Porcile
Porcherie
Pigsty
Režie:
Pier Paolo PasoliniScénář:
Pier Paolo PasoliniHrají:
Pierre Clémenti, Jean-Pierre Léaud, Ugo Tognazzi, Anne Wiazemsky, Margarita Lozano, Marco Ferreri, Franco Citti, Ninetto Davoli, Luigi Barbini (více)Obsahy(1)
V tomto filmu jsem poprvé vyprávěl věci, které přesahují mez únosnosti, říká Pasolini o Prasečinci, který je (vedle divadelní hry Orgie, inscenované v Turíně roku 1968) nejvýraznějším předchůdcem snímku Saló aneb 120 dnů Sodomy. Již Prasečinec je alegoricky pojatou obžalobou soudobé neokapitalistické Itálie, kterou Pasolini přirovnává k Německu v době Hitlerova nástupu k moci. Snímek je složen ze dvou střídavě se prolínajících povídek. Té první dominuje výrazně lyrický styl, ta druhá je až chladně prozaická, plná verbálních sarkasmů. První příběh letopočet není znám, patrně jde o středověk - pojednává o mladíkovi (Pierre Clementi), který se plahočí tajemným pouštním bojištěm, posetým mrtvolami a zbraněmi. Je k smrti zmučený hladem. V mezní situaci se stává kanibalem. Protagonista druhé povídky, která se odehrává v současnosti, je synem úspěšného německého průmyslníka z Bonnu. Tento mladík jménem Julian (Jean-Pierre Léaud) trpí neobvyklou sexuální úchylkou dospívá k orgasmu pouze při styku s prasaty.
Prasata představují pro Pasoliniho metaforu společnosti, v níž Julian a jeho rodiče žijí. Julian je podle Pasoliniho obětí střední společenské třídy, která je zkrátka zcela zkorumpovaná a zkažená, přesto však nedovolí vlastním dětem, aby se vymanily z předepsaných konvencí. Hrdinové filmu Prasečinec jsou neposlušní synové v té nejodpudivější podobě: bouří se proti společnosti, avšak jsou jí sami pohlcení. Vyznění díla je surové a otřesné, ale Pasolini přistupuje k látce se záměrným odstupem a humorem. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (37)
Já nevim prostě no. Ten film se mi líbí tím, že pobuřoval. Ale bylo tomu, pravda, dávno. Dnes už to bude drtivou většinu lidí nudit a jen několik málo jedinců, kteří rádi jdou proti proudu v tom budou hledat perlu. Je to opět klasický rozvláčné, každý záběr, který by normálně trval 5 sekund tady trvá sekund pětadvacet, zase to na mě působí dojmem nízkorozpočtového filmu, hlavně v tom (asi středověkém) příběhu, kdy záměrně nebylo zobrazeno tělo celé, aby nebylo vidět, že tam ta hlava prostě pořád je. Atd. Jedno zkouknutí myslim, bohatě stačí, mě, i všem ostatním ať odpůrcům, či příznivcům. Zas tak zábavné to opravdu neni. ()
Pasolini ako správny marxista a komunista nenávidel „zahnívajúci“ kapitalizmus a s ním spojenú konzumnú spoločnosť. Aby ich skritizoval, využil motív zoofílie a kanibalizmu a nakrútil film, ktorý ma podľa mňa najbližšie k jeho najkontroverznejšiemu dielu Saló alebo 120 dní Sodomy. Explicitných scén súlože človeka s prasaťom sa však nedočkáme, v Kanibaloch 2, ktoré vznikli necelé desaťročie neskôr áno, ale tento film je určený trochu inému okruhu divákov. ()
Podíval jsem se na tenhle opus již poněkolikáté a vždy mne to osloví nesmírně silně.To, co zde mistr předkládá k uchopení stojí mimo čas.Ačkoliv jde o současnou problematiku a také tu nepříliš vzdálenou.Viditelné jsou dvě roviny, ale jeden příběh.Prase je všudypřítomné, v komkoliv z nás.Ať už jde o bolševika, fašistu, Žida, či kohokoliv jiného.Je ale otázkou, či spíše problémem, kde se svině může manifestovat a proč se může manifestovat.Tady mistr podle mého soudu zůstává před branou.Ale je to jediná brána, kterou kdyby otevřel, tak se z filmu, který je krásný právě oněmi náznaky stal politický manifest, a tedy sračka.Ale přece jen, vzpomeňte vážení na jeden výrok toho šilhavého psychopata v Salo, který se ptá...."a víte, co se stane, když bolševik spadne do Rudého moře?....No udělá to žbluňk!...."Já bych tady ještě dodal....."