Lesní jahody

Pokud bych měl pár slovy popsat Bergmanům opus LESNÍ JAHODY, musel bych ke svým "ódám na Bergmana" používat takových slov jako: nesmírně lidské, uvěřitelné, hluboké, melancholické a přesto pozitivní, humorné, veselé a plné života. Skutečně, nečekal jsem, že toto Bergmanovo dílo - o přemítání "sobce" a "starého mrzouta" v jedné osobě nad svým životem - bude přes svou hloubku a určitou míru melancholie plné života a (velmi decentně) humorné (za všechny například: "Přihodilo se mi, že jsem dospělý a nemusím si nechat od Vás poroučet." nebo: "A jaké neřesti smějí mít ženy? Pláč, rodit děti a pomlouvat svoje sousedy."). Cením si tedy toho, že toto dílo o "melancholickém přemítání" má v sobě šíleně pozitivní náboj. Shrnuto a podtrženo: Nesmírně vyrovnané dílo. Snad u málokterého jiného filmu mi přišlo tolik na mysl to, že film je schopen zprostředkovat myšlenky, které mě v životě mohou posunout o kus dál. Bergmanovi se to jeho opusem LESNÍ JAHODY povedlo na 100%. (30.11.2003)

Jeden z mála filmov, ktoré nesklamú, aj keď ich vidím po pol storočí od doby, keď som bol nimi prvý krát očarený. Ingmar Bergman je úžasný režisér aj keď mi nie je duchovne blízky. Nerozumiem jeho religiozite, jeho démonom a možno práve preto som relatívne dobre porozumel Lesným jahodám, v ktorých je prítomná človečina. Dnes viac ako pred 50 rokmi. Dnes je mi oveľa bližšie putovanie vlastným životom v spomienkach a snoch, bilancovanie prežitého a konečné zmierenie. Nedá sa nezmieniť o Victorovi Sj­öströmovi, ktorý so svojou úlohou splynul dokonalo a bezo zvyšku. (28.11.2014)

Asi najpochopitelnejší Bergmanov film, s jasne definovateľným námetom a posolstvom, ktoré prináša. Navonok veselý, príjemný film, v ktorom je ale množstvo pochmúrnych akcentov, ktoré vyznievajú o to temnejšie. Osamelosť, nefungujúce manželstvá, spomienky na dávno stratenú mladosť. A tentokrát to pekne odsýpa, takže pokial je to Váš prvý Bergmanov film a chcete vidieť ďalšie, pripravte sa na šok . Všimli ste si Sydowa? (bol na benzínke). (09.08.2009)

Veľmi osobná autorova výpoveď, čo je nenútene cítiť v každom pohľade, geste a postoji hlavnej postavy - starca. Jeho sen obsiahnutý mysterióznym podtextom, naháňajúci úzkosť a ničím nepodmienený strach, je dokonalou sondou do života individuálnej ľudskej bytosti a zahŕňa životom nazbierané veľké hriechy i malé prehrešky - nečakane premietnuté v sne - bez racionality, s údivom nad tým všetkým. Túžba zmeniť 80 rokov staré minulosti, predbehnúť budúcnosť, postaviť sa pred smrť ako víťaz, nie ako životom ubitý starec o paličke vidiaceho sugestívne výjavy - vlastný portrét v rakve so silným odkazom zo záhrobia. Svedomie čoby verný sprievodca na tŕnistej ceste životom, ktoré vám na jeho konci všetko spočíta aj s úrokmi. Zmierovacie ceremónie s rodinou - už keď je neskoro. Chuť lesných jahôd ako posledný pôžitok pred príchodom konca. Jeden z najsilnejších Bergmanových filmov o nevyhnutnosti zmeniť niečo, čo sa zdá byť už stratené. (20.07.2010)

Podívala jsem se na další Bergmanovu klasiku, doposud jsem od něj viděla tuším tři filmy. V podstatě mě zaujaly všechny, a to včetně Lesních jahod. Ovšem jen jeden z nich mě dokázal uhranout, protože jsem se zrovna nacházela ve specifickém duševním rozpoložení. Na Bergmana se člověk asi nemůže dívat jen tak, ale musí na něj mít chuť. Netrvdila bych, že dnes jsem tu chuť neměla, ovšem na druhou stranu musím říct, že po zhlédnutí Lesních jahod nadšená nejsem. Líbil se mi Sjöström se vším všudy. Dokonale vystihl podstatu své postavy. Uznávám ho jako skvělého režiséra i herce. Bergman natočil film, který do jeho filmografie zapadne velice lehce. Dobře vylíčil pocity postavy, která tuší neodvratně se blížící smrt, tady nemám co vytknout. Je tu myšlenka a poselství, ale snímek jako takový kolem mě jen tak proplul. (08.04.2012)