Courage for Every Day
Režie:
Evald SchormScénář:
Antonín MášaKamera:
Jan ČuříkHudba:
Jan KlusákHrají:
Jana Brejchová, Jan Kačer, Josef Abrhám, Vlastimil Brodský, Jiřina Jirásková, Olga Scheinpflugová, Václav Trégl, Jan Libíček, Jan Cmíral st., Josef Krameš (více)Obsahy(1)
Existenciální studie mladého dělníka, který našel smysl života v politické angažovanosti a po kritice kultu osobnosti hledá východisko z těžké morální krize, vypovídá o roztrpčenosti generace "podvedené historií". Schormův debut byl intenzivní provokací k zamyšlení se nad morální zkažeností doby (po osobních výhradách prezidenta Novotného se film dostal do kin s ročním zpožděním, cena kritiky, jež mu byla poté udělena, byla na příkaz oficiálních míst utajena, nesměla být publikována a film byl odstaven). Celý svět kromě Jardy je mravně a lidsky zpustošený, protože na lži a sebeklamu není možné nic lidsky hodnotného vystavět. Z prázdna deziluze se šklebí jiná víra, jež jakoby zvyšuje nihilistický výsměch jakémukoliv nadosobnímu cíli. Schorm přitom svým hrdinou nepohrdá, neboť i přes jeho omyly rozumí jeho trápení. Historie krutého vystřízlivění z ideálů, jež se ukáží být vírou v šikovně namalovaný plakát, je výstražným mravním apelem: kdo potlačuje hlas svědomí, sám se odsuzuje k trpkému osudu ztroskotance.
Mimořádným talentem 60. let se ukázal být Evald Schorm, který hned svou prvotinou Každý den odvahu rozbouřil veřejné mínění. Poprvé se s takovou otevřeností někdo dotkl hroutících se ideálů. Hrdinou je mladý dělník Jarda (Jan Kačer), někdejší svazácký funkcionář, který si zvykl schematické, černobílé uvažování, jedině v práci viděl smysl svého života. Zastihujeme jej však v situaci, kdy přestává rozumět dění kolem sebe, nechápe, proč jeho víra a nadšenectví se stává předmětem nepochopení a výsměchu. Nechápe, že kolem něho se změnil svět, zatímco on ustrnul v dávno překonaných frázích. Stále by chtěl jít příkladem, avšak svými snahami provokuje, zůstává nepochopen i svými nejbližšími, na holičkách jej nechávají i někdejší spolustraníci, kteří si z něho udělali výstavní praporek svých úspěchů. Schorm se však dívá nestranně. Shledává, jak "švejkování" a ležérnost se stávají bezděkým životním stylem, jak opovržlivě projevovaný nesouhlas se zprofanovanými metodami vůbec nemusí vést k hodnotnější nápravě.
(oficiální text distributora)
Recenze (77)
Honza Kačer chlastá, občas někomu dá přes držku nebo sám dostane, taky souloží s největší českou filmovou číčou Janou Brejchovou a tak..... ()
16.06.2023: Na konci filmu ve mně zůstal pocit... pocit zmaru. Ale zmaru v čem? V tom, jak se hlavní hrdina snaží všechny okolo sebe do něčeho nutit nebo to, že jsou ve filmu ostatní nihilisté (jsou doopravdy?). Navíc je celé to představení ještě umocněné frivolními postavami redaktora a jeho ženy. Velmi pěkné zpracování a také mě potěšil výběr ze známých tváří českého filmu. Už se těším na další Schormovy filmy. "...na lži a sebeklamu není možné nic lidsky hodnotného vystavět." // "Kdybych přestal blbnout, změnil bych se v želvu." ()
Chápu, chápal jsem a budu chápat. Evald Schorm je prostě Evald Schorm a jeho filmy právem náleží do zlatého fondu české kinematografie. ()
