Chlast

Nebudu si hrát na odborníka na dánské filmy, ale Vinterbergův Hon s Mikkelsenem jsem svého času dost prožíval a zde je situace takřka obdobná. Hvězdičku strhávám pouze za táhlý úvod, kdy jsem si říkal, že Chlast asi nebude nic pro mě (ani s malým ch), nicméně potom se to velmi pěkně rozjelo a já jen zíral, jak má přísloví "chlastat jako Dán" pevný základ. A konec mě úplně rozsekal. 80% a režisérův předešlý film Kursk konečně musím dohnat, jelikož si mi líbil i jeden další jeho film. (07.01.2021)

No nádherně a velmi interně rozebraná naše inklinace k alkoholu. Jsem toho filmu krátce po jeho skočení fakt plnej, to se rozhodně každýmu bijáku nepodaří. Já tady tu Thomasovu režii vysloveně obdivuji, dát vyprázdněnosti emotivní obsah, to je teda velemistrovství. Když už jsme u velemistroství, je třeba zmínit Madse, který už je dlouhé roky absolutně elitní světový herec a jeho závěrečnou scénu budu mít v paměti na věčnost. (20.03.2021)

K Madsi Mikkelsenovi mám kladný vztah, stejně tak i k Thomasi Vinterbergovi (hlavně za úžasný Hon) a k chlastu už trochu méně, ale přesto jsem při sledování filmu dostal na něco 30% a výše chuť. Film o partě kamarádů, kteří se rozhodnou každý den žít s určitou (čím dá vyšší) hladinkou a postupně odkrývat temná tajemství, je podobně poutavý jako přechozí film této dvojice, kterou byl Hon, přestože tentokrát téma není tak silné. Herecky skvělé, režijně také a je prostě fajn dění sledovat, protože máte občas pocit, jako byste sledovali skutečné lidi a to právě Vinterberg umí dokonale. (13.01.2021)

Thomas Vinterberg, Mads Mikkelsen a staří známí z Festen (1998). Aneb další generace dánského filmového zázraku 90. let. Už Jagten (2012) byl geniální a bude skvělé, pokud Vinterberg a Mikkelsen najdou další společné téma i v budoucnu. Druk patří mezi ty filmové zážitky, o kterých není problém mluvit jako o diamantech. (10.01.2021)

Z jednoho pohledu je Druk klasické drama o skupině čtyř učitelů a nejlepších přátel, které působí v první polovině jako feel-good movie, ale v druhé polovině kontrastně obráceně vykresluje depresivní rozvrat životů všech zúčastněných. Z pohledu druhého se dá film chápat jako výstižný popis působení alkoholu na všechny oblasti života člověka, ať už sociální, rodinný, osobní nebo pracovní. Důležité ale je, že z obou rovin si film bere jenom to nejlepší a výsledek je nečekaně zajímavý a na poli podobných filmů nevídaný. Mads Mikkelsen opět dokazuje, že je komplexní áčkový herec schopný zahrát cokoliv od drsných thrillerů (Arctic, Focus) přes fantasy záporáky (Doctor Strange) až po hutné dramata (Lov, Chlast), které mu sedí asi nejvíc. Ve výsledku je dojem slabší než u režisérova předchozího Lovu (vzhledem k tématu asi pochopitelné) a ke konci film trochu upadá, ale svoji myšlenku dovedl do cíle výborně a závěrečným tancem divákovi vlastně i příjemně odlehčil. O kvalitách filmu svědčí i to, že přes nepřítomnost na Cannes a covidovém dopadu má pořád obrovský dosah a po opening víkendu se stal nejnavštěvovanějším dánským dramatem posledních let. (05.01.2021)