Abstinent

Tyhle těžký témat se blbě zpracovávají, ale když budu srovnávat třeba se Švehlíkem a jeho Úsměvy smutných mužů, tak Trojan herecky nemůže prohrát. Celkově Abstinent trochu působí jako absolventský projekt a neumím si představit, že bych na tohle šel do kina. Chybí tomu něco, ale dost možná mi jen přišlo zbytečný o tomhle takhle tohle natočit. Zaujala Andrea Berecková, pěkná a přirozená. (29.03.2022)

Lidé, léčící se se závislostí zažívají mnoho vnitřních konfliktů, bojů, musí překonávat sami sebe, a když na to přijde, může to být dost zajímavé dobrodružství poznávání sama sebe. Nic z toho mi ale film neukázal, a klouzal po povrchu, možná podobně jako sklouzne po povrchu první léčba mladého muže. Některé momenty a motivy byly pěkné, například počáteční odpor hlavní postavy k procesu léčby, nebo jeho nepřítomní rodiče a hyperprotektivní matka, a taky klasická hudba zaznívající ve chvílích, kdy se chtěl Adam napít. Ale třeba postava terapeuta, který generuje náhodné hlášky o léčbě závislostí a zjeví se vždy Adamovi v zádech, když má nějaký problém mně přišla kapanek plochá. A pak ta celá řada formálních chyb, kdy filmařská licence ustupuje realitě... Třeba to, že takhle mladí alkoholici jsou velmi vzácní, a trochu pochybuju o rozvinutí závislostí u kluka, který pije poslední rok (jo, kdyby to byl chlapec, který usosavá od 10 let a rodiče sami taky chlastaj, bylo by to reálnější, ale asi ne tak divácky sympatické), také ten až skoro individualizovaný přístup terapeuta, to že někde za oknem jiný pacient vidí delirantniho pacienta, nebo i to, že v ústavní léčbě je možné s takhle kamarádit s osobou opačného pohlaví, která dokonce přijde na noční randez-vous na pokoj (!). Na naprosto komorní film, který bude skutečně o tom, co se děje v léčbě v člověku tedy stále čekám. Na závěr už je poklona Josefu Trojanovi, který celou stopáž utáhl, a jeho herectví bylo koukatelne a zábavné. Kromě té trochu přehnané scény, kdy se v křeči zhroutil na zem ve sklepě, a to proto, že mu je zle při vzpomínce na pití alkoholu, to bylo uvěřitelné. A taky mě bavilo pozorovat, kdy je podobnější jednomu a druhému rodiči. A prima také bylo rozpoznávat apolinářské a bohnické lokace. (07.12.2019)

Příběh o vzpurném teenagerovi, která má odradit případné jeho alkoholické následovatele z rodin, které nemají žádné problémy. Pro Davida Vignera je to celovečerní prvotina. V léčebně je očekávaně skupinová psychoterapie, vzdor, výpovědi pacientů, vzpomínky na domov, kde jsou milující rodiče, kteří jsou moc zaneprázdnění životem, chycení se špatné party - zde párty spolužáka, postavě hrozí vězení, vysvětlivky a poučky. To jsem viděl už mnohokrát, ale předloňské Úsměvy smutných mužů byly syrovější. Dospělé postavy jsou dost unifikované, pokoušející Andrea Berecková kouzelná. (30.11.2020)

Film má hoďku dvadsať, ale svojim artovým a komorným pojatím dokáže občas tiež pekne nudiť. Materiál dobrý, o tom žiadna, taktiež mladýTrojan znovu dokazuje , že sa potatil a podedil, ale akosi som mui ten príbeh a pocity neveril. nechcem špekulovať, či trvalá návykovosť a absťáky sa dajú zvládnuť hneď zkraja, ale keď si spomeniem na seba a na našu partiu v -nástich rokoch, tak tento film je čajíčkom pre deti :) (02.12.2020)