Myši patří do nebe

Nádherný a dojemný animák, který si musí zákonitě užít dospělí i děti. Postavy jsou sympaticky naivní (ostatně - jsou to vlastně děti), příběh příjemně plyne a člověk si to náležitě užije. V posledních minutách sice tušíte, kam se asi bude ubírat závěrečný zvrat, ale i tak si tady najdete hromadu menších překvapení, které vás potěší. Třešničkou na dortu je hudba, která svým tématem dává vzpomenout na vánoční filmy plné lásky a pochopení. (27.10.2021)

Snímek Myši patří do nebe Jana Bubeníčka a Denisy Grimmové je loutkovou pohádkou natočenou na motivy stejnojmenné knížky Ivy Procházkové ve stylu Kukyho či Fimfára Jana Wericha. Příběh řeší problematiku smrti formou reinkarnace tak, aby byla pro cílové publikum - děti 6-10 let (dle vyjádření autorů) snesitelnější. O tom, zda se to autorům daří se budou názory zcela objektivně různit. Důvod je prostý, děti v dnešní době vyrůstají dle dvou základních schémat - ty, které tráví neomezenou dobu na mobilních zařízeních a mají znalosti kompletní filmografie streamovacích služeb. A na ty, kterým rodiče omezí přístup k těmto zařízením. Ačkoli je první skupina virtuálně zdatnější a vůči dramatickým linkám odolnější, tak oproti té druhé postrádá větší objem sociálních interakcí a citové empatie. Právě v tom tkví největší problém filmu. První skupině se bude zdát snímek příliš nudný, jelikož postrádá zábavnou akci a na druhou skupinu bude působit příliš depresivně. Film tak ve výsledku nejvíce ocení rodiče svých potomků, a to někde na hranici tříhvězdičkového bodového ohodnocení. Lepší výslednou známku sráží především nudná forma zpracování a absence zapamatovatelných a originálních scén. K povedeným elementům filmu patří přenesení emocí loutek na diváka. Jelikož je to po snímku Batman vs. Superman druhý film, kde se mi podařilo z důvodu "nudného stylu vyprávění" na pět minut v kině usnout, více než dvě hvězdy dát nemohu. 😕 (KVIFF 21.08.2021) (12.09.2021)

Nedá se říct, že je to pohádka pro děti v tom smyslu, jak si ji asi každý rodič pod "animákem" představuje. Je to ale film, který má hodně co říct jak dětem, tak dospělým. Dětem řekne něco o životě a dospělým připomene dětství. Už teď se těším na další film a doufám, že se konečně v našich končinách podařilo najít (co do hloubky příběhu) odpověď na Pixar. Tenhle film má v sobě totiž kouzlo starých českých animovaných filmů, ale zpracováním (jak vizuálním, tak přístupností) je dle mého názoru světová třída (rozuměj, že se vyhrabal z průměrnosti, až podprůměrnosti české celovečerní animované tvorby posledních třiceti let). (13.10.2021)

Měla jsem asi větší očekávání. Film je určený především dětem, dospělého zaujme až tak v poslední třetině. Příběh má krásné poslání - jak přijímat jinakost a překonávat vlastní slabiny, v tomto případě strach a zlost. Co mě nepotěšilo, byla vizuální stránka myšky Šupito a potažmo všech myší. A vyloženě vadila přehnaná infantilnost jejího hlasu. Celé to bylo takové rádoby líbivé. A na hony vzdálené Fantastickému panu Lišákovi. (31.12.2021)

Ač tvůrci cílí na věkovou kategorii šest až dvanáct let, je to stejně dobrý zážitek i pro dospělého (byť už některé věci vidí jinak). Výborný je jak samotný příběh, tak výtvarné zpracování od lokací až po loutky a v neposlední řadě dabing a hudba. Klasické loutkové práci tu sice trochu pomáhají počítače, ale tahle kombinace je dobře namíchaná. Po Duši je to v krátké době druhý animovaný film ze zásvětí, a jsem rád, že mi ten domácí přijde lepší. (10.10.2021)