Ostermanův víkend

Zlatému Samovi toho neleze moc vyčítat. Jeho poslední dílo před nablahým skonem, ach jo. Řemeslně se jedná o špičkovou práci, Peckinpah si tady vyzkoušel trochu jiný žánr a zvládnul ho skvěle. Je tady dobře využitá práce s tehdejšími novými medii /kamerové systémy apod./, vynikající honička, dobrá akce v lese. Ke všemu ještě špičkové obsazení. Slabší je výběr scénáře podle knihy Roberta Ludluma, které je jen spíš průměrným dílem. Nicméně THE OSTERMAN WEEKEND má celkem silnou atmosféru a můžete se celkem slušně zaplavit na Janu Třískovi v další roli východoevropského bouchače. Škoda, že si Sam nevybral silnější scénář - nemohl tušit, že bude poslední. (27.01.2015)

Na Ostermanův víkend mě nalákal ten naprosto cool americký plakát, aniž bych věděl, co mám vlastně čekat. A chápu, proč je poslední snímek Sama Peckinpaha vnímán tak rozporuplně. Je mírně znát ten produkční chaos, co natáčení doprovázel, ale mně se přesto líbil. Scénář a gradace děje fungují, hudba Lalo Schifrina baví a to herecké obsazení je velice zajímavé - John Hurt se překonává, Craig T. Nelson překvapuje a jindy excentrický Dennis Hopper je zde nezvykle v nejvíc uťápnuté roli. A jakmile se dostavila pro Peckinpaha typická akce se slow motion záběry, nemohl jsem odtrhnout oči a vyloženě mi to připomínalo styl Michaela Manna. Ostermanův víkend mohl být samozřejmě ještě lepším filmem (můžeme si jen domyslet, jak by to vypadalo, kdyby režisér nebyl před sestříháním snímku vyhozen), i přesto se podle mého názoru jedná o zajímavý thriller, který by si zasloužil více pozornosti. Jako finální dílo velkého režiséra žádná ostuda. (12.09.2018)

"Pravda je lež, na kterou se nepřišlo." Poslední Peckinpahův snímek je takový nějaký celý zvláštní. Krom jeho "trademarkových" zpomalovaček z toho není nijak cítit jeho rukopis. Již jen to, že si vybral k adaptaci politicko-špionážní román Roberta Ludluma je celkem překvapivé. Obsazení, jakkoli z dnešního pohledu béčkové, bylo v době uvedení rozhodně ještě kvalitní. Ovšem nikdo nic nepředvede. A Jan Tříska je tu již tradičně v roli, která je stejně spíše do počtu. Až do scény před lednicí je to v zásadě dobrý normální film, byť žádný zázrak. Ovšem po tom je to takové... Inu, prostě zvláštní. Navíc kazí celkový dojem neskonale špatně použitá, a po chvíli spolehlivě iritující, typicky osmdesátková hudba. Výsledný dojem je tedy poněkud rozpačitý. Takové béčko, které přitom béčkem vůbec není. Ostermanův víkend není ani dobrý, ani špatný a již vůbec ne průměrný. Nic na co byste vzpomínali či se k tomu vraceli, ale přesto ve vás něco zanechá. Je prostě zvláštní. (04.01.2008)

Docela podivný film... Každopádně však v rámci žánru zajímavě pojednaná studie o manipulaci a zneužití moci, s poctivě odehranými rolemi hlavních protagonistů - a byť s přece jen místy trošku nepřehledným a za vlasy přitaženým dějem, přesto důstojné rozloučení se Mr. S.P. s tvůrčí prací... - - - P.S. Ovšem - nemůžu si pomoct, ale do "zlatého fondu světového filmu" (aspoň v rámci českého vydání na dvd v levněknižní edici ZFSF) přece jen i přes svou zajímavou formu a nesporné kvality nepatří... (26.12.2007)

Samu Peckinpahovi se rozloučení s (nejen) filmovým světem docela povedlo. I přes to, že námět Ostermanova víkendu působí vzhledem k jeho předchozí tvorbě opravdu jako zjevení, vznikl v řadě ohledů typický peckinpahovský film. Děj se mi líbil, nepředvídatelná atmosféra toho "tahání za nitky" byla řádně hutná, Rutger Hauer hrál na jedničku stejně jako John Hurt a další... Jenže co naplat, vrcholem - vlastně několika vrcholy - filmu jsou (příběh nepříběh, zvraty nezvraty, paranoia neparanoia) akční scény. Režisér se nedal zahanbit, vysekl špičkovou autohoničku a souboj s baseballovou pálkou, který mě přiměl ani jednou nemrknout. Závěr snímku? Více než dobrý. Myslím, že to, co chtěl Robert Ludlum říct, nám Sam Peckinpah přetlumočil velmi zručně. A to nejen na poměry na smrt nemocného, pitím a drogami prožraného chlapa. (10.12.2013)