Režie:
Sam PeckinpahKamera:
Lucien BallardHudba:
Jerry FieldingHrají:
William Holden, Ernest Borgnine, Robert Ryan, Edmond O'Brien, Warren Oates, Ben Johnson, Alfonso Arau, Strother Martin, L.Q. Jones, Albert Dekker, Bo Hopkins (více)Obsahy(1)
Jak se pohnou, zabte je! Peckinpahův legendární western Divoká banda patří i po téměř čtyřiceti letech, jež uplynuly od jeho vzniku, k nejlepším dílům žánru, který je stejně starý jako film sám a prošel za dobu svého vývoje mnohými proměnami. Konec šedesátých let byl jednak obdobím bouřlivých společenských změn a také obdobím deziluzí (nejen v americké společnosti, poznamenané vietnamskou válkou), které se promítaly i do zdánlivě odtažitých filmových děl. Příběh bandy zabijáků, které drží pohromadě silný pocit vzájemnosti a vlastní stupnice morálních hodnot, byl v době své premiéry často kritizován kvůli brutálním zpomaleným záběrům zuřivého násilí, vrcholícím ve slavné závěrečné scéně „baletu smrti“, mistrovské sekvenci, v níž Peckinpah nutí diváka téměř fyzicky prožít krvavý masakr, v němž nejsou vítězové, ale jenom poražení a mrtví. Scény násilí jsou důležitou, ale nikoli dominantní složkou filmu, jehož hlavním tématem je zánik jedné epochy (píše se rok 1913) a marný zápas několika mužů přizpůsobit se rychle se měnícím podmínkám. Ve filmu nenajdeme kladné postavy. Jeho hrdiny jsou lotři a zabijáci, jejichž dny jsou sečteny. Násilí se pro ně stalo denním chlebem, stejně jako pro děti, jež v úvodu snímku vidíme skloněné nad mraveništěm, v němž škorpioni bojují o holý život. Časté záběry dětí, které dostávají dávky násilí z první ruky už od útlého věku, tvoří varovné memento Peckinpahova westernu. Mnohdy nevědomé předávání „kodexu násilí“ další generaci ústí v jeho mechanické, bezcitné používání, ať už se jedná o házení škorpionů do mraveniště či o zabití člověka (šéf bandy Pike paradoxně zahyne rukou malého chlapce, který se zmocnil revolveru)... Divoká banda se při světové premiéře hrála v Peckinpahově sestřihu, ale těsně před uvedením do amerických kin byla distributorem zkrácena zhruba o deset minut, neboť původní metráž by omezila denní počet představení z obvyklých čtyř na tři, což by vedlo k menším tržbám. V roce 1995 se Divoká banda do amerických kin dostala znovu ve své původní verzi a v této podobě je uváděna i dnes. (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (315)
„If they move, kill ˈem!“ Když si při tomto soumraku pistolnické éry odmyslíme všechno to vystřílené olovo, děvky a násilí údajně vedoucí ke katarzi, zbyde něco, co by zaujalo? Postavy šedé jak zvířený prach Sonorské pouště to rozhodně nejsou a závěrečná řežba, co i díky předchozímu nadužívání mexické kapely připomíná Saint-Clarovu akci v hnízdě padoucha Karpofa, taky ne. Na svou dobu revoluční kombinace většího množství kamerových úhlů, rychlého střihu a zpomalených záběrů, jenž měla zvýraznit chaotickou povahu přestřelky, není něco, co by to v mých očích pozvedlo na nějakou vyšší úroveň a navzdory nálepce kultu trvám na tom, že není všechno zlato, co se revisionisticky třpytí.. ()
