Karty na stole (S10E02)

Poirot, který dostává nebetyčně zábavného protihráče, který ovšem není soupeřem. Tajemný hostitel, tajemné úmysly a k tomu hra, které nerozumím a nehodlám na tom nic měnit? Jo, ono to parádně funguje, zdá se, že ne u každého, ale u mě tahle malá změna s něčím tajemným více, nežli jen změněným jménem, nebo tajuplným milencem z dob před dvaceti lety. Bonus je, že nikdo, díky pohanskému bohu Perunovi za to, ani náznakem neřeší dědictví. (10.10.2013)

Což o to, knižní předloha v tomto případě také není zrovna geniální, takže logicky nemůže být geniální ani její televizní adaptace (výborné dílo to ovšem stále je, ostatně jako všechno od Agathy), jenže kniha a tato epizoda NEMAJÍ ABSOLUTNĚ NIC SPOLEČNÉHO (až na název a jména postav). Fakt jsme se nasmáli, jaké blbosti si tam kolikrát tvůrci navymýšleli (sukničkářský doktor je gay, který se svým ...eh... přítelem "hraje bridž" i několik hodin ;), jenže naneštěstí pro Poirota tento seriál bereme seriózně a ne jako nějakou lacinou zábavu.... Tentokrát maximálně 70%, víc ani noha! (25.01.2021)

Rozumím tomu, že si autorka detektivek potřebuje vydělat na živobytí a tak píše jednu knihu za druhou, často i takové, které by z prosté "touhy tvořit" nikdy nenapsala. Rozumím i tomu, že se k těmto svým dílkům staví vědomě kriticky a tak v jedné ze svých detektivek stvoří i postavu autorky detektivek, v níž evidentně ironizuje sebe sama. Méně rozumím tomu, že se tvůrci filmových adaptací detektivek "božské Agathy" právě tuhle detektivku rozhodli zfilmovat... Výsledek je sice slušný, ale pocit všudypřítomné nepravděpodobnosti je natolik hmatatelný, že to i otrlé "poirotofily" evidentně odrazuje a vyvádí z míry, jak ostatně názorně dokládá i pohled do těchto komentářů... Celkový dojem: 70% (24.07.2010)

Děsivě otravná a nevtipná nepostava Zoe Wanamaker strhává každý díl, ve kterém se vyskytne, do bahna podprůměru. Zde, pokud to správně chápu, se objevuje poprvé a je to škoda, protože výchozí situace je na Agathiny poměry velmi zajímavá. Odolat pokušení stvořit si své literární alter ego je těžké, zvláště při objemu, který Christie vyprodukovala. To chápu. (14.09.2015)

Je to vynikající film, jako ostatně všechny detektivky s Poirotem odehrávající se v Egyptě, Sýrii a podobných prostředích, které Poirotovi sluší (nebo na ně odkazujících). Po druhém zhlédnutí ale uberu jednu hvězdu, kvůli trochu nezáživné pasáži rekonstrukce bridžové partie (pro našince španělská vesnice...:) (18.12.2011)