Four Rooms
Štyri izby
Four Rooms
Four Rooms
Four Rooms
VOD (1)
Obsahy(1)
Snímek se odehrává o silvestrovské noci v bývalém hollywoodském grandhotelu, který nyní prochází těžkými časy. Zachycuje groteskní útrapy Teda (Tim Roth), smolařského hotelového poslíčka. Ten při své první službě prožívá trpkou noční můru, když ho čarodějnice, které mají slet v novomanželském apartmá, požádají o pomoc. Všechno se ještě zhorší, když omylem doručí led do špatného pokoje a ve vskutku špatný čas se tak stane svědkem domácího násilí. Následně pošetile přistoupí na gangsterovu prosbu, aby mu v době jeho nepřítomnosti dohlédnul na děti. A aby toho nebylo málo, stane se v závěru noci rozhodčím strašlivé sázky. Bruce Willis, Madonna, Jennifer Bealsová a Antonio Banderas excelují v hlavních rolích této netradiční povídkové komedie, která je dílem čtyř režisérských hvězd - Allison Andersové, Alexandra Rockwella, Roberta Rodrigueze a Quentina Tarantina. (Cinemax)
(více)Videa (1)
Recenze (738)
Co to jsou Čtyři Pokoje? Velmi svérázný herecký koncert geniálně šíleného Tima Rotha nebo pásmo čtyř příběhů VELMI rozmanité kvality? Bohužel obojí. Bohužel proto, že první příběh je naprostým kýčem o ulítlém sabatu (byť přítomnost Valerie Golino a Marisy Tomei pomáhá;)) a druhý je jakousi podivnou psychohrou, jejíž jediné pozitivum je (kromě Rotha) skrz Jennifer Beals podaný důkaz o tom, že osmdesátá léta byla vizážistické Zlo...ale proč se divit, projděte si filmografii Rockwella a Andersové (nebo naopak, výsledek to nezmění:)). Naštěstí je tu ještě druhá polovice, jejíž první polovině;) vévodí "obrazová poetika Roberta Rodrigueze", a u které se prostě nejde nesmát. A pak přijde finále, které dává tušit, že první dva režiséři byli druhými dvěma sprostě použiti jako předskokani a ne jako rovnocenní partneři. Tarantinův příspěvek je jako obvykle poctou něčemu, co jsem nikdy neměl šanci vidět (ale hrál v tom prý Steve McQueen a prý to byla klasa), a má to osobitný štýl, který až leze na nervy...ale stejně vás překvapí genialita rozuzlení, nemluvě o Bruci Willisovi, fuckujícím do telefonu snad víc než Mel Gibson. Je mi líto, ale jako celek to prostě nemůže dostat víc než 60% (zprůměrujte si dvě čtyřicítky a dvě osmdesátky). ()
První dvě povídky nestojí vůbec za nic, na tom se asi shodneme. Ale třetí povídka (Robert Rodriguez) je okouzlující a ke čtvrté mám osobní vztah - vychází ze skvostné povídky mého oblíbeného Roalda Dahla (je ve výboru 'Líbej mě, líbej', kdybyste po ní pátrali) a jejího televizního zpracování z cyklu 'Příběhy Alfreda Hitchcocka' (tedy z té verze z padesátých let), kterou jsem bohužel neviděl. Ale tu Tarantinovu verzi mám taky rád. Ale jestli je na tomto filmu něco opravdu nepřekonatelně odporného, tak neskutečně přehrávající Tim Roth v hlavní roli poslíčka. Třikrát fuj. ()
Soundtrack Combustible Edison: 1. Vertigogo (Opening Theme) [2:35] 2. Junglero - Combustible Edison [1:54] 3. Four Rooms Swing [2:11] 4. Bewitched (TV theme) [1:01] 5. Tea And Eva In The Elevator [0:55] 6. Invocation - Combustible Edison [1:26] 7. Breakfast At Denny's [3:57] 8. Strange Brew [0:27] 9. Coven Of Witches [0:59] 10. The Earthly Diana [0:36] 11. Eva Seduces Ted [2:10] 12. Hallway Ted [0:31] 13. Headshake Rhumba [0:41] 14. Skippen, Pukin, Sigfried [0:29] 15. Angela [0:46] 16. Punch Drunk [2:57] 17. Male Bonding [3:06] 18. Mariachi [0:29] 19. Antes De Medianoche [2:45] 20. Sentimental Journey - Esquivel [2:39] 21. Kids Watch T.V. [2:03] 22. Champagne And Needles [2:06] 23. Bullseye [1:01] 24. Harlem Nocturne - Esquivel [2:30] 25. The Millionaire's Holiday [2:13] 26. Ted-O-Vater [0:39] 27. Vertigogo (Closing Credits) [5:33] 28. D [0:25] 29. Torchy [0:16] ()
Tohle byla ledová sprcha. Ani jedna z povídek nestála za nic. Úvodní povídka s katastrofálně hrající Madonnou spíše odradí, než navnadí na další sledování. Ani dál to však nebylo lepší, ačkoliv po herecké stránce se to dalo přetrpět. Tim Roth, jenž se stal jakýmsi spojovacím článkem mezi povídkami, podal jeden ze svých nejslabších hereckých výkonů v kariéře. Na to, že v tomhle nepodarku měl prsty Quentin Tarantino, klidně můžete zapomenout. Ani on se nevytáhl s ničím mimořádným. 20% ()
Kvalitativně nevyrovnaný i dějově poměrně nesourodý, nejspíš méně ambiciózní projekt, v němž zkušenější režiséři a hlavně talentovanější pisatelé doplácejí na ty slabší. Film má značně vzestupnou tendenci, první příběh je skutečně příšerný a dutý. Druhý se již honosí aspoň trochu zajímavější zápletkou a vymezuje prostor pro Rothovo záměrné pološílené přehrávání, nic méně stále slabota. Až teprve Rodriguezova část v čele s charismatickým Banderasem dokáže slušně uspokojit na rovině dětsky (doslova) hravého minipříběhu i vtipu. Poslední, to už je klasická Tarantinova exhibice, plná stylového fuckování a výborného rozuzlení, ani ona však není zcela geniální. Zprůměrováno na 5/10 ()
Reklama