Sandokan

Pirát Sandokan (Kabir Bedi), poslední člen bývalé vládnoucí dynastie, bojuje proti kolonizátorům a utlačovatelům své země, aby získal pro svůj lid ztracenou svobodu… Italský seriál Sandokan režiséra Sergia Sollimy byl před pár desítkami let u nás velkým hitem a i když dnes už to taková bomba není, tak pořád Sandokanův příběh z pera Emilia Salgariho dokáže okouzlit, protože má vše co má správný dobrodružný seriál mít. Samozřejmě začít nemůžu u nikoho jiného než Sandokana, který je sice pirát, ale jinak je to (snad až na pár vyjímek) veskrze kladný hrdina, kterého navíc ztvárnil charismatický Kabir Bedi. Jeho hlavním protivníkem je pak Sir James Brooke, bílý rádža ze Sarawaku, kterého si s chutí zahrál Adolf Celi (který záporáky prostě umí), navíc Sir James není jen černobílý padouch, ale komplexní osobnost a k Sandokanovi chová velký respekt. Takže hrdinu a padoucha bychom měli, co takhle nějaká osudová žena? Jistě, není problém, tou je Angličanka Marianna v podání krásné Carole André a Sandokan se do ní pochopitelně ihned zamiluje. Tak co nám ještě chybí? Že by to nějaké to odlehčení? Tak to se musíte poptat u milovníka tabáku a dobrodruha pana Yaneze De Gomera (Phillipe Leroy), který má vždy po ruce nějaké to životní moudro (a také pistoli). To bychom tedy měli postavy a co prostředí? Samé moře, ostrovy, džungle, jasně z dnešního pohledu nic světoborného, ale svou funkci exotických dálav to stále plní. Ještě jedno Sandokana proslavilo (a je známé dodnes) a to je hudba, o kterou se nepostarali nikdo jiní než bratři De Angelis, jejichž chytlavá ústřední píseň je takřka kultovní záležitost. Ještě jsem toho moc nenapsal o příběhu, no ten není špatný, ale (především z dnešního pohledu) zároveň není nijak ohromující, některé díly jsou pochopitelně lepší, a ve finále se dočkáme několika překvapivých zvratů, ale jinak je to místy i docela nuda, naštěstí sem tam to ožije nějakou tou bitkou ať už na moři nebo na souši. Sandokan je tak seriálem, který není úplně dokonalý a krapet nám zestárl, ale pořád se jedná o zajímavý a poutavý výlet do Malajsie, 19. století. (31.10.2016)

Ještě donedávna jsem si celou dobu myslel, že Sandokana hrál Jirka Lábus. No, není tomu tak a tygr z Mompračenu je někdo jiný, přesto ale musím říct, že stále šaramantní, stále šlechetný a stále nebezpečný. Je to samozřejmě jeden velký seriálový mindfuck (česky mozkojeb), na který se nedá vlastně dívat. Snad jedině chudé dítě normalizace vezme Sandokanem za vděk. A protože to je můj případ a pamatuju si, že jsem kvůli tomu skoro nespal, pět hvězd je docela adekvátní ohodnocení. (22.06.2012)

Zastaralé, nepekné, ale solídne dobrodružné. A hlavne: kultové. Ako človek už nenarodený v Československu by som nikdy nepochopil kultovosť Sandokana, nebyť rozprávania mojich rodičov. Tričká s podobizňou Kabira Bediho a fakt, že množstvo Rómov a rozličných výstredných indivíduí v osemdesiatych rokoch dalo svojim deťom meno Sandokan, hovoria za všetko. Remeselne naničhodné dielo, jeho kultúrna a "historická" hodnota je však nespochybniteľná. (50%) (11.09.2010)

Je to prostě můj oblíbenej seriál už od mala. Hele vemte si, že román Tři mušketýři taky nemaj celkem žádnou uměleckou hodnotu, propracovaný zápletky jsou fajn, ale hrdinové se nijak nevyvíjej. (Taky co čekat od továrny na romány jako byl Dumas, ale to jsem moc nepatří, takže jenom tak na okraj.) No a Sandokan je na tom obdobně. Umělecká hodnota nulová, ale Sandokan je prostě zábavnej, exotickej, charismatickej a jednodušše klasika, takže si hodnoťte, jak chcete, ale mý čtyři hvězdičky mi neberte :D (13.01.2009)

Ano, jsou to nostalgické 4 hvězdy, ale vůbec se za ně nestydím. Tohle byla hrozná pecka a úvodní znělka spolehlivě vyvolávala a vyvolává zimomriavky, myslím ta originální. Kabir Bedi má charisma jak Bengálský tygr a Mariana byla kočka, pirátské dobrodružství jak víno, jen bohužel s časem nezraje, ale trochu uvadá. (28.04.2015)