Okja

Okja, aneb když je film stejně podivný, jako jeho název. Samotný nápad a vizuální zpracování jsou na špici, ovšem se zbytkem snímku je to již složitější. Příběh dokáže být nádherný a dojemný, občas i vtipný, bohužel ale tyto pózy střídá s nepříliš úspěšným pokusem o napětí a hlavně obsahuje neúměrnou spoustu divných a příliš šílených scén, které působí jako z jiného filmu a celek výrazně shazují. Tato tónová nevyrovnanost je matoucí a ačkoliv u některých filmů může působit jako osvěžení, zde je to naopak velmi rušivé a pouze se tím potvrzuje tvůrčí zmatenost a nerozhodnost v pojetí zvoleného děje, který není rozvíjen dostatečně zajímavě a tak film zůstal daleko za naplněním svého potenciálu. S hodnocením ale přesto níže jít nemohu, neboť když už zrovna film funguje, je radost na něj pohledět. Jen škoda, že takový nebyl častěji. (12.03.2018)

Pravidelní návštěvníci vepřových hodů se, zdá se, začali bát, že v supermarketech už nenajdou svoje oblíbené piliny ochucené vepřovou kůží v libovolných cenových relacích. Protože jako tento film může označit jako vegetariánskou agitku snad jen ten, co ho neviděl. Nevyskytuje se zde jediný vegetarián, i Mija nemá problém s rybami. Podstata tohoto filmu je totiž mnohem hlubší. Lidstvo vypouští do vzduchu a vody kilometry krychlové jedů, geneticky modifikuje ostatní organizmy a většině lidí je úplně jedno, že se k sobě a ke okolním prostředí chováme jako prasata. Jen proto, aby elita zůstavala elitou a dále sbírala nezasloužené zisky a dav byl spokojený s tím, jak se mu skvělě žije (především co se euroatlantické civilizace týče). Vždyť tento film je, byť možná dovedenou do extrému, úkazkou, o čem dnešní svět je. Nikdo si neuvědomuje, že hrátky s genofondem můžou dovést lidstvo ke katastrofě, stejně tak jako chování lidstva ke okolnímu prostředí a životu i k sobě samotným. Vždyť co dnes znamená člověk? Spotřební jednotku a lidský zdroj. Obojí přináší zisky. Až se lidé stanou Lidmi, u kterých bude hrát hlavní roli svědomí, bude na světě krásně. A chci se toho dožít. Tento Bongův výtvor přináší podobná témata jako Mijazaki. A závěr filmu, kdy SPOILER Mija vede Okju z masokombinátu a obří prasata za plotem je pozorují mi hodně připomněla závěr právě MIjazakiho Naušiky. Je to možná naivní snímeček. Ale je lidský, na rozdíl od Ledové archy i srozumitelný a stejně jako Mutant i dost protiamerický. Herecké výkony jsou dobré, a to jak na straně zla tak na straně dobra, jen dost dobře nechápu účast Jakea Gyllenhala. Přišel mi tam nějak nadbytečný. 90% (16.07.2017)

Joon-ho Bong stejně jako v jeho minulém počinu Snowpiercer nachází šikovnou cestu jak okomentovat dění v naší společnosti. Okja se ale na rozdíl od Snowpiercera vydává cestou trochu jinou, lehce afektovanou a více emoční. V jádru je to především klasický buddy pet film o malé holce, která má svoje zvíře, v tomhle případě přerostlé hroch-prase (trochu nepovedené CGI zvíře, které ze začátku bije do očí než si na to člověk zvykne), na začátku filmu se vyskytne nějaký problém, který svede tuto dvojici na dobrodružnou cestu a film pak celou dobu směřuje k emočně vyšponovanému finále. Nebyl by to ale Joon-ho Bong, aby do toho nepřimíchal pár originálních ingrediencí a tuhle klasickou formu trochu nezpestřil. Vytváří hlavního záporáka v podobě korporátní společnosti v čele s Tildou Swinton, která podobně jako Jake Gyllenhaal nevím co to vlastně dělají, ale klobou dolů, že svolili k tomu udělat ze sebe takové karikatury. Dále je tu odbojová skupina, bojující za práva zvířat, která chce pomoci malé Mije v honu za záchranou Okji. Film se tak dá rozdělit na několik částí, přitom každá z nich má jinou náladu a tón. Tempo i prostředí filmu se často mění a když se nad tím člověk zamyslí Okja a Snowpiercer toho mají mnohem víc společného než by se mohlo na první pohled zdát. Oba filmy putují z bodu A do bodu B, přitom šikovně využívají kulis a prostředí v kterém se ta daná část zrovna odehrává, aby dovolili posun filmu do další části. Joon-ho Bong znovu ukazuje jak dobrý je vypravěč, jen se teď vydal do trochu otevřenějšího prostředí a všechny ty cesty, kterými se mohl vydat ho trochu přehltili. Po až meditačním úvodu se film otevře a trochu se ztrácí v tom, jak chce dospět k finále. Prostředek filmu pak působí bohužel trochu zmateně a ono zmíněné emoční finále, které je opravdu velmi povedené nemá až takovou sílu jako by mělo pokud by se film držel v trochu komornější rovině. 62% (17.09.2017)

Hodně nevyrovnaný film. Začne jakousi korporátní mega show, kde se mi líbilo, že jde o parodii na různá ekologická hnutí. Ale pak se to přesune na skoro 40 minut někam do korejských hor, kde ty zpomalené záběry holčičky a veleprasátka (připomínající spíše přerostlého hrocha) jménem Okja v přírodě jsou ubíjející. Na chvíli se objeví trochu vtipu, když přijede moderátor televizní zvířecí show, ale pak zase musíme čekat, až se holčička dostane do Soulu a začne honička s hodnými teroristy, kteří nikomu nechtějí ublížit. Honička je vtipně natočená, jenže je jak z jiného světa najednou, protože to začne připomínat slapstick komedie (zvlášť to použití kuliček). Jako člověk se zasměje, ale nevím proč, přišlo mi to takové... zbytečně naivně hloupé. Popravdě i těžko říct, jestli film souzní s ekologickými aktivisty (jakože to chvílemi vypadá, že těžce ano), nebo je jenom proti modifikovaným potravinám obecně (což bych i chápal), či si z toho všeho naopak dělá jen prdel a vlastně nemá názor. Každopádně, jestli by se mě někdo ptal, jestli si po tomto filmu (a po těch vysoce emotivních záběrech z jatek) ještě někdy dám bůček nebo šunku - jo, dám. Mě by v divočině taky třeba lev sežral, aby si doplnil bílkoviny, a nekámošil by se se mnou, ani by nedal na moje velká hnědá kukadla. Jo a mimochodem, Mija se celou dobu tváří jako Majka z Gurunu, a občas má i její nadpozemské supermaní schopnosti. (16.07.2023)

Pozoruhodná věcička, domácí mazlíček za zlaté prasátko, zajímavé propojení.. Ta malá holčina se mi líbila od samého začátku, byla mi srozumitelná, vím, jaké to je, mít ráda.. Sdělení i myšlenky jsou tu jasné a já musím zcela upřímně přiznat, že mi tvůrce zadrnkal do noty.. Tilda skvělá, ostatně jako vždy, za zmínku stojí určitě i Paul Dano, způsobil mi příjemné překvapení.. Celkově filmová spokojenost, u mě dobrý, dost dobrý.. (13.10.2022)