl 

všechny recenze uživatele

Začátkem 90 let mě kámoš půjčoval VHS na které bylo napsáno "Pink Floyd - The Wall" a dodal "Tohle tě rozmrdá". A ano, ani Mike Tyson by mě nedokázal srazit větší silou k zemi než tohle nadčasové, po všech stránkách geniální dílo. Dostat ze sebe tolik úzkostí a deprese a převést je do takové formy, že se okamžitě dostanou do každého diváka The Wall je skoro na kriminál. Těžko se mě už někdy vymažou z paměti scény ze školy, kde probíhá hlavní genocida osobnosti každého z nás. Nikdy po mě nepřestane běhat mráz po zádech když Bob Geldof v černé uniformě fanatizuje dav. Ovšem teď mě dochází, že kdybych zde vypsal úplně všechno na co z tohoto díla niky nezapomenu nebyl by to komentář, ale kniha. Tak moc mě to "rozmrdalo". ()

Reklama

T2 

všechny recenze uživatele

Rozpočet $-miliónovTržby USA $22,244,207Tržby Celosvetovo $31,200,000║ Hudba fajn o tom niet pochýb ale nevyváženosť obrázkov a vizuálu to zrážajú do kolien, skôr by som bral tie animácie tie boli super, miestami úchylné, zvrhlé a príliš agresívne čo sa týka výpovednej hodnoty v tomto ohľade ta spadalo do takej samoúčelnosti. /40%/ ()

Lima 

všechny recenze uživatele

Na hudbě Pink Floyd jsem vyrůstal, jejich hudbu dodnes miluju a ačkoliv mám mnohem raději jiná "floydí" alba, než je právě The Wall (např.božské Dark Side of the Moon), některými pasážemi z filmu nepohrdu nikdy. Roger Waters si vyřešil svá traumata z dětství a přinesl světu krásnou hudbu a hodně depresivní texty, která sice Parker umně převedl na filmové plátno, ale nutno říci, co by byl jeho film bez nezapomenutelných kreseb Geralda Scarfa, autora všech animací a obalu alba The Wall. ()

Matty 

všechny recenze uživatele

Hudba Pink Floydů mi vždycky připadala divná, jejich celovečerní film je megadivný. Zprvu mě napadlo, že Alanu Parkerovi někdo zapomněl říct, kolik minut obvykle trvá videoklip, ale ve skutečnosti žádný videoklip nepostihuje tak širokou škálu různých témat tolika různými způsoby. Je tu dětství, negativní vliv školního drillu, absence mužské opory a s tím související silná fixace na deprimovanou matku. Je tu dospívání, stála potřeba najít si schopnou ženskou. Po vystřízlivění přichází na řadu drogy a s nimi nová extra dávka bizarních halucinací. Je tu dospělost, vzpoura, revolta, touha stát se jednou cihlou velké zdi a současně jiné zdi bořit, tohle se už neobejde bez následků. Je jenom na vás, jakým způsobem budete servírované audiovizuální tornádo absorbovat. Zda-li se jim necháte unést, nebo zůstanete s čistou hlavou na pevné zemi. Mnozí to nejspíš vzdají dřív než dojde na „masomlýnek“, jiní si budou rochnit v alegorických záběrech a nechají se rozcupovat depresivní atmosférou navozenou tou „divnou“ muzikou. Nyní mám Pink Floydí hudbu rád, chápu o čem je a chápu, že to (vysvětlení) byl částečně i záměr Parkerova filmu, ačkoli Waters nad výsledkem zrovna nejásal nadšením. Zeď je psychedelická záležitost, která vám dost možná převrátí žaludek naruby a jistě vás přiměje k zamyšlení. Sice už nemá, ani nemůže mít tak silnou výpovědní hodnotu jako v době, kterou kritizuje, tedy v době svého vzniku, ale její vizuální kamufláž mě i po čtyřiadvaceti letech ohromila jako žádný „normální“ film. 100% Zajímavé komentáře: Djkoma, Superpero, Bláža, Dominicus ()

Galerie (57)

Zajímavosti (42)

  • Filmový projekt Rogera Waterse byl společností EMI zamítnut, jelikož podobný filmový žánr do té doby pokaždé končil kasovním neúspěchem. Když se však do projektu vložil Alan Parker a využil svých kontaktů v branži, plánovaného snímku se ujalo hollywoodské studio MGM a přidalo štědrý rozpočet 10 mililionů amerických dolarů. (Zeebonk)
  • Učitel zabaví Pinkovi (Bob Geldof) báseň, nahlas jí předčítá a chlapci se posmívá. Jedná se o text písně "Money" z ikonického alba "The Dark Side of the Moon" - Pink Floyd ho vydali v roce 1973. (Magnuss)
  • V závěrečných titulcích se můžeme dočíst, že soundtrack vyšel na labelu Columbia Records. Není to pravda, ve Velké Británii byl vydán pouze singl  "When The Tigers Broke Free" / "Bring The Boys Back Home" (u druhé písně šlo o novou verzi). Nějaký čas bylo následné LP "The Final Cut" (1983) označováno za filmový soundtrack, což s ohledem na skladbu písní neodpovídá pravdě. "When The Tigers Broke Free" byla později zařazena do bonusové přílohy remasterované desky "The Final Cut" (2004) a posléze ještě na kompilaci "Echoes: The Best of Pink Floyd" (2001). (don corleone)

Reklama

Reklama