...tralala..."Kam jdou lidé po válce a v 60. letech? Kde je zlo? Odpovědi jsou v tom paralelní příběhu, a také v tom,co tak nádherně a působivě popisuje v Salo.Vážení myslím, že obcujeme s prasaty a jsme jimi požíráni.Tohle bohužel a naštěstí musel mistr vystřihnout.Škoda! ()
Tento film jsem viděl na Febiofestu až kolem půlnoci a ke konci jsem dost usínal. Nicméně je film docela zajímavý, složený z několika částí. Obsahuje několik "šokujících" scén, které ale možná šokovaly v době uvedení filmu. ()
Spoliery!!! Má dovolená se postupně mění v dovolenou s Pasolinim (přítelkyně by nejspíš jalově nesouhlasila). Jak už kdosi trefně poznamenal, film od doby vzniku ztratil hodně na odpudivosti; to ale svědčí víc proti divákovi (sebe nerad zahrnuji) než dílu. Jít po Pasolinim s vidinou exploatační hostiny je tedy chyba, na druhou stranu skutečnost, že zobrazené scény tolik neznechutí, usnadňuje výklad - a to je dobře. Na co Pasolini poukazuje - mrzačící vliv některých typů společností - na rozdíl od gumových modelů ožvýkaných údů za passé považovat nelze. Okdrojí-li nemarxisticky naladěný divák vyhrocené hledání paralel (velkoprůmyslníci → nacističtí pohlaváři), může uznat, že na předpokladu vlivu vztahu k výrobním prostředkům a psychologie jedince něco je... Děj sestává ze dvou rovin. V první sledujeme mladíka, který se z čiré nouze uchyluje na dráhu kanibala, ve druhé muže přibližně stejného věku, jenž je po materiální stránce zajištěn, ale také mu cosi schází... Obě postavy řeší svízelnou situaci nepřijatelným způsobem: první konzumuje lidi, druhá obcuje s vepři (pro ty, které by to mohlo motivovat ke shlédnutí snímku mám špatnou zprávu - divák nemá možnost tyto scény shlédnout). Přestože postavy v obou rovinách porušují tabu, nevycházejí z toho morálně vzato stejně. Není úplně zřejmé proč, neboť obě přicházejí ke své situaci jako slepé k houslím; obě zákonitě podléhají situaci, v níž se nacházejí (hypotetická možnost volby?). Situace kanibala není úplně rozkryta, ale divák se může oprávněně domnívat, proč je na svou pochybnou stravu odkázán (akutní nouze, z níž není úniku). V případě zbohatlického synka jsou hybatelé psychických pochodů ženoucích jej do náručí prasat celkem zřejmí - odporné rodičovské figury resp. jejich postavení ve společnosti. Přestože oba pánové končí špatně, přinejmenším u kanibala jsme si vědomi toho, že svých činů nelituje, přestože je si vědom oprávněnosti trestu (jako jediný z kanibalské tlupy se nebrání zatčení a opakovaně deklaruje, že vším čím byl, byl rád). Film vyvrátil mé podezření, že se postupem kariéry Pasoliniho používání zvrhlostí stávalo samoúčelným. Příští zastavení - Salo! ()
Výborný pohled do zkaženosti společnosti. ()
Chcete vidět chlapa s prasetem? Tak se radši podívejte na geniální Vase de noces. ()
Som z tohto filmu maximalne zmatena. Fakt neviem, ci sa mi pacil alebo nie. Pri Salo alebo sto dni Sodomy som si hned povedala ze tak to bol uplny des, ale co s tymto? Niektore obrazy sa mi pacili, viem asi, co sa nam Passolini snazi povedat, ale na druhej strane si nie som ista, ci jeho snaha padla na urodnu podu. My sa na to uz asi pozerame inymi ocami ako divaci koncom sedemdesiatych rokov, ktorych film poburil. Davam tri (velmi zmatene a nepresne) hviezdicky za kameru, vykon postav, myslienku a ciastocne aj jej spracovanie. Na tento film sa zrejme treba pozerat s maximalnym odstupom. PS: Jeden herec sa tam nehorazne podoba na Jeffa Buckleyho. Sranda.. ()
