Sviňa

Napriek všetkým klišé a plytkému podaniu sa nedá s imaginárnym nadhľadom odbiť istú hodnotu reálii a výpovede doby, kopírujúcu toľko krát zopakované citácie z médii a zmieňovaných káuz. U slovenských filmov z poslednej doby ma celkom mrzí, že sa ¨väčšina postáv vyjadruje ako oravák po piatich borovičkách. Pardon, teda horšie. Z filmu o slovenskom western-lande si dovolím zacitovať obľúbený dialóg. Jednoducho Mária (chodí a veľmi nahlas jačí): "Toto fakt ne! Vyzerám teraz jak ňáka chudera. Bársjaký degeš si ma bere do huby, o ktorého by som ani bicykel neoprela!" Hranol (vylieza zo sprchy a flegmaticky vracia úder) "Nečítaj to!" J.M (stále jačí).: "Mama to číta! Aj oco! Aj babka!" Hranol (energicky): "...tak nech to nečítajú." J.M.: "Celá dedina to číta!!! Mám dať rozhlásiť obecným rozhlasom, nech nekukajú telku?!" Hranol (precítene) "Vieš, čo k tebe, cítim, vieš to?" Bizardná situačná komédia, ale čosi to vystihuje, bavím sa. (07.09.2020)

Slovenská politika je tak cool... 1)  Snímek se tváří velmi současně. Tvůrci se vyžívají ve vulgární mluvě, sexu, drogách, prostitutkách a v kmotrovském pojetí politiky plné zločinců. No budiž, autorský záměr. Trochu jsem si připadal jako ve Svěrákově filmu Rozpuštěný a vypuštěný, kde Srstka popisuje svou farmu: Kachny, kachny, kachny. Zde by říkal: zločinec, zločinec, zločinec._____ 2)  Ale přílišná střípkovitost a reportážní odtažitost mě hodně odrazuje. (20.05.2021)

K podstate sa často dostanete len čistým, jednoduchým rezom. A áno, hoci aj zjednodušeným, ale výstižným. Lebo na to slúži umelecká licencia. Či už autora predlohy alebo režisérky. Ukázať cez nadsázku silný, nekomplikovaný príbeh podstatu toho, ako a kto tu vládne. V skutočnosti tu panujú arogantné, peniazmi natukované hovná. So sieťou poskokov v podobe ich mafiánskych spriaznencov z južnej a východnej časti Európy (Albánsko, Rusko, Taliansko). Cez neuveriteľné peniaze, ktoré získali oni alebo ich rodičia vďaka spojeniu s ekonomickým oddelením ŠTB, ľudmi zo štátnej plánovacej komisie. K moci a peniazom pričuchli tiež tí, čo sa vzdelali na MGIMO - čiže Московский государственный институт международных отношений [(университет) Министерства иностранных дел Российской Федерации] - Moskovský štátny inštitút medzinárodných vzťahov [(univerzita) Ministerstva zahraničných vecí Ruskej federácie - čiže zjednodušene, škole vychovávajúcej za socializmu vedúce kádre tajných služieb pre komunistické satelity). Tieto persóny ovládajú do značnej miery hospodárstvo, politiku, zábavu i cirkev. Film v tomto trochu zavádza. Pretože nahovára divákovi, že tu vládne akási druhá liga pôvodne vekslákov, falšovateľov a obchodníkov s bulvárnymi informáciami. Tá nevládne, tá poslušne poskakuje popri zadkoch skutočne mocných a snaží sa urvať si omrvinky. Ale aj tak - slušné popozeranie o intelektuálnych, kultúrnych a vzťahových záujmoch našej verchušky a ich ozaj úprimnom ľudsky hlboko precítenom záujme o riešenie sociálnych problémov mladých dievčat. Tvorcovia si mohli odpustiť tie zvláštne paralely na mýtický príbeh (v knižnej predlohe tieto bullshity neboli), naopak celkom chválim osekanie knižnej predlohy na základnú dejovú linku (inak by to bolo na seriál) a celkové zjednodušenie v duchu ukázania hlavného posolstva - tento štát je v riti, z ktorej sa nevyhrabe. Nech vládne ktokoľvek. Pretože povahu mocných nezmení nik. No a zhruba všade na Balkáne aj mimo neho je to plus mínus tak. Je ale dobré, ak sa na to aspoň tu a tam poukáže. Bárs aj cez takúto predvolebnú agitku. (23.06.2020)

Chtělo to dostatečně intenzivní politickou flustraci a společenský šok, ale dočkali jsme se. Slovensko začalo oprašovat pozapomenutou tradici czechsploitation. Z této kategorie zde najdeme téměř vše - netrpělivost a znechucení tvůrců nad aktuálními poměry, naprosté odlidštění záporných postav, lidi jako karikatury, kvótu na kozy splněnou po dvaceti minutách a zbrklost v důsledku potřeby poslat film do kin ještě dříve než vychladlo Kuciakovo tělo. Tahle pohotovost koneckonců není u Slováků zas tak neobvyklá, když si vzpomeneme třeba na (ha? kdo?) Děvínský masaker. Nejvíce pak film trpí na hereckých výkonech, u kterých ve stínu ještě čerstvých událostí mají tvůrci zřejmý strach, aby nevykreslili záporáky jako nedostatečné zmrdy či kladné postavy jako nedostatečně sympatické mučedníky. Jakkoli třeba scéna, kdy si to spolu rozdávají hnusnej tlustej mafoš a arogantní zkorumpovaná ředitelka děcáku slash kuplířka a vzdychají si u toho "Ave ty.", "Ave já." (asi slovenská mafiánská variace na strašlivé české "dobře ty" a "dobře já") připomene zlaté časy nonsensového lesbického sexu zlých sester v Renčově debutu. Nicméně Vajda si toho svýho half Depardieu, half Pesci mob bosse dává dost parádně a docela mě mrzí, že jeho Wágnera asi nepůjde přetáhnout do nějakýho čistě žánrovýho krimi spin-offu, kde by mu to náramně slušelo. Ten by pak mohla točit zase Solčanská, která už svým předchozím filmem dokázala, že umí pracovat s rozpočtovými limity, umí zdůraznit určité production values a dobře napodobovat styl západních kriminálek, díky čemuž nedělá vůbec problém se na její filmy dívat, ale zároveň tak stojí jako bariéra mezi tím úplným explotačním odpoutáním a díky ní to není totálně hysterická zhovadilost. Což je škoda. (22.05.2020)

Takmer po štyroch rokoch som sa dostal k sledovaniu tohto filmu. Mal som to v pláne, pretože som zobrazované udalosti vnímal v reálnom čase.  A práve to sa paradoxne ukázalo byť najväčšou slabinou. Film bol podľa mňa príliš doslovný, až na hranicu hraného dokumentu a súčasne príliš roztrieštený na to, aby mu rozumel aj niekto v zahraničí. Prípadne domáci o nejakých 10 - 20 rokov. Okrem tej dokumentárnosti mi už prekážali iba obvyklé nedostatky súčasných slovenských filmov - zlý zvuk a  nadmiera vulgarizmov. (06.03.2024)