Za vše od přepadením vlaku dále bych nejslavnějšímu Peckinpahovu snímku s největší radostí vysolil plnou palbu a s klidem bych i postavil Divokou bandu na piedestal nejlepších westernů hned za Leoneho majstrštyky. Jenomže nemůžu, prostě nemůžu. To co mi v tom brání je rozjezdová hodina. Není zlá, to ne, ale je tak k uzoufání běžná a zaměnitelná s jakýmkoli jiným westernem (s výjimkou úplného úvodu samozřejmě) až to pěkné není. ()
Málokterý režisér přistupoval k westernu jako k žánru genderově natolik vyhraněnému. Na divokém západě Sama Peckinpaha o ženskou, která by nebyla jenom courou na jedno použití, nezavadíte. Zdejší zástupkyně něžnějšího pohlaví vás akorát dokážou v tom nejneočekávanějším okamžiku střelit do zad. Pokud tedy jste jedním z nemilosrdných banditů nepovažujících cenu lidského života za nic, co by se nedalo vykoupit pár set zlaťáky. Tihle chlápci mají nejlepší léta svého života dávno za sebou, chystají se sfouknout poslední velkou akci, která by jim zajistila pohodlný důchod. Ale nikdy nic nejde tak hladce, jak bychom chtěli. Divoká banda je brutální, ani kapku nepřikrášlený pohled na mexicko-americké hranice v době, kdy začaly jezdit první automobily, létat první letadla a vymírat poslední opravdoví kovboji. Co na tom, že zrovna tihle byli proradnými krysami střílejícími nevinné, každý si vydělával jak uměl, tak to bylo a bude. Hranice mezi dobrem a zlem, láskou a nenávistí, přestaly na filmovém plátně existovat již dávno, Sam Peckinpah si je však dovolil odstranit ze žánru natolik zidealizovaného a cíleně odtrženého od reality, že to nemohlo zůstat bez odezvy. Americký western měl svá nejlepší léta za sebou, Divokou bandu lze tedy vnímat také jako konec jedné a nástup jiné éry. Stárnoucí kovbojové zahraní pohasínajícími westernovými legendami v posledních minutách filmu doslova masakrují žánr, který je proslavil. 90% Zajímavé komentáře: Pohrobek, genetique, mm13, Sista ()
Hogo Fogo, hlavní to záporák a psanec z jednoho nejmenovaného westernu by i vedle nejkladnější postavy z tohohle kusu strýčka Sama působil jako Matka Tereza. Je to tam prostě samý vrah a opilec, jenom támhle vzadu, to je výjimka jsou dva vrazi vedle sebe. Což divákovi pranic nevadí a svého oblíbeného hajzlíka(nebo dva) si brzy najde a celý film mu(nebo jim) nepokrytě fandí. Závěrečný kulometný balet je legendární a osud jihotexaské abstinenční ligy z úvodu filmu zase celkem zřetelně vypovídá o tom, že Peckinpah nebyl žádný abstinující Mirek Dušín, ale naopak pěkná houba. Jeden z nejlepších(nejen) westernů všech dob. Plus mínus dostavník. Jo, a nehraje tam John Wayne. Ani trošičku. ()
Hodně krvavý a hodně špinavý western s jednou sympatickou divokou bandou. Na krvavých cákancích tvůrci rozhodně nešetřili, což poznáme už v prvních minutách filmu při počátečním masakru. Je zde moc pěkná hudba Jerryho Fieldinga a s hereckým obsazením v čele s Williamem Holdenem a Ernestem Borgninem jsem byl spokojen. Možná by neškodilo místy přidat trochu humoru, ale tím aspoň Wild Bunch vypadá o to syrověji. Na svou dobu jistě hodně brutální, na dnešní dobu slušně působivé. ()
Galerie (197)
Photo © Warner Bros.
Zajímavosti (57)
- Během produkce bylo pravděpodobně použito více slepých nábojů (90 tisíc) než bylo ostrých vystřeleno během Mexické revoluce na počátku 20. století (kolem této revoluce se "točí" děj filmu). (džanik)
- Šestý nejlepší western z deseti podle Amerického filmového institutu (2008). (džanik)
- "Mapache" je španělsky "mýval". (džanik)
Reklama