Tráiganme la cabeza de Alfredo García
Bring Me the Head of Alfredo Garcia
Bring Me the Head of Alfredo Garcia
Bring Me the Head of Alfredo Garcia
Bring Me the Head of Alfredo Garcia
Bring Me the Head of Alfredo Garcia
Režie:
Sam PeckinpahKamera:
Álex Phillips Jr.Hudba:
Jerry FieldingHrají:
Warren Oates, Isela Vega, Gig Young, Kris Kristofferson, Helmut Dantine, Monica Miguel, Emilio Fernández, Robert Webber, Enrique Lucero, Chalo González (více)Obsahy(1)
Nejvíce autobiografický film Sama Peckinpaha je zároveň nejbizarnějším z jeho čtrnácti snímků, což ovšem u géniů propadnuvších alkoholu nebývá nic neobvyklého. Ryze westernový příběh o muži najatém bohatým Mexičanem k úkonu pečlivě popsanému v názvu filmu se však neodehrává na úsvitu dvacátého století, nýbrž v jeho znepokojivě obskurním období let sedmdesátých, plném nemotivovaného násilí a otázek bez odpovědí. Benny, barman a pianista v jednom z mnoha mexických barů tam na konečné, ucítí šanci vysmeknout se ubíjející rutině neustále odrhovaného songu Guantanamera pro potěchu illinoiských turistů poté, co je mu nabídnuto deset tisíc dolarů za hlavu Ala Garcii, šviháka, který přivedl do jiného stavu dceru mexického latifundisty. Byť je Bennyho delirická odysea ve společnosti Mexičanky Elity a později i zmíněného torza skrz naskrz prosáklá krví a tequilou, nepostrádá ani jasnozřivé okamžiky ryzí romantiky či úlevnou ironii v tzv. kultovních hláškách. Oproti na hony vzdálené, precizně zkomponované Divoké bandě představuje Alfredo Garcia intenzivní kinematografickou zprávu o stavu duše a těla Sama Peckinpaha, muže ze západu a milovníka starých časů, snažícího se rozkoukat v nové době. Alfreda Garciu jsem natočil přesně tak, jak jsem chtěl. Dobrý, nebo špatný, ať se vám líbí, nebo ne, je to můj film. (MFF Karlovy Vary)
(více)Recenze (134)
Úvodem: nejsem zvláštní příznivec Sama Peckinpaha. Jeho styl mi nikdy úplně "nesedl", přesto jsou jeho nejlepší filmy docela účinné. "Hlava" je spíše neúčinná. Přitom vše začíná tak dobře. Mexiko. Na rybníčku kachny, na břehu dívka. Samodruhá. Služka ji odvede k patriarchovi rodu. "Kdo je otcem?" Vzdorný pohled. Pochopové. Servané šaty, odhalená ňadra. "Kdo je otcem?" Vzdorně zdvižená brada. Ruce za zády, bolest. "Kraj, Pytlík..." (Sorry, jiný film.) "Alfredo Garcia." "Přineste mi jeho hlavu." A ejhle, nejsme v 19. století, ale v současnosti. Jenže pak se film zvrtne do nepříliš zábavné road movie jednoho opilce a jedné děvky. Vzájemnou něhu střídají urážky, do toho dva motorkáři. Peckinpah se opět vzchopí až ke konci po scéně na hřbitově. Jeho nepřesvědčivé alter ego se opilecky zatvrdí a mění se ve vražedný stroj. Celkově jde o nevyrovnanou záležitost, kde postupy Sama Peckinpaha představují spíše manýru než funkční styl. Spíše ruší, nežli by zaujaly. ()
Postřehli jste kolik v tom filmu hrálo dětí? ()
Moc jsem se těšil na tzv. Peckinpahský masakr. Bohužel se mi dostalo takové porce nudy, že to výrazně zadáví pár koukatelných minut. Velké zklamání! ()
Jako dobré, ale pár logických bot (čarostřelecké schopnosti "losera" Oatese ve srovnání se všemi protřelými gangstery kolem a jeho absurdní způsob převážení páchnoucí hlavy v kabrioletu) mě teda dost iritovalo. ()
Spočiatku rozťahaný príbeh v zaprášenom Mexiku ma dosť nudil a chcel som odísť, no čosi ma stále nútilo sledovať dej. A to je čaro Sama Peckinpaha. Dnes sa už nič takéto netočí. A že muž dá lakťom do brady vlezlej ženskej som tiež nikde nevidel :) ()
Přiznám se, že pro Peckinpaha a jeho "raw" pojetí mám velkou slabost. Přineste mi hlavu Alfreda Garcii svou neuhlazeností a odvážností ještě zvyšuje Peckinpahův kredit v mých očích, a když vezmu v potaz na dobu vzniku neotřelou story, která jako by z pera Coen Brothers vypadla, nemůžu se zbavit dojmu, že Sam Peckinpah zanechal v historii nejen tímto snímkem nadčasovou stopu. Šlamastyka, do které se po lepším životě toužící Benny postupně, avšak nenávratně namočí, graduje i díky precizně odpudivým mexickým exteriérům na výbornou a jeho partnerství s pytlem, kterému dělá komparz stovka žíznivých masařek je alespoň v mých očích nenápadným vrcholem snímku, jehož pravý vrchol opět tvoří typická Sammyho jateční killing spree, v níž bohužel převažuje počet výstřelů nad jejich expresivně brutálním zobrazením, na které jsme u Peckinpaha zvyklí. I přes tuto zanedbatelnou výtku jde o další Peckinpahův majstrštyk, který jsem si musel pořídit. 90% ()
