Jen ho nechte, ať se bojí

Keby film nemal Nárožného, Menšíka a ďalších skvelých pánov, tak čistá katastrofa. Na Vondráčkovú sa nedobre pozerá už dlhé desaťročia, za to asi nemôže, len sa nikdy nemala pokúšať hrať, kde prišla, hrôza. A Sobotove vtípky umečaného blbouna mohli pobaviť len toho, komu to normalizačný systém nariadil. Nuž, škoda, keby Sobotu hodili v sedemdesiatomštvrtom do stroje, nemusela vzniknúť takáto vyfučaná sódovka. (19.03.2024)

Miluji semaforskou éru Miloslava Šimka, Luďka Soboty a Petra Nárožného... Doopravdy miluji. Tenhle film ale milovat nebudu. Je totiž velice znát, že Šimek ani Sobota (Nárožný moc nepřispíval ani do divadla) na scénáři nijak zvlášť nepracovali a nemohli mu vtisknout tu pravou osobitou drzost. A tak to smutně dopadlo. Humor občas je, ovšem pohříchu slabý, a to nejlepší přijde až v závěru s hořícím domem, kdy Helena Vondráčková zmizí z obrazu, Sobota v klidu piluje finální melodii a Šimek s Nárožným probíhají plameny s urvanou okapovou rourou. To jsou velmi divadelní a velmi "jejich" momenty. Kdybych měl vyzdvihnout ještě něco dalšího, pak snad jen hravý text druhé písně, který určitě napsal Jan Vodňanský ("Nemluvte za jízdy s řidičem, o ničem, o ničem, o ničem..."), a dialog ředitele Soukupa a jeho ženy pozorující skladatele Brabce: "Co vůbec dělá?" - "Sedí a čumí." - "Možná přemýšlí." - "Ten výraz tomu neodpovídá." (31.12.2014)

Když jsem poslouchal kvalitu Sobotou složených filmových písniček, tak musím zásadně protestovat, aby se jakkoli strašil. Právě naopak, je nutno kolem něj našlapovat doslova po špičkách, hlavně ať z něj probůh něco nevypadne! A Helena se už naštěstí taky vypracovala do hodně zralého věku, takže nehrozí, že by někdy zase hrála „príma žábu“ jako v tomhle filmu. (19.02.2018)

Ceska hudebni komedie rezisera L.Rychmana, vypravejici o mladem nesmelem a neprubojnem hudebnim skladateli a o trampotach na ceste za pisnickami.Hrdina se nahodnymi a pak i zamerne organizovanymi zapletkami dostava do situace , ze sve pisnicky sklada vzdy po proziti nejakeho soku. Ale jednou se toto "sokovani " prezenea pak maji vsichni kolem co delat, aby vyvazli se zdravou kuzi. Filmovy tyden ! 1977. Nelibilo se mi. (11.08.2012)

Rok 1977 byl na rozmanitost a množství výborných českých komedií neuvěřitelně úrodný: Adéla ještě nevečeřela, Zítra vstanu a opařím se čajem, Což takhle dát si špenát, Ať žijí duchové, Jak vytrhnout velrybě stoličku... Jen ho nechte, ať se bojí, hudební komedie Šimkovy části divadla Semafor, je jen kousek pod nejlepšími, ale i tak, 90% jí patří. (29.03.2015)