Režie:
Václav BinovecScénář:
Václav WassermanKamera:
Míla VíchHudba:
Josef DobešHrají:
Zdenka Sulanová, Rolf Wanka, Zita Kabátová, Jiří Plachý st., Růžena Šlemrová, Bedřich Vrbský, Bedřich Veverka, Karel Černý, Ella Nollová, Rudolf Hrušínský (více)Obsahy(1)
Je půvabná, je chudá, je osiřelá. Ale o své štěstí se umí zasloužit... Mladičká a osiřelá Eliška Irovská, zvaná Líza (Z. Sulanová), se po smrti maminky musí vrátit do Ptačic, rodné obce svého otce. Městská rada se má o ni postarat. Dívenka tedy skončí v sirotčinci. V Ptačicích musí odolávat krutým ústrkům lakomých lidí, nejvíc ji ale trápí zloba a ponižování ze strany dětí. Líza však po matce-umělkyni zdědila mimořádné pěvecké nadání, které jí pomůže vymanit se z maloměšťáckého světa a vydat se vstříc lepšímu životu… (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (32)
Melodrama a cervena knihovna jak se patri. Wonka a Zita, to je dvojka jak ma byt. K tomu pubertaci Kemr a Hrusinsky. Pekne...Libi se mi jak krasna a usmevava Zita basti s radosti asi 15 svestkovych knedliku k obedu. To by se v dnesni bulimicke dobe asi moc nechytala... :-) P.S.: Vzorny vztah spolecnosti k ucitelum. Z dnesniho pohledu jak sci-fi...jeste ze nejsem ucitel, to bych asi slzel nonstop. ()
Stejně jako v případě pokračování je mé hodnocení stejné. Naivní, pohádkové, ale milé pohlazení po duši. Povedené výkony dětských herců v čele s mladičkou Zdeňkou Sulanovou, příjemní ochránci malého sirotka v podání Zity Kabátové a Rolfa Wanky, zlí a vypočítaví lidé Ptačic, ... Prvorepublikoví filmaři nám opět nabídli kus naivní nevinnosti na filmovém plátně... ()
Celovečerní filmová adaptace populárního třídílného románu Růženy Utěšilové. Idealizovaný svět prvorepublikové kinematografie se sociálně-kritickým prvkem a kritikou maloměstské/vesnické pseudomorálky na motivy románu pro ženy - proti tomu dva velikáni českého herectví ve svých prvních rolích - klackovitě rebelující Josef Kemr a budoucí milivník Rudolf Hrušínský...to není z dnešního zpětného pohledu zas tak málo! Neprávem trochu opomenutý film... ()
Dojemný příběh z listů pro paní a dívky. Chudý sirotek je utlačován hrubými vesničany, ale najde se několik dobrých lidí, kteří se o něj postarají. Tvůrci si s filmem příliš velkou práci nedali, rychle spíchli levnou konfekci podle sezónního střihu. Film dnes obstojí pouze před milovníky pamětnických filmů a i ti jsou nuceni občas přimhouřit oči. Zdenka Sulanová byla mně osobně sympatičtější coby Madla zpívající Evropě. Z historického hlediska je zajímavé sledovat start Rudolfa Hrušínského v příšerné roli Jarky Rejlka. O něco lépe dopadl jiný debutant Josef Kemr. Zita Kabátová vytváří jednu ze svých kladných rolí a je i mnohem sympatičtější nežli hlavní představitelka. ()
Ano, uznávám, že je to místy až příliš naivní a sladkobolné. Na druhou stranu právě takové filmy na mě v dnešní době, plné bezduchého cynismu a úchylné rádoby-romantiky, působí jako celkem příjemný balzám na duši. Je to svědectví doby, kdy panovaly úplně jiné mravy. Když si vezmete, jak jsou zde lidé pobouřeni vztahem nezadané, svobodné učitelky a svobodného, nezadaného muže... to kdybyste dnes byli pobouřeni vztahem dvou mužů, tak jste zlí xenofobové. Jak se nám ten svět za necelé století proměnil... A jinak je samozřejmě velkým zážitkem sledovat v dětských rolích dva budoucí Velmistry našeho herectví - pány Hrušínského a Kemra. ()
Galerie (8)
Zajímavosti (8)
- Líza Irovská měla původně tančit. Protože ale Sulanová lépe zpívala, přepsal se scénář tak, že místo tanečnice chtěla být Líza zpěvačkou. (Elisebah)
- Dvanáctý český seriál (1937-1939): Líza Irovská a Lízino štěstí. (NinadeL)
- Během divadelního představení je záběr na nadšenou Plichtovou (Milka Balek-Brodská), jak strká do manžela (František Kreuzmann st.), aby se podíval na jejich syna (Josef Kemr). Pak je krátký záběr na podium a hned v dalším opět na Plichtovou. Najednou ale manžel chybí a vedle ní sedí radní Nimra (Theodor Pištěk). (jlumos)
Reklama