Bez kontextu (toho, kdo, kdy a proč film natočil) je to "jen" výborný absurdní western, který překvapivě skvěle funguje v sedmdesátkových kulisách. S kontextem je to... velmi osobní zpověď alkoholika a docela síla. Příběh o tom, že pár blbých nápadů a rozhodnutí může spustit lavinu sraček, morální i tělesný rozklad člověka na němž se dotyčný podílí zprvu nadšeně a aktivně, poté tak nějak ze setrvačnosti... a nakonec už nechce, ale prostě musí, zastavit nelze. ()
Naprosto famózní film, který v sobě obsahuje plnění drsného úkolu, pomstu, existenciální problémy, sex, lásku, vyostřené vztahy mezi pohlavími i kulturami... Násilí není zbytečně estetizované, jako v pozdějších letech. Jeden z Peckinpahových opusů magnumů. ()
Na začátku pomalý rozjezd a místy nuda.To šílenství-násilí co je ve vzduchu a pak vypukne,to je fakt síla.Jednoduché a zároveň zajímavé. ()
Independent-art. I keď sa z hľadiska naturálnosti a drastickosti, precízne zobrazenie ktorých sa stalo alfou a amegou Peckinpahovho filmového prejavu, nejedná o majstrovo vrcholné dielo, bezpochyby ide o jeho najštýlovejšie. Nihilistické a zvrátené poňatie zatrateného pozemského sveta, na absurdity ktorého nazeráme skrz čierný humor, ho radí medzi bizarné a do istej miery surrealitické filmy, ktorým sa "dostalo tej cti" dokázať polarizovať mienku odbornej verejnosti v otázke svojho prínosu. Popri množiacím sa zákazníkom miest posledného odpočinku, všadeprítomnej špine a prachu, si však režisér našiel čas na "hlbšiu" myšlienku aj na satirickú interpretáciu hollywoodskeho klišé 70-tych rokov, v podobe road movie. ()
80% typico Peckinpah ()
Hlavu Alfreda Garciu síce reálne doniesli (a nejde o slovnú hračku), ale mne potešenie určite nie. Bola to prasprostá pičovina bez zaujímavých dialógov a akcie. Ale aby som vyzdvihol klady, vidíme tu niekoľko párov naozaj pekných ženských pŕs, chutnú surovosť bez štipky svedomia a s prihliadnutím na rok výroby to vydá na jednu hviezdu.. ()
Nádhera. Je jasné, koho kopírují všichni ti mladí filmaři, Tarantino a spol. ()
Prvá polovica filmu sa nesie na vlnách ľahkej nudy, ktorá je okorenená zaujímavými charaktermi a jednoduchou, no o to dramatickejšou zápletkou . Tá rozohráva neskutočné inferno, až do strhujúceho finále. Keď si to spriemerujete dostanete silné 4*. Nechápem prečo Peckinpah, nedokáže udržať nastavenú latku rovnako vysoko počas plných 107. minút. Stáva sa mu to bohužiaľ aj v ostatných filmoch , napriek režisérskemu a hereckému majstrovstu jednotlivých scén. Osamelý jazdec rozbiehajúci svoju poslednú púť s fľaškou tequily v ruke mohol dopadnúť lepšie, ale aj horšie. A bodka ? Mexiko je proste Mexiko. ()
Nemůžu se zbavit prvoplánovitosti (např. jak na začátku dostane štětka loktem, nedalo se nesmát - naprosto impotentní scéna) stějně jako u Straw dogs. Ovšem poslední půlhodina je vážně nadupaná a mimochodem potvrzuje, že Tarantino míchá koktejly z kousků filmů, které viděl. Inspirace u scénáře Scottovy True romance je víc než patrná. ()
Nejosobnější Peckinpahův film obsahující autobiografické prvky, který svojí bizarností a nevšedností časem dosáhl kultovního statusu, a který je zároveň jediným filmem, jehož finální podoba a vize je přesně taková, jakou ji Peckinpah sám původně zamýšlel. Netradiční road movie s prvky akce, thrilleru, melodramatu a černé komedie. ()
Výborný film !!! Skutečně strhující road movie. Jak jednoduché a prosté. ()
Mexičané, Mexičané, a zase ti Mexičané... ()
