Já to tedy beru, šéfe...!

Petr Schulhoff miluji jeho filmy, mám zvláštní  úchylku ,páč mám rád filmy který jsem viděl ,a čím víc se mi film líbí samozřejmě tím častěji film pouštím . Tento film a další filmy Schulhoffa jsem viděl snad 20x jen tento měsíc 6. Víckrát jsem viděl  film léto s kovbojem , který režíroval Novák. Jen tento měsíc už 8. Líbí se mi socialistické komedie a tento film je v mém řebříčku hodně vysoko. (27.08.2023)

Průměrná sockomedie, která v dnešní době front na pracáku působí jako sci-fi. Mnohem zábavnější než neobvyklé špiónsko-mafiánské praktiky obou náborářů jsou jejich domácí trable, kde se občas vyvede úsměvný fórek, ovšem i tak je tu celkem vzato humor spíš nevýrazný a zubem času notně ohlodaný. Nezachrání to tentokrát ani Janžurová s Rosůlkovou, ani spolehlivá dvojka Sobota a Nárožný, nezapomenutelná je snad jen epizodní dvojka Lír a Böhmová jako Nyklíčkovi. (19.01.2012)

Československou komedii „Já to tedy beru, šéfe...!“ z roku 1977 jsem viděl poprvé jako školní dítko někdy v osmdesátých letech 20. století na obrazovce prvního programu ČST a matně si vzpomínám, že se mi už tehdy film líbil. Proto jsem se na něj o pár let později podíval znovu a po převratu v roce 1989 asi ještě jednou, ale od té doby moje oči na dvojici náborářů Luděk Sobota a Petr Nárožný nespočinuly. V zájmu objektivního hodnocení a napsání důvěryhodného komentáře jsem se rozhodl podívat se něj znovu a po uplynutí 92 minut jsem svého rozhodnutí nijak nelitoval. Vše začalo založením Výzkumného oddělení náboru pracovních sil v Pragokovu, což měli na svědomí Láďa Pitras (Luděk Sobota) a Oto Vacák (Petr Nárožný). Pro získávání pracovníků nedostatkových profesí si oba náboráři vypracovali účinné, i když často až nelegální metody. Svářeče Niederleho (Karel Augusta) například tajně sledovali, až se jim podařilo nahrát na magnetofon jeho roztoužené namlouvání kolegyně Aničky Vitlichové (Hana Brejchová). Hrůza z žárlivé manželky Boženy (Dana Hlaváčová) snadno Niederleho přiměla k nástupu do Pragokovu. Vhodné topiče pro nepřetržitý provoz získali náboráři v manželském páru Nyklíčkových, jejichž spory by mohly brzy přerůst v násilí - žena (Božena Böhmová) nastoupila na denní a muž (Jiří Lír) na noční směny. Láďova žena Renáta (Iva Janžurová) musela opustit práci v propagaci. Hrozilo, že jim její jedovatá matka (Marie Rosůlková), hlídající syna Ivánka, zničí rodinu. Renatin šéf Saša Paul (Josef Větrovec) ji nerad propustil, ovšem za podmínky, že za sebe sežene náhradu. Pitras sehnal na její místo nepohlednou Myriam Hornovou (Alena Vránová). Brzy se ukázalo, že jde o ženu atraktivní, používající zošklivují převlek jen jako ochranu před žárlivým ex-manželem (Milan Neděla). Renáta na ni začala záhy celkem bezdůvodně žárlit, i když jí samotné dělalo dobře dovření jejího kolegy Filipa Vaněčka (Lubomír Lipský). Temperamentní jeřábnice Križuchová (Jana Kasanová), úspěšně přetažená do Prahy z Popradu, se rozhodla svést usedlého plešatého Vacáka. Ohrožené manželské štěstí Pitras i Vacák nakonec úspěšně zachránili, ale jen za cenu velkých ústupků vůči Vacákově manželce Květě (Míla Myslíková). Podlehli však vydírání náborářů z konkurenčního podniku Vogela (Václav Lohniský) a jeho spolupracovníka (Vladimír Hrubý), kteří si jejich metody pečlivě zdokumentovali. Napříště z Pitrase a Vacáka budou po přeškolení zedník a pokrývač a ředitel Pragokovu Richter (Zdeněk Dítě) tak přišel o dva výborné náboráře. Film tak trochu nešťastně skončil, ale celkově jsem z něj měl dobrý dojem a velice jsem se pobavil. Vzhledem k tomu, ve kterém roce scenárista a režisér Petr Schulhoff snímek Já to tedy beru, šéfe…! natočil, snese i v 21. století srovnání s jinými českými komediemi, které této mnohdy dokonce ani nesahají po kotníky. Za mně tedy velká spokojenost ! Suma sumárum, komedie „Já to tedy beru, šéfe...!“ ode mne získala čtyři náborářské hvězdy ****. (25.07.2020)

Mám rád české(o-slovenské) komedie a když v nich hraje Luděk sobota a Petr Nárožný, vůbec nepochybuju, že to bude super prda. Tady ovšem trošku přibrzdili a někdy to ani tak vtipné není, jak si asi tvůrci mysleli. Pořád to ale patří to lepší a dívat se na to rozhodně dá, zvlášť se podívají znovu asi ti, co v té době žili. (26.04.2012)

Oproti Fešákovi Hubertovi, kterého jsem viděl včera, jsem se tentokrát o poznání lépe bavil. Dílem je to zásluha dobře napsaného scénáře a svižné režie a pak samozřejmě účastí osvědčených herců. Kdo má nějaké zkušenosti HR, nebo managementem obecně, ten ocení jistou míru nadčasovosti; shánění kvalifikovaných zaměstnanců jde ztuha i v kapitalismu, takže mu pravděpodobně nebudou vadit ani ty občasné socialistické narážky. Kdyby se toho námětu chopil Svěrák se Smoljakem, byla by to pecka, ale v tomto podání je to jen lehce nadprůměrná jednohubka pro sobotní večer u TV. (12.05.2021)