Viděla jsem vraždu (S12E02)

Mark Gatiss je scénáristický bůh a jeho další poirotovský počin to jenom potvrzuje. Viděla jsem vraždu je dalším vybroušeným příběhem, tentokrát obohacený o hororovou atmosféru. Malá anglická vesnička, jejíž někteří obyvatelé skrývají děsivá tajemství a nebojí se vraždit ani děti. Silně znepokující snímek, kde si divák není jistý vůbec ničím. A takové detektivky mám nejraději. (06.12.2023)

Asi nejstrašidelnější Poirot, dost rozdíl například od "Posledního víkendu", kdy je děj zasazen do krásného podzimního anglického venkova, všude červené listí a záběry na barevné stromy. Tady jsou záběry na aleje v noci, převalující se mlha, čísi tiché kroky, rychlý ustrašený pohled za rameno, takové ty zkresleně natočené hororové sekvence vražd apod. Příběh je mimořádně ještě zamotanější, než je zvykem. Takhle silně na mě zapůsobilo jen Pět malých prasátek. A ke konci ten Poirotův akční zásah neměl chybu, tak mě to překvapilo, že jsem čekala, že se snad začne prát. Dost mě zajímá, jestli tohle dílo trumfne Orient expres.... (30.12.2010)

Na tomto příběhu je nesmírně krásné, jak se mu daří pojmout hororovou atmosféru, a to v podstatě jen díky noci, troše mlhy a správným záběrům. Tohle mu dává hodně navíc, stejně jako rozuzlení, které je podáno velmi temně a šíleně, což má na diváka ten správný efekt. Tyhle poslední díly jsou nesmírně propracované a povedené. (26.05.2015)

"Poirot měl pravdu: O Hallowinu se nemají vykládat děsivé příběhy, ale mají se zapálit svíčky za mrtvé. " Další nevšední příběh. Každý díl je jiný a to mě baví. Tento byl přinejmenším podivný. Tolik smrti. Opravdová jatka, horor. Fantazie pracuje. Určitě nenudil i když měl delší stopáž. Málem mě od samotného přemýšlení málem praskla hlava :) V tomto díle nechybí Poirotovo sebe obdivování úsměvným způsobem. Ubírám za tento svátek, cítila jsem jak je to na sílu a na efekt strašidelné. (Misionářská práce: farář a Poirot rozhovor: před časem jsem navštívil Československo a navázal spojení s několika farnostmi mnoho rodin toužilo po tom aby jejich dcery čekal lepší život zde v Anglii, Olga byla jednou z nich.) (16.11.2013)

No jo, Ariadne Oliverová (v podání nesnesitelné Zoe Wannabeactress) je sice nejprotivnější postavou v dějinách detektivky, takže se člověk vždycky (samozřejmě marně) těší, že obětí zločinu se stane právě ona, ale zde aspoň onemocní a je odklizena na lůžko. Poirot tak má dost prostoru a času rozjet koncert svých šedých kamarádek. Je to takové zahradní drama, s chudinkou au-pair z Československa, ovšem s ruským jménem. Stručně, je to klasika, kde jde o dědictví, ne-falešné dokumenty, malé venkovské sídlo a dušičky. A zdrcující Poirotovu kritiku anglosaské tradice Halloweenu. "V Belgii lidé na Dušičky zapalují na uctění památky zemřelých svíčky, mon ami." (18.01.2017)