zoufalství (ve smyslu zoufalá, od počátku nenaplnitelná, snaha...), prach a pot, hrubost, hloupost, vlastně dost divnej film. možná i trochu hloupej! vizuální stránka výborná . druhý den: opravuji 3 na 4. atmosféra byla opravdu vydařená a umolousanější už opravdu být nemohla. nebo byla depresivní? ne, vážně dobrý. ()
Zatím nejhorší Peckinpahův film, který jsem viděl - v těsném závěsu jsou Strašáci, kteří jsou vyjma konce otravní kvůli postavám a o kus lepší je Útěk, jenž je sice jednohubkou o ničem, ale má fajn akci a dokáže udržet pozornost. Tenhle film sice není ve všech (formálních) ohledech špatnej, ale kdyby byl, můj dojem by nebyl jiný. Jedná se o 2 hodiny bezpředmětné nudy. ZÁPLETKA: Protagonista a jeho spolucestující/prostitutka jedou pro hlavu muže, který napustil nesprávnou holku, čímž byla na jeho hlavu vypsána odměna. Prostitutka ví, že onen hledaný je už mrtvý a ví také, kde je pochován. Protagonista pro hlavu jede, páč vidí v této finančně výnosné situaci únik z ubíjející rutiny svého života. Během této první hodiny filmu se však nic neděje: Pokud bych se uchýlil k redukci, řekl bych, že si celou dobu jen povídají o tom, jak to bude super, až ty prachy budou mít. Pokud bych se měl však rozepsat, tak... Protagonista nepůsobí, že by mu na spolucestující ženě doopravdy záleželo. Bere ji s sebou, aby si cestu zpříjemnil a řekne jí, že by si jí chtěl vzít, protože je to asi lepší než být sám s flaškou tvrdýho, ale jde mu každopádně hlavně o prachy. Nechce, aby jí píchal jinej, protože je to žárlivec - nikoliv proto, že by mu na velmi ní záleželo. Během této první hodiny se protagonista projevuje jako poměrně bezcharakterní člověk (přičemž být grázl se nerovná být bezcharakterní). Postava je to nesympatická stejně jako nezajímavá, což je blbý, když s ním máme trávit čas. Pokud během první hodiny chtěl autor o něčem vypovědět, tak se mu to (dle mého) nezdařilo. Film se sice odehrává ve velmi realisticky vyobrazeném prostředí Mexika sedmdesátých let (na rozdíl od poetických vyobrazení divokého západu v jeho filmech Pat Garrett & Billy Kid a Balada o Cable Hogueovi) ale dějově je tak vyprázdněnej, že mi přijde, že nic neříká a pokud ano, tak mu není rozumět. Režisérova Divoká Banda je jeho nelepší filmem z nějakého důvodu: Nosné postavy, zajímavé konflikty mezi nimi, kvalitní dialogy, intelektuálně stimulující výpovědní hodnota, příběh nepostrádající drive, pamětihodná akce - Tento film nic z toho nemá a ty kvality, co zbývají, samotné film neutáhnou. Dobře... Abych filmu nekřivdil, tak dvě dobré scény přeci jen má. První začíná asi v čase 65min stopáže: 1.) Když se protagonista probere, zjistí, že je jeho spolucestující mrtvá a hlava Alfreda Garcii zcizena, tak mu trochu jebne a nejdřív žádá ženu, ať se probere a pak na ní (její mrtvolu) křičí, ať si tu zůstane, když chce. 2.) Protagonista (hnijící) hlavu opět ukořistil, má jí položenou na sedadle spolucestujícího, jede a povídá si s ní - případně jí nadává, že tak smrdí. POSLEDNÍCH 15 MINUT: Zde začne protagonista jednat způsobem, který neodpovídá jeho charakteru: Původně měl za hlavu dostat 10 000 dolarů od jiný gangsterů, kteří Garciu hledali pro jednoho bohatého zločince, který za ni slíbil milión tomu, kdo ji přinese. Ještě bych pochopil, že z toho trošku přeplej protagonista bude chtít vytřískat víc a postřílí gangstery, aby sám byl tím, kdo hlavu přinese, ale už nechápu, proč zabil onoho boháče, který ho už dokonce vyplatil. Protagonista sice řekne, že kvůli té hlavě zahynulo asi 16 lidí včetně té ženy, s níž cestoval, ale vzhledem k tomu, že mě jejich vztah nepřesvědčil ve své hloubce, tak mě ani nepřesvědčuje odůvodnění tohoto jeho činu. Dře to i proto, že protagonista z místa nikam nespěchá. Ani nepožádá dceru onoho boháče, aby se ho zastala (sama protagonistu povzbudila k činu, protože její otec byl tyran) před útokem otcových mužů. Výsledkem je, že je protagonista rozstřílen při odjezdu z hlavní brány - naprosto stupidní zakončení. () (méně) (více)