Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Véronique
    ****

    Stejně jako v případě pokračování je mé hodnocení stejné. Naivní, pohádkové, ale milé pohlazení po duši. Povedené výkony dětských herců v čele s mladičkou Zdeňkou Sulanovou, příjemní ochránci malého sirotka v podání Zity Kabátové a Rolfa Wanky, zlí a vypočítaví lidé Ptačic, ... Prvorepublikoví filmaři nám opět nabídli kus naivní nevinnosti na filmovém plátně...(18.1.2008)

  • vitekpe
    ****

    Melodrama a cervena knihovna jak se patri. Wonka a Zita, to je dvojka jak ma byt. K tomu pubertaci Kemr a Hrusinsky. Pekne...Libi se mi jak krasna a usmevava Zita basti s radosti asi 15 svestkovych knedliku k obedu. To by se v dnesni bulimicke dobe asi moc nechytala... :-) P.S.: Vzorny vztah spolecnosti k ucitelum. Z dnesniho pohledu jak sci-fi...jeste ze nejsem ucitel, to bych asi slzel nonstop.(24.3.2014)

  • Marthos
    ***

    Jeden z dobových trendů velel vycházet vstříc pilným čtenářkám laciných románových příběhů i jejich časopiseckých protějšků, proto se velice záhy ustavila určitá skupina režisérů, která se snadno a ráda nechala zaměstnávat touto oboustranně výhodnou strategií. Dvoudílný román Růženy Utěšilové o trudném osudu osiřelého děvčátka se sametovým hláskem a ještě křišťálovějším charakterem se v žádném případě nemohl a nesměl minout účinkem, zvlášť byl-li vybaven přemírou sentimentálních klišé a populárním milovníkem Rolfem Wankou. Režisér Binovec, již tehdy známý svou vyhraněnou konfliktní povahou, si přes veškerá očekávání do titulní role prosadil mladinkou Zdenku Sulanovou, tehdy neznámou, sedmnáctiletou posluchačku pražské konzervatoře, která se dík této šťastné náhodě načas stala opravdovou filmovou hvězdou a jakýmsi českým alter egem hollywoodské Deanny Durbin. Společně se Sulanovou ve filmu také poprvé vystoupili dva budoucí velikáni české Thálie, sedmnáctiletý Rudolf Hrušínský a patnáctiletý Josef Kemr. Předpokládaný komerční úspěch, definovaný mimořádnou diváckou odezvou, si takřka vynutil volné pokračování, realizované vzápětí pod názvem Lízino štěstí. Přestože jsou oba filmy do značné míry poznamenány dobou, v níž vznikaly, staly se pro určitý okruh vděčných diváků silným fenoménem i jedním z kultovních erbů prvorepublikové popkultury.(4.10.2008)

  • Nonna
    *

    Neznám důvod, ale tento přihlouplý a naivní film dávali za mého dětství v televizi vždy kolem Silvestra po obědě. Vidím to jako dnes, jak rok co rok sedíme tiše, jak pěny, několik generací rodiny, u nenáviděné, zlé pratetičky na tradiční zdvořilostní návštěvě. Nesmí se drobit a srkat, smrdí tu zatuchlina a v televizi jde Líza. Nahlas. Strašně nahlas, aby bylo slyšet....Pratetička tiše vzlyká a slzí dojetím, zbytek diváků trpí...........Pratetička už není a od té doby jsem Lízu neviděla. Ale......bylo to hrozné. (Jedna hvězdička za krásného Rudolfa Hrušinského, který už tehdy uměl hrát.)(15.2.2013)

  • Siegmund
    ***

    Jen si dovoluji upozornit, že zde můžeme vidět Rudolfa Hrušínského v jeho první filmové roli. Chvíli jsem váhal a přemítal, odkud toho klučinu znám, ale pak jsem musel kostatovat, že už zde je možno pozorovat jeho filmové rysy a budoucí herecké mistrovství. Už kvůli Rudolfu Hrušínskému stojí za zhlédnutí.(17.6.2008)

  • - Josef Kemr si ve filmu odbyl svůj herecký debut a zároveň navázal celoživotní přátelství s Rudolfem Hrušínským. (Redyx111)

  • - Líza Irovská měla původně tančit. Protože ale Sulanová lépe zpívala, přepsal se scénář tak, že místo tanečnice chtěla být Líza zpěvačkou. (Elisebah)

  • - Ve filmu měli podle dobového tisku původně hrát jedny z hlavních rolí například Jindřich Plachta, Jaroslav Vojta a Raoul Schránil. Ještě před natáčením však byly jejich role přeobsazeny a ve filmu se nakonec jmenovaní vůbec neobjevili. (Marthos)

 
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace