Kačenka a strašidla

Jindřich Polák uměl natáčet filmy. Především rodinné komedie, na které se dá dívat i v dnešní době. Tato je toho jasným důkazem. Je o malé Kačence, které starej děda Svoboda z nemocnice odkáže strašidelný dům v Prátru. Při prohlídce je krásný, děsivý, figuríny jsou parádní. Pak z nich tři oživnou, Svatopluk Beneš jako magický doktor Caligari, Eva Vejmělková jako jeho médium Elvíra a Jiřina Bohdalová jako čarodějnice Berta měnící se ve psa. Je doplňovaly dvojice Schmitzer - Pehrová jako rodiče Kačenky, kteří hráli velice lidsky a dvojice Nový - Jandák coby gauneři, kteří místo domu hrůzy chtějí kasino. [8178. hodnocení, 73. komentář, 54%] (09.12.2020)

I dnes je tento snímek kvalitní a zajímavou podívanou pro děti i celou rodinu. Je úžasné, že i po 26 letech jsou triky důstojné a vůbec ne směšné, příběh sice není tím nejsilnějším prvkem filmu, ale scény ze strašidelného domu to nahrazují. Je velká škoda, že od poslední třetiny filmu se vytratí ono kouzlo strašení a zbude jen příběh o tom, co se strašidly a strašidelným domem. A to už děti moc nezajímá. Ale za dvě třetiny filmu dávám 70 %. (05.07.2016)

Celkem příjemná pohádka ze současnosti (skoro:)) o tom jak jedno děvčátko dostalo od skoro pohádkového dědečka (skvělý Lubomír Kostelka) jednu opravdu povedenou hračku - pouťový dům hrůzy. Jenom by mě zajímalo, co by Robert Wiene říkal na Benešova dr. Caligariho:) Jinak čarodějnice Berta je skvělá i ve psí podobě:) (19.04.2004)

Moderní pojetí pohádky s mnohem silnějším morálně-výchovným vlivem, než mají mnohé pohádky klasické. Díky tomu, že si ji oblíbily naše děti, jsem oba díly viděl opravdu mnohokrát, a ani po páté či šesté se neomrzí. Vynikající L.Kostelka, solidní J.Schmitzer, J.Krausová nebo S.Beneš a naopak velmi toporný, až ochotnický Jan Jiráň. Atraktivní lokace videňského Prateru. Plus v Česku v té době nezvyklé zasazení drobných vtipů pro dospělé do dětské pohádky - dnes v tzv. rodinných filmech celkem běžné. Na rozdíl od jiných filmů sledovatelné s i odstupem dlouhých let. (12.10.2014)

Dětský film po revoluci upadl v nemilost. Ubylo tvůrců, kteří by se českému fenoménu věnovali. Jindřich Polák patřil ve své době k velmi pilným přispívatelům do postupně řídnoucích řad filmů pro děti a mládež. Na začátku devadesátých let už však byla situace jiná a mnohem těžší než dříve. Diváci v kinech vyhledávali to, co se jim dříve v kinematografii nedostávalo, a rozhodně mezi terč jejich zájmu nepatřily filmy pro celou rodinu. Proto byl zázrak, když u nich zabodovala koprodukční komedie s pohádkovými motivy o malé, zvědavé holčičce, co se kamarádí s vysloužilými strašidly z Domu hrůzy. Dr.Caligari, Elvíra a Berta se nejevili, že by dokázali zamíchat se stojatými vodami opomíjeného žánru, ale přesto si divácké sympatie získali a to i v následném pokračování "Kačenka a zase ta strašidla". I když se rozhodně nedá psát o vzkříšení, kdysi tolik oblíbeného žánru a ani o milníku. Jedná se o úsměvnou mozaiku, na které se hudebně podílel Karel Svoboda, a v hlavních rolích se objevila celá řada předních českých herců. Hůře si film vedl v zapamatovatelných scénách, kterých je ve filmu poskrovnu. Je to dáno trochu rutinním režijním vedením, které jede v jedné přímce, ze které ničím extra nevybočí. Oproti této slabině film z rytmu příliš nevypadával a scénář nějakou tu originalitu přinesl. Český film na dětského diváka postupem času zanevřel a později nabídl mnohem méně stravitelnější filmy s označením pro celou rodinu. Tohle je jeden z posledních, který ještě docela bavil, ačkoliv dnešní dětský divák je poněkud náročnější. A tohle už ho tolik neuchvátí. 60% (10.11.2013)