Rebelové

Muzikály nemám rád, pretože prerušujú normálny film pesničkami a spevom. Tento film má dobré jediné tie pesničky. Veľmi sa to chce podobať Pomáde, ale zlyhalo to na hereckej fasáde, pretože mimo toho, že Stanková "hrá" šialenú hysterku, nikto z nich na maturantov nevyzerá. Jedine na takých indočeských, čo desaťkrát prepadli. (27.08.2023)

Musím vám poŠŠŠeptat, že jedině Gina, tedy vlastně Tereza, ví, kde ty kytky jsou, protože Oliverovi Twistovi se líbí Bob a já jezdím bez nehod, neboť jsem ve stínu katedrál zahlédl hvězdu na vrbě. Já mám zkrátka rád písničky z šedesátých let, jsem nadšený z tehdejších dívčích účesů a kýčovitě pestrobarevná klipová stylizace je lahůdkou pro mé oči. Jen ten nejúžasnější a nejkrásnější hezoun Šimon mi přišel příliš umělý na to, abych nefandil úlisnému kariéristovi Hedánkovi, který však zapomíná odmocňovat, takže ani on není pro Terezu ten pravý. V takovou mi nezbývá než nabídnout svou mužnou náruč, ve které by se Tereza ztratila před těmito dvěma pitomci a spolu bychom si mohli vyzkoušet ono sportovně akrobatické cvičení zvané Kámasútra. (17.08.2015)

Rebelie v představách autorů reklam nebo změšťáčtělých pamětníků, stvořená povrchně jako ohavnosti typu Retro a Vyprávěj. Koncem 60. let narůstaly skutečným nonkonformistům vlasy a poslouchali trošku jinou hudbu - folkové písničkáře (začínají hrát Jarda Hutka, Vláďa Merta) a tvrdší blues (ale drsněji zněli i tehdy hodně dřevní Greenhorns). (02.12.2006)

Tak jsem tohohle hrdého nástupce Starců na chmelu konečně zřel a měl jsem hodně, opravdu hodně, práce, abych ho bez velmi přímočarých projevů mořské nemoci pozřel. To, co je filmové, je v tomto filmu provařeně kýčovité, jak již bylo napsáno v jednom hezkém předchozím hodnocení, a to, co je hudební, je o dost lepší (na filmu vlastně jediné dobré), jenže zkrátka kradené! Scénář, to je vlastně neskutečný obrazový blábol, míchající a rovněž vykrádající všechno možný, převalující se od scén, které by mohly vcelku vyváženě zprznit Prci, prci, prcičky k variacím na Holky to chtějí taky, s povinnou příměsí politické agitky (aby bylo jasný, že to za toho socialismu moc jásavý nebylo). Vrcholem vše spojující a mořskou nemoc vyvolávající je celková kompozice ve stylu retro, vyvolávající desítky pocitů, z nichž ale ani jeden nepamatuji ani při prožívání oné doby (a o tom by retro snad mělo trochu být, ne?), ani při sledování jiných, zdařilejších retro kousků. Vlastně nevím, proč tuhle nemotornou lež nestrčím do odpadu, asi tak trochu chápu, že tenhle mladý tým, který film točil, má jisté právo na pochybení, když má s onou dobou tak málo společného... Probůh, jak mohl Filip Renč spáchat něco takovýho.... (17.08.2007)

Jak se dělá retro muzikál? Vezmeme režiséra rádoby známého jména, pár mladých vnadných týnek, pár mladých chalanů, promícháme a vhodíme to do středně velkého hrnce. Pokud těsto nedrží tvar můžeme dosypat recyklovanými přezpívanými hity z šedesátých let a nastavovanou (neoriginální) choreografií. Kdo má rád nostalgii, můžeme okořenit retro vlnou a na hrubo namletou vzpomínkou na konec šedesátých let a okupaci.... --- Nevím jak vám, ale mně tenhle kýbl éček a dochucovadel nejel. Bylo to celé umělé, prifarbeno - aromatizováno..., herecké výkony špatné a závěrečný doják s tanky podkreslený písní - Řekni, kde ty kytky jsou byl kýč jak prase. ( a to nemluvím o zpěvu/nezpěvu paní Jiřiny..) Já prostě nechápu, proč dnes řada zpěváků musí přezpívávat staré (skvělé) hity. To nejsou textaři? To už nejsou skladatelé? Proč nevzniká něco nového ? Další generace už bude přezpívávat přezpívávající Norisovou ? Tohle zkrátka ne a to ani jako retro filma a ni jako muzikál... Hvězda za to nadšení a mlaďounkou Norisku. Čtyř a pětihvězdičková hodnocení opravdu nechápu a svědčí o všeobecném úpadku vkusu. * (04.05.2012)