poster

Léto s Monikou

  • Švédsko

    Sommaren med Monika

  • anglický

    Summer with Monika

  • Slovensko

    Leto s Monikou

    (festivalový název)

Drama

Švédsko, 1953, 96 min

  • kobejn
    ***

    Jednoduchý příběh s naivním mladíkem a povrchní dívkou nemohl skončit dobře ne kvůli návratu do města, ale právě kvůli lehkovážné povaze hlavní postavy, jejíž charakter opravdu za moc nestál. Z celého filmu je pozoruhodný ale pohled hrdinky na kameru, který avízuje brzký konec vztahu a závěrečná retrospektiva jejich vztahu.(8.1.2011)

  • Anderton
    ****

    Jeden z mála filmov, kde sa Bergman opiera o sociálnu situáciu hrdinov, zrejme silne ovplyvnený neorealizmom. Príčiny neskorších zlyhaní však možno hľadať nielen v nelichotivom zázemí domova. Bergman vytvára čím ďalej od mesta, tým krajšie a idylickejšie zábery, čím vyjadruje iluzórnosť, ale aj skutočnú krásu onoho leta, ktoré sa už nikdy nevráti. Možno polemizovať nad Monikinou premenou v záverečnej tretine filmu, či je dostatočne pripravená a či Monika bola počas dovtedajšieho deja až tak nesympatickou postavou. Celkom by som privítal nejaké pokračovanie ako Druhé leto s Monikou po 15 rokoch, kam obaja protagonisti dostali...(25.4.2016)

  • troufalka
    *****

    Princip, na kterém končí většina vztahů: napřed okouzlení a láska, pak dítě, starost, jak uživit rodinu, osamělost matky s dítětem, vydělávající otec není často doma, výčitky - konec vztahu. Zde byla z těch dvou jednoznačně nevyzrálá Monika, Harry se ke všemu postavil jako chlap. Smutné je, že společnost stále nabízí kvalitní vzdělání ve všech možných oborech, jenom ve vztazích jsme stále méně zdatní.(2.8.2014)

  • Iggy
    ****

    Tak tohle byl ve své době film ceněný samotným Jeanem-Lucem Godardem (težko říct, jak to viděl jako maoista v 70. letech a později). Překvapivě se ale Létu s Monikou podobá jeho Bláznivý Petříček. Mě osobně film připomněl, že zřejmě i Ingmar Bergman musel být kdysi mladý a neřešil jen otázky víry, smrti a lidské komunikace. I když i tenhle film končí dost pesimisticky a tíživě. Krásné léto, které spolu prožije mladý milenecký pár, skončí deziluzí z návratu do tvrdé reality každodenního dobývání si skromného živobytí.(23.4.2007)

  • sportovec
    ****

    Zřejmě první zralé Bergmanovo dílo přináší svou poetikou nový pohled na švédskou realitu jak ve formě, tak v obsahu. Syrovost pohledu a až naturalizující způsob jeho podání prokazuje - pro někoho překvapivě - známý fakt. "Dno" evropského "zlatého věku" (1945-1975) bylo ve všech zemích v zásadě srovnatelné. Hedonismus-požitkářství, charakterizující v mnoha ohledech naši dobu, nespadl z nebe. Lidé nejsou ani ďábly, ani anděly. Ale právě - naštěstí - lidmi. Zdánlivě prostá psychologie obou hlavních postav je ve skutečnosti většinovou charakteristikou naší doby. Protože všechny Bergmanovy snímky jsou tak či onak osobní zpovědí, lze důvodně i zde předpokládat, že mistr hraného autorského filmu i tady využil buď svou, nebo v blízkém okolí pozorovanou životní zkušenost. Výrazná kamera, provázející Bergmana až do konce jeho nedávno uzavřené životní dráhy, i některé další náznaky prokazují, že zvládnutí neorealizujícího námětu je pro velkého Švéda jen zastávkou na cestě k jeho zralým dílům.(25.8.2007)

  • - Bergmanova múza a v té době i přítelkyně, herečka Harriet Andersson, se v jednom ze slavných záběrů filmu objevila nahá u moře. Nejenom že ji tato scéna okamžitě proslavila a přispěla k pověsti Švédska jako sexuálně liberální země, zpodobení ženského těla tu bylo na svou dobu natolik odvážné, že ve Spojených státech se film promítal pod názvem „Monica: Story of a Bad Girl“ v polopornografických kinech coby ukázka „hříšných Švédů". Slib nahoty mimochodem do kinosálu přilákal i mladého Woodyho Allena, který se díky tomuto titulu poprvé seznámil s jedním ze svých nejoblíbenějších režisérů. (Zdroj: Letní filmová škola)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace