Vražda v Orient expresu (S12E03)

Po takových 80 minut je tato verze slabší než ta klasická ze 70. let s Albertem Finneym, což se ostatně dalo očekávat, protože ta je bezchybná. V tomhle případě zkrátka tvůrci věděli, že se pouští na hodně tenký led a proto si tento díl nechávali až na úplný závěr - popasovali se s tím každopádně více než dobře. Věděli, že musí jít na obra jinudy, aby to srovnávání pro ně neskončilo úplným debaklem. Vždyť už jen herecké obsazení je nesrovnatelně slabší, chválabohu za nepřeknatelného Sucheta. A opět musím podotknout - zvolili velice dobrou cestu, díky níž přidávám nakonec i tu pátou hvězdu. Originální verzi jsem viděl asi pětkrát, tuhle teprve podruhé a opět mě u ní dostal naprosto ultimátní závěr, kterým Finneyho Poirota v něčem i překonávají. A to v charakteru Poirotovy postavy - tady je závěrečný Poirotův výsledek šetření (pro jeho znalce a fanoušky) uvěřitelnější, lidštější a pochopitelnější. Nechci spoilerovat, ale tady ta jeho závěrečná řeč a argumentace s podezřelými i finální odchod od vlaku prostě více sedí k Poirotovi jakožto absolutnímu zastánci spravedlnosti za každou cenu. (03.01.2015)

Jeden z nejzajímavějších a zároveň nejodlišnějších příběhů slavného belgického detektiva. Hercule Poirot je celý film velmi vážný, skoro by se dalo říci až naštvaný, což krásně koresponduje s nezvykle výrazně ponurou atmosférou celého příběhu. Svým spolucestujícím (s podle mého pohledu velmi pochybnými úvahami) často představuje své názory na pozemskou (a u Poirota trochu překvapivě také Boží) spravedlnost, vždy když se v rozhovoru dostává k jejímu nějakým způsobem problematickému uplatnění. To vyvrcholí při myšlenkově i v ohledu detektivního napětí úžasném rozuzlení případu... Viděl jsem už hodně adaptací tohoto snad nejznámějšího Poirotova příběhu, ale tato je ve všech ohledech jednoznačně nejzajímavější. (22.04.2014)

A odpusť nám naše viny, protože my neodpouštíme našim viníkům... Odpouštět je božské, ale nám, po této zemi se plahočícím a božství nahony vzdáleným lidským zvířatům ten pokrm chutnající nejlépe za studena přece jen příliš dráždí naše chuťové buňky, a tak víra nevíra nezbývá než dodat mateřštinou belgického vlastníka výkonných šedých buněk, čelícího blížící se chvíli, kdy se opona chystá klesnout: "Marie, Mére de Dieu, priez pour nous, pares péchers, maintenant et á l´heure de notre mort." (15.08.2013)

Davida Sucheta jako Hercule Poirota moc dobře znám, ale nekoukám na něj zase tak pravidelně. Když na mě Česká televize o půlnoci vystřelila, div ne možná nejznámější, detektivku, co Agatha Christie napsala, rozhodl jsem se, že jí zkusím. A ono opravdu...vůbec nevadilo, že na něj nekoukám tak pravidelně. Philip Martin to totiž natočil naprosto geniálně. On ten příběh sám o sobě je geniální, ale výborný David Suchet to ještě umocnil spolu s úžasně ledově temnou atmosférou, ve které zaručeně nepočítejte s tím, že vrahem by byl zahradník. Pohled Davida Sucheta coby Hercula Poirota v závěrečné scéně mě bude mrazit ještě hodně dlouho po shlédnutí. (02.01.2015)

Je ospravedlnitelné a morální zabít vraha? S tím se musí vypořádat slavný belgický detektiv v další adaptaci známého příběhu. Jako vždy strašidelná hudba, temné obrazy nočního vlaku uhánějícího zimní krajinou a nebývale brutální vražda. Poirot je více než kdy jindy rozkolísán ve svých názorech a ani konečné vyšetření vraždy mu klidu nepřidá. Ruka svírající růženec a slzy v očích detektiva...zoufalství, zloby či snad prohry? (31.12.2010)