Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Americký režisér Sam Peckinpah (1925–1984) po svých profesionálních i osobních excesech hledal v polovině sedmdesátých let jen těžko práci v Hollywoodu, a tak ochotně přijal nabídku Wolfa C. Hartwiga, německého producenta, který se do té doby živil převážně výrobou erotických filmů, aby pro něho v jugoslávských exteriérech natočil adaptaci válečného románu Williho Heinricha „Trpělivé maso“. Zaujal ho pohled „z druhé strany“, drama těžce decimovaných německých vojáků na Tamanském poloostrově v roce 1943, a především téma, společné pro celou jeho tvorbu a nejvíc snad pro jeho mistrovský western Divoká banda (1969) – pohled na skupinu mužů na nesprávné straně, kteří uznávají pouze loajalitu jeden k druhému. Seržant Steiner (James Coburn) je vynikající a mnohokrát dekorovaný voják, ale válku nenávidí. Příchod nového velícího důstojníka, kapitána Stranskyho (Maximilian Schell) s jeho prušáckým nadšením, ho v tom jenom utvrdí. Steinerovi muži svého velitele slepě poslouchají a jeho nadřízení plukovník Brandt (James Mason) a kapitán Kiesel (David Warner), otupení vlekoucí se válkou, jeho svérázné jednání tiše tolerují. Železný kříž se stal posledním velkým Peckinpahovým dílem, působivou výpovědí proti válce. I když Peckinpah v evropských podmínkách nemohl pracovat se svým obvyklým štábem, jeho pečeť je patrná zejména v mistrovsky zvládnutých akčních sekvencích ukazujících válečnou vřavu. Na filmu také naštěstí nejsou vidět finanční problémy, do nichž se producent Hartwig na konci natáčení dostal a které Peckinpaha donutily k improvizacím. (Česká televize)

(více)

Recenze (230)

MontyBrogan 

všechny recenze uživatele

Film a žáner, pre ktorý Peckinpah vynašiel svoj naturalizmus. Kto iný toto môže vymyslieť. Druhá svetová z pohľadu pár Nemcov tlačených do kúta Rusmi a rozdielnosťou dôvodov, pre ktoré bojujú. Ideály, nepríjemná povinnosť, či kúsok kovu symbolizujúci zachovanie pýchy, ktorá tvorí štandard v aristokracii. V sutinách utrpenia sa ťažko hľadá charakter, ale smrť čaká na každom kroku. Ako sa tu už opakovane spomínalo, absencia nemčiny dojem trochu kazí, ale napriek tomu je pre mňa silnejší než v tom klasickom westerne a klasickom hixploitation, ktoré som od Sama zatiaľ videl. ()

kinej 

všechny recenze uživatele

Železný kříž představuje Sama Peckinpaha opět v té nejlepší formě. Už od úvodní titulkové koláže je zřejmé, že se alespoň po filmařské stránce jedná o další jeho nářez. Jeho klasikcé rychlé střihy a netradičný záběry dokáží oživit každou bojovou sekvenci. Smůlou je, že film nemá o trochu víc propracovanější scénář, jenž by dodal příběhu na hloubce. Protože byť námět potenciál má, film ztrácí na věrohodnosti díky jen letmo načrtlým postavám, jeijchž motivy proč konají tak či onak, zůstávají skryty. Výtečná vizuální stránka tak není bohužel podpořena adekvátně kvalitními dialogy. To však nebrání tomu si užít mistrovské filmové řemeslo. ()