Hodně přeceňovaná záležitost. Sice je to docela ostře proti rudým chlapcům už v r. 1964, ale další hodnoty nevidím. Místo aby clapec pochyboval, tak ho jenom štve, že ho ostatní můžou nežrat - že se ho nebojí - od mladého dělníka intelektuála Abrháma (ach jak romantická smrt), přes cynického redaktora a jeho ženu až po jeho dívku. Morální krize nikde. Takže by to pro mě vlastně mělo smysl jako neexistenciální drama - jak je prase uraženo tím, že ho ostatní nejen vidí jako prase, ale mu to i sem tam dají znát. Nebo to tak vlastně bylo? ()
Nu, na toto vysoké hodnocení musím reagovat opět opačně. Já se nudil až hrůza. Dobré agit scénky, ale do toho všeho hysterická koza Věra. Ne, toto není můj šálek kávy a mohl by to natočit, kdo chtěl. Naštěstí to v podstatě nemá navazující děj, takže je možno v klidu schrupnout. ()
Legendární trezorový film. 80 % (Ci 04/2008) ()
Šéfredaktor LN B. napsal o francouzském filmu Láska,že takové filmy by u nás vznikaly,kdyby žil Evald Schorm.Film jsem viděl jako dychtivý mladík,který ničemu nerozuměl a před týdnem na DVD.Panu B. dávám za pravdu. ()
Na svou dobu odvážný film Evalda Schorma z výbornými hereckými výkony, depresivní atmosféra o pochybujícím člověku nad dobou v které žije musel v té době nasrat asi dost mocipánu o to smutnější je že televize film nedavá tak často jak by si Každý den odvahu zasloužil. ()
Cesi chlastali PIVO za kazdeho rezimu... PRECO TO BOLO v tREzoRe??? 55% ()
Filmařsky zdařilý, leč pouze poměrně roztahaný a nudný film, který je náročný na pochopení. Hodnocení: 60 % ()
To už je spíš studijní materiál pro filmové historiky. Samozřejmě to je třeba vidět v kontextu doby. Deprese z komunistické ideologie a poměrů - to je tam znázorněno dobře a na tehdejší poměry odvážně. Ale herci byli vedeni tak, že hráli jak druhořadí ochotníci. ()
Odvahu měl Evald Schom a Anotnín Máša, když vytvořili tento film, který kriticky a bez obalu odhalil frustraci z reality socialistického Československa. Vystřízlivění těch, kteří vedli únorovou revoluci a vzhlíželi k světlým zítřkům, které se nedostavily a zbyla jen hořkost a morální úpadek. ()
Film byl uveden ve Filmovém klubu Alfa Sokolov v sezoně 1990/91. ()
Rozpolcenost, neschopnost sebedefinice, hrdost spolu s prodejností poslední děvky pro všechno. Co ty chceš vůbec?! Netuší, cítí zradu, občas snad lítost nad nevyužitou příležitostí, přesto chce dál slepě věřit. Rád by změnil život ale neví jak. Vlastní bezmoc ho trhá na kusy. Umocněno na přímém protikladu bezstarostného Abrháma. Skvělá Brejchová, Scheinpflugová, Brodský. Vidíš je? Tyhle všechny postřílej! To jsou svině! Zradili revoluci! Víš, jak žijou? Dostanou nažrat...a držej hubu! Jenom žerou a pijou pivo, víš? To je jejich! ()
Přestože film řeší závažná a pro mě velmi zajímavá témata, nějak to na mě prostě nezapůsobilo. Obvykle po shlédnutí podobných filmů týden přemítám o svých ideálech, morálce, humanitě a smyslu bytí, vypisuju si zajímavé myšlenky a citáty... Bohužel z tohoto filmu mi nejvíc utkvěla Tréglova láska ke kočce: "Zabít, a na pekáč!" ()
Dost náročná podívaná. Těžko hodnotit očima zvyklých na konec 20. a začátek 21 století. Na tehdejší dobu nepochybně neúnosně kritický snímek. Nejvíc by mě zajímalo, jak byla natočena a zcenzurována ten sexuální úlet J. Jiráskové s hlavním hrdinou. Ve filmu po sobě pouze sklidili deku - toť veškerá erotická podívaná... ()
"Došlo k nepřesnému hodnocení historických událostí a film by mohl vzbuzovat u diváků pocity bezvýchodnosti a marnosti," zhodnotil film vedoucí ideologického oddělení ÚV KSČ, a tak se zase jednou střihalo, než byl puštěn do distribuce. ()