Desperado

U tohohle filmu mě potkal stejný osud jako u "Pulp Fiction", viděl jsem ho až drahně let po premiéře. Humor, atmosféra a snad i Tarantinův štěk mi na něj lehce upomínají, ale takhle srovnávat by to asi nebylo ono. V rámci akčního žánru to je opravdu parádní a originální záležitost prošpikovaná humorem černým jak bota a nebýt poslední čtvrthodinky filmu, která na mě působila trošku jako rána do zad, bylo by to určitě za plný počet. (17.06.2005)

Antonio, snad poprvé pro mě předvedl co v něm je. Akční scény bylo mimořádně dobře děláný sice někdy uplně "mimo" , no prostě jak říkám mimořádně dobrý. Humor filmu nechyběl, -- vždyť se obtěžoval nám říci jeden vtip sám velký Tarantino. A kdo by snad s pánů váhal s hvězdičkama, tak vzpomeňte na Salmičku a máte dost dobrej důvod. Dámy jistě také nemusí váhat s hvězdičkami jen místo Salmičky, zřejmě zvolí Antonia při svých vzpomínkách. (23.06.2006)

"Neudělej z toho krvavý jatka jako posledně." Ale vždyť oni si začali a chudák El Mariachi jen opětoval palbu svou kytarou. Kam zkrátka přijde tenhle týpek, tam se vyhrává, střílí a sexuje. To všechno mě baví, ale mé největší sympatie si přesto získal nožový zabiják Navajas, který svým vrhačským výkonem přeházel nervózního mafiána Bucha, sexy knihovnici Caroline i oceňovaný vtípek poslíčka Tarantina. A každému, kdo se chystá do Mexika, musím doporučit něco do ucha - https://www.youtube.com/watch?v=Tu4Hnbor9rI. (25.10.2016)

Roberta Rodrigueze mám sice rád, ale jeho dva nejchválenejší filmy (čili Desperada a SinCity) vážně moc nemusím. Jako scénárista není Rodriguez schopen napsat pořádný příběh, který by diváka vtáhnul, takže veškerý drajv Desperada je zavislý na intenzitě nadneseně brutální akce a parodizujícího humoru. Křivka této intenzity má pohříchu klesající chrakter, takže na konci jsem se už docela nudil a závěrečné zúčtování s hnusným prostřihem do nemocnice můj dojem pohnojilo ještě více...60% (22.12.2007)

Stalo se přesně to, čeho jsem se obával. Desperado je totiž klasická, nesmyslně natočená blbost připomínající jatka, která má pár naprosto perfektních scén, jako například ta s Quntinem Tarantinem, ale tak 70 procent filmu se u něj prostě hrozně nudím a čekám, co Desperado svede dál. Tohle mě hrozně štve. Vím, že Rodriguez s Tarantinem mají hrozně rádi filmy a neberu jím to. Dokáží natočit scény, které se mi z hlavy nesmažou, scény, které napětím donutí diváka nedejchat a nedivil bych se, kdyby v světě zaznamenali případ člověka, který se u Desperada udusil. Jenže na to měl z celkového času tak 20-25 minut. Zbytek mi přišel jak nastavovaná kaše. Každopádně jsem rád, že jsem Desperada nakonec viděl. Můžu si totiž konečně odškrtnout další film, který má na hrudi napsáno...kultovní. (05.11.2011)