Reklama

gudaulin 

všechny recenze uživatele

Jako dobrodružný film funguje Železný kříž vcelku dobře, když James Coburn disponuje velkou dávkou osobního charisma, německá uniforma mu sekne a ve své jednotce má řadu dalších zajímavých charakterů, jejichž osudy divák sleduje s napětím. Zajímavé je i zasazení příběhu na východní frontu v době, kdy americká historiografie v duchu studené války sovětský přínos k porážce Osy bagatelizovala a v médiích nebo uměleckém prostředí se bývalý válečný spojenec připomínal jen ryze okrajově. Jako protiválečný snímek už Peckinpahův projekt nepůsobí tak jednoznačně, na to je jeho hlavní hrdina příliš komplikovaně napsaný a jeho chování je v nejednom případě v příkrém rozporu s jeho výroky. Bez války by tenhle protřelý válečník byl vlastně ničím, a tak je jeho protiválečná rétorika pokrytecká. Navíc umělecké prostředky, kterými chce režisér podpořit svou vizi, jako jsou krátkodobé flashbacky nebo halucinogenní scény, mě spíš vadily. No a konečně jako film zasazený do konkrétního prostředí a snažící se tvářit realisticky pak Železný kříž selhává úplně. Je to typický scénáristický konstrukt člověka, který píše z pracovny vzdálené země a o desítky let později, aniž by byl schopen se vcítit do poměrů a myšlení svých hrdinů. Film obsahuje desítky nesmyslů, o kterých by se dalo sáhodlouze vyprávět. Steiner například v jedné scéně seřve velitele i s jeho zástupcem v době, kdy v tzv. demokratických armádách by za totéž v čase úspěchů putoval do zařízení, o kterém pojednává britský Pahorek, v čase neúspěchů pak rovnou ke zdi. V totaliťáckých armádách, ať už šlo o Japonce, Němce nebo Sověty, si s takovými ptáčky dokázali poradit ještě nepoměrně účinněji. V trestních jednotkách byla úmrtnost fascinující a takový Solženicyn by mohl vyprávět, za co že to dostal svůj pobyt v gulagu. Některé dialogy a nejvíc asi plukovníkova řeč ke svému kapitánovi zavání patosem a šustí papírem. Řada dalších motivů taky neobstojí, když např. Steiner zajme sovětského chlapce, není to akt milosrdenství, jak si možná tvůrci představovali, ale opravdu zlomyslný ortel smrti. Sověti podobné navrátilce pravidelně stříleli... Celkový dojem: 60 %. ()

flanker.27 

všechny recenze uživatele

No je to sice syrové, jenže je to takový realismus naoko, nesmírně přestylizovaný a umělý (něco jako u Minghelly). Jako celek to s realitou východní fronty moc společného nemá, co do podoby boje, uvažování vojáků a vůbec. A vůbec, že něco takového točili z východní fronty, dát něco takovýho do Normandie si asi netroufli. Co jsem viděl od Peckinpaha, mi vždycky přišlo trochu úchylné. ()

Jenda 

všechny recenze uživatele

Skvěle syrový válečný film dokonale ukazující, že vojáci na západní frontě se měli mnohem lépe i v těch nejlepších bojích, než nacisté na ruské frontě. Stainer není typický hrdina amerických válečných filmů, jako například kpt. Miller z Saving Private Ryan. Je to drsný Soldat se kterým si válka nebrala servítky a on si je teď s nikým také nebere. Vyzdvihl bych především výkon Maxmiliana Schella v záporné roli a vynikající konec ala western,... i když jsme na východě:) ()

Galerie (98)

Zajímavosti (23)

  • Pieseň, ktorú si spievajú sovietski vojaci, je v skutočnosti piesňou juhoslovanských partizánov - "Oj Kozaro." (beso74)
  • Natáčanie filmu prebiehalo od 29. marca do 24. septembra 1976 a okrem bývalej Juhoslávie pracovali filmári aj v Taliansku a v známych britských filmových štúdiách Pinewood. (MikaelSVK)
  • Snímek byl natočen na motivy románu "The Willing Flesh" Williho Heinricha. (Hans.)

Související novinky

Zemřel herec David Warner

Zemřel herec David Warner

25.07.2022

Nekorunovaný král filmových „záporáků“ a britský džentlmen s neuvěřitelně plodnou kariérou, která čítá na dvě sta třicet filmových a televizních rolí - těmito slovy by se dal představit David Warner,… (více)

Reklama

Reklama