Prasata jako znázornění úpadkové společnosti? Julian a jeho návštěvy vepřince? Jak s tím souvisí kanibal? Nemohu film hodnotit, neboť mu nerozumím. Otázkou ale zůstává, zda je tam vůbec něčemu možno porozumět. Co když hledám cosi, co tam ani autor neviděl? Kdybych to brala takto, tak film spadá do kategorie odpadu. Nevěřila bych, že se to může stát, ale na tento film je můj úsudek krátký. Líbí i nelíbí. Šokuje i nešokuje. Nudí i baví. ()
To, čemu běžný filmový konzument říká děj, je v tomto případě nepodstatné. Symbolické zrcadlo namířené proti všem. / Martin741: Vy nenávidíte úchylky? To je hezké, škoda jen, že i přes Váš odpor existují. ()
Tenhle film jsem nějak nepochopil. Neexistence dějové linky mi v jiných filmech tolik nevadí, ale zrovna zde - v kombinaci s prázdnými dialogy - je to k uzoufání. A i když zrovna nemusím bohaté kapitalisty, pochybuji, že soulož s prasaty je u nich běžná úchylka z jejich způsobu života. Tady to Pasolini dost přehnal. Téma "zahnívající západní společnosti" je velmi lákavé a jistě z toho může být dobrý film, ale v tomto případě se to moc nepovedlo. ()
Dva příběhy. V prvním hrají roli činy a v druhém slova. V první části filmu zazní jediná věta: "Zabil jsem svého otce, jedl lidské maso a jsem rád.", kterou pronese mladý kanibal jako svou zpověď před lidmi. V druhém paralelním příběhu se jakákoliv výpověď ztratí v moři naprosto bezvýznamných vět. Kolem vyřčení strašné pravdy se chodí neustále okolo. Film nešokuje tím, že se v něm pojídají lidé, nebo někdo má sex s prasaty, ale že zobrazuje to, co je považováno za porušení "společenské smlouvy". První hrdina ji zruší tím, že se stane druhému vlkem, kterými je na konci také za trest společně se svými kumpány sežrán. V druhém příběhu hrdina (Julián) pohrdá partnerským svazkem se ženou a místo toho raději obcuje s prasaty. Julián tak odmítá vstoupit do vztahu s jemu určeným bližním (Idou - ženou). Odmítá tak společnost lidí a miluje ty tvory, kteří žijí jen proto, aby byli jednou snědeni. Sám se tak nakonec stane pouhou potravou. ()
Pasolini a jeho metaforické obrazy pozliepané do filmu. Pravdepodobne len on sám vie, čo chcel a čo povedať týmto snímkom nechcel. Kritika spoločnosti a neokapitalizmu? To od komunistu Pasoliniho neberiem... skôr si myslím, že film zobrazuje jeho chuť po prasati! Samozrejme myslím tým bravčové a chutný viedenský rezeň. ()
Pozoruhodný film, který se dost liší svým stylem od běžných snímků, jak je u Pasoliniho obvyklé. Bohužel mě ničím moc nezaujal ani neupoutal. 55%. ()
Krásny film o kanibalizme a kapitalizme... ()
Výborný film. Když bi brtr říkal o čem by měl být, myslel jsme, ži si dělá srandu. Nedělal. Kamibalismus, soulož s vepři. No ale také obžaloba vyší společnosti, války a lidského zoufalství. Prostě mě Pasolini na konec dostal a věc natočil velmi dobře. ()
Ten středověký příběh byl dobrý, už jen pro ty exteriéry natočené u Vesuvu se na to podívám znovu. Drsnost středověku je vylíčena opravu skvěle. Středověk mi tu připomíná Vláčilův film: Marketa Lazarová. Ten druhý prolínající se zoofilní děj mě nebavil, ale to sežrání prasaty mi připomělo film Hannibal. Prolínání dvou různých dějů je zajímavé něco podobného bylo tuším ve filmu Knoflíkáři. ()