Režie:
Edgar WrightKamera:
Jung-hoon JungHudba:
Steven PriceHrají:
Thomasin McKenzie, Anya Taylor-Joy, Matt Smith, Diana Rigg, Terence Stamp, Synnøve Karlsen, Lisa McGrillis, Rita Tushingham, Michael Jibson, Andrew Bicknell (více)VOD (4)
Obsahy(3)
Studentka módního návrhářství Eloise (Thomasin McKenzie) se právě přestěhovala z ospalé anglické vesničky do životem pulzujícího Londýna. Už to může s psychikou mladé holky solidně zacloumat. Mnohem víc ji ale ovlivňují „noční dobrodružství“, které zažívá po usnutí v pronajatém pokojíku vlídné paní domácí (Diana Rigg). Ve snu se vrací časem do šedesátých let, do proslulé londýnské čtvrti Soho a nočního klubu Café De Paris. Tady potkává talentovanou zpěvačku a tanečnici Sandie (Anya Taylor-Joy), které chybí už jen krůček k tomu, aby se stala opravdovou hvězdou. Sandie má silné kouzlo osobnosti, kterému Eloise podléhá čím dál víc, stejně jako stylu, tónu a divokosti zlatých šedesátých. Podléhá jim tak, že si nevšímá, jak mezi všemi těmi barvami začínají převládat temné tóny, a že její noční pouto s minulostí začíná pronikat i do její každodenní existence. Eloise si uvědomuje, že Sandie nemusí být jen výplodem její fantazie, ale skutečnou lidskou bytostí, která ji z minulosti zoufale volá o pomoc. Eloise se jí rozhodne zachránit. Je to šílené? Možná. A nebezpečné? Zcela určitě. (Cinemart)
(více)Videa (4)
Recenze (431)
Vždycky mám radost, když se povede film, kde všichni herci předvedou naprosto dokonalý, přesvědčivý výkony. A vždy za to velebím režiséry, protože i skvělej herec se pod blbou taktovkou dokáže kolikrát znemožnit. Tady navíc o level nad ostatními ční naprosto fantastická, okouzlující a sexy (ach bože, když sundala svůj svetřík první noc v pronajatém pokoji, projela mi okamžitě bulbouretrální tepnou třetí míza) Novozélanďanka, která se touhle performancí zařadila mezi moje oblíbený mladý talenty. Film je navíc krásně vystylizovanej, jen jsem postrádal horrorovější atmosféru, Wright měl ještě malinko víc zatlačit na pilu. ()
Číra slasť. Originálna variácia na giallo a Suspiriu, ktorá si berie zo žánru nosné motívy a štýl a pretvára ich do funkčného moderného celku tematizujúceho mladosť, Londýn, 60te roky a ich odvrátenú stránku. Nejde pritom o jednorozmerný horor a na rozdiel od druhej tohtoročnej pocty Talianom Malignant si to užije aj niekto, kto v živote nevidel jediné giallo. Dokonca prvých cca 40 minút sa ani nič desivé nestane - ak teda nepočítam veľmi autenticky napísané a zahrané trápno chudobného mladého dievčaťa, ktoré prichádza do londýnskej školy. Celý mysteriózny príbeh je pozorne vyskladaný, všetky stopy a motívy precízne naaranžované a nástup znepokojivej atmosféry (meniacej sa zo swinging sixties cez ligotavú špinu Londýna 60tych rokov až po otvorený horor) je pozvoľný, no o to efektnejšie vrcholí v záverečnom šokujúcom klimaxe. Atmosféra sa dá krájať, neóny blikajú a Argento tu tečie potokom. Tlačili sa mi slzy do očí z toho, aké je to celé dokonalé. Takto som si kino neužil, ani nepamätám. ()
Wright umí skvěle vyvolat ducha čtvrti, kde v každém kamrlíku někdo zemřel, ve zdech každého baru jsou vsáklé zapomenuté večírky, a kde se všichni odvolávají na idealizovanou minulost, která má být pod tím vším někdě ukrytá. Toho zamilovaného i uštěpačného genia loci ale zejména ve druhé polovině rozežene nudné a průhledné pátrání po padouchovi, kde se Wright točí v kruhu, opakuje se a tak nějak celkově nemá co říct... Přitom záverečné titulky ukazují, že se stačí spolehnout právě jen a pouze na Soho. ()
Dobrý start... hodně dobrý. Zajímavá duchařská premisa, estetika 60. let, nádherná zpívající Anička a boží centrální Londýn. Chvíli jsem si myslela, že nás čeká něco jako temná moderní pohádka (ala drsnější Penelope), ale asi v půlce se film zvrhne do trochu jiného žánru, hlavní hrdinka se začne chovat jako ujetý, hloupý kokot, který stále někam nebo před něčím utíká, a Anička ani Matt Smith už ve filmu nemají pořádný prostor, aby zazářili (přitom jsou to nejlepší herci filmu). Do toho dávám mínus za trapný subplot s černošským spolužákem hlavní hrdinky, který je tu použitý jako klasický "Token" (tj. splníme diverzitu, ale jeho postava je nechutně kladná šablona bez jakýchkoli vlastností, charakteru nebo zájmů). Škoda, škoda, dle trailerů to vypadalo o dost lépe. :-( ()
Roztomilá McKenzie sní nebo vyšiluje, šukatelná Taylor-Joy tančí nebo vraždí (ups!), kamera kouzlí překrásné obrazy a mazlí se s barvičkama, a soundtrack k tomu výborně dotváří retro náladičku šedesátkového Londýna, v němž je těžké neztratit svou nevinnost a ještě těžší přežít. Na druhou stranu, z dvouhodinové stopáže bych vystřihnul cca 20 minut nebo alespoň lépe mlžil pravdu, protože hlavní twist filmu divák prohlédne o dobrou půlhodinku dřív, než režisér zamýšlel. ()
Galerie (43)
Zajímavosti (18)
- Scéna, ve které se zrcadlí Sandie (Anya Taylor-Joy) a Elois (Thomasin McKenzie), byla provedena prakticky. Aby vše vypadalo co nejrealističtěji, uvaděč v klubu je hrán dvojčaty Jamesem a Oliverem Phelpsem, známými ze série Harry Potter. (NiWi)
- Drink Vesper, který si objednávají v baru Sandie (Anya Taylor-Joy) a Elois (Thomasin McKenzie), vytvořil spisovatel Ian Fleming ve svém bondovském románu „Casino Royale“ z roku 1953. (NiWi)
- Když je Eloise (Thomasin McKenzie) poprvé v 60. letech, tak jde kolem kina, kde visí poutač na bondovku Thunderball (1965). (noelcoward73)
Reklama