Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Martin Scorsese, jeden z největších režisérů současnosti, uvádí skvělou adaptaci románu, za který spisovatelka Edith Whartonová získala Pulitzerovu cenu. V hlavních rolích filmu se představují držitel Oscara Daniel Day-Lewis, Michelle Pfeifferová a Winona Ryderová. Úchvatná romance s ironickým názvem Věk nevinnosti vypráví o tragickém milostném trojúhelníku v honosném a pokryteckém prostředí vyšších společenských vrstev New Yorku 70. let 19. století. Newland Archer (Day-Lewis) je bezúhonný advokát, který tajně touží po vášnivějším životě. Jeho zasnoubení s půvabnou, ale nezajímavou členkou místní smetánky May Wellandovou (Ryderová) Newlanda odsoudilo k životu v tiché lhostejnosti. Když se ale do New Yorku vrací výstřední, společensky nepřijatelná sestřenice jeho snoubenky, Newland riskuje vše kvůli naději na opravdovou lásku. (HBO GO)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (218)

iamek 

všechny recenze uživatele

Klasické kostýmní drama v režii od Scorseseho. V tomhle tématu a žánru asi už nic nového vymyslet nejde a sledovali jsme přes dvě hodiny klasických "problému" tehdejší elity New Yorku. Zaujala parádní kamera, kostýmy a parádní výkon nádherné Michelle Pfeiffer a v té době nesmírně talentovaného Daniela Day-Lewise. ()

Xmilden 

všechny recenze uživatele

Trošku nudící Scorsese, ale přece jen se nejedná o podraz typu Počítání mrtvých. Daniela Day - Lewise mi bylo líto, protože si s ním osud nehezky zalaškoval. Bohužel vždy přistoupil na něčí hru. Hlavně v kontextu Scorseseho tvorby 70% a to hlavně z důvodu že nejsem žádný fanda kostýmního žánru a jemných gest. ()

Reklama

01Zuzana10 

všechny recenze uživatele

velmi pekne a zaujimavo spracovany film. (len mi vadili nespocetne zabery jedla, aleprestrihy dreva v krbe - genialny napad. brvna vzdy vystihovali atmosferu!!!) Este som nevidela hrat D. Day-Lewisa az dosial. Bol mi nesympaticky, no po tomto filme budem jeho filmy vyhladavat. Skoda... mrs.Olanska mi bola a este stale je velmi nesympaticka (nemyslim M.Pfeiffer). Hrozne mi pripominala ... sorry za ten vyraz kurtizanu... jej spravanie sa... posobilo na mna vulgarne. Skoda, ze som (do tretice to slovo) nesympatizovala s pribehom. Keby zajimave pribehy tej doby boli takto natocene, mala by som dalsi favourite film. krasny film po vsetkych strankach krom tej dejovej... ()

Matty 

všechny recenze uživatele

„Chci, a nemohu.“ Přes dvě hodiny filmařské elegance, ke které se podaří dozrát jenom nemnoha režisérům. Neměl jsem dojem, že by zápletka byla konvenční a pouze zpracování mimořádné. Z průměru se vymyká obojí a obojí logicky doplňuje Scorseseho filmografii. Vlastně to je další z jeho filmů o násilí a organizovaném zločinu. Jenomže o násilí skrytém, neprojeveném a zločinech stejně takových. Pravidla chování určují klany, třebaže ne mafiánské, nýbrž rodinné. Kdo nechce ztratit renomé, a na ničem jiném jako kdyby ani nezáleželo, nesmí skutečnost nejen vyřknout, nesmí ji ani myslet. Postavy si ubližují slovy, či spíše tím, že se jim vyhýbají. Jejich pravé záměry a potlačené touhy nám stejně jako v knize odhaluje upřímná vypravěčka, fyzicky nepřítomná a přesto všudypřítomná průvodkyně dnes tak vzdáleným světem newyorské smetánky konce 18. století. Říká, co si postavy říct neodváží. Společně s prostředím promlouvá za mlčící hrdiny (domníval jsem se, že do detailu promyšlená práce s barvou, rekvizitami a rozmístěním figur odešla s klasickým Hollywoodem – naštěstí ne). V diegetickém světě přejímá roli ženy, která nehodlá zatajovat poznaný stav věcí, hraběnka Olenská. Nechce být další obětí společenských konvencí, další poslušnou milující manželkou. Nemá ovšem imunitu, která by ji před dopadem její bezprostřednosti uchránila. Moc spasit ji náleží Newlandovi, rozežíranému zevnitř nutností volby mezi ženou říkající pravdu a ženou říkající pouze to, co se sluší. Díky vypravěčce, (post)moderním vypravěčským postupům (dopisy čtené do kamery, režisérovo sebereflexivní cameo coby fotografa, toho, kdo životy postav zaznamenává) a pečlivému vedení naší pozornosti (hudbou, zviditelněním slov, střídmým použitím detailů a „archaické“ clony) se o postavách přehledně a srozumitelně dovídáme více, než jim samotným umožňovala doba a prostředí, v němž žily. Věk nevinnosti nás za pozornost mu věnovanou odměňuje více než milostná dramata soustředící se zejména na povrch, pod nějž nenahlíží. Aniž by tím ztratil na emocionální síle příběh o násilí, které dennodenně pácháme dodnes. Jenom si už tolik nebereme servítky. Z filmů Martina Scorseseho jde pro mne momentálně o číslo jedna. 90% Zajímavé komentáře: Faidra, ripo, Ajantis, MontyBrogan ()

Boogeyman 

všechny recenze uživatele

Rozhodně nejnudnější Scorseseho film. Skvělá atmosféra onoho vzdáleně austenovského světa plného předsudků z filmu přímo tryská, to však nevyváží absenci komplikovanějšího děje než je: ON má rád PRVNÍ, pak přijede DRUHÁ, tu nemá rád nikdo, ON se do DRUHÉ zamiluje, ale společenská pravidla ho nutí být s PRVNÍ, to všechno nataženo na 140 minut. Scorseseho zbožňuju, ale Věk nevinnosti mám i přes jeho nesporné kvality vždy problém bez usnutí dokoukat. ()

Galerie (51)

Zajímavosti (27)

  • Režisér Martin Scorsese komentoval čas, který potřeboval na dokončení filmu: "Za normálních okolností uplyne od konce natáčení mých snímků do jejich americké premiéry osmnáct měsíců. Bylo hloupé, že jsem v případě Věku nevinnosti původně přislíbil podstatně kratší termín, který jsem pak nemohl dodržet. (...) Při té příležitosti se mezi lidmi z branže objevily fámy, že se film nepovedl. Je to fatální hledisko - dnes se od mnohých tvůrců očekává, že natočí rychle a mechanicky film za dva, tři měsíce. Proč? Střih filmu je jediná skutečně umělecká tvorba, kterou film přinesl. Kamera a osvětlení se dají přirovnat k malířství, pohyby herců ke klasickému baletu. Ale teprve střih, promyšlené řazení jednotlivých scén, může film dovést k uměleckému dílu. A na to potřebuji spoustu času. Více času by ostatně měli požadovat i jiní režiséři, pak by se jim jistě dařily zralejší a lepší filmy." (NIRO)
  • Keď chodila do školy, tak Winona Ryder v deviatom ročníku napísala referát práve o tomto knižnom diele, ktoré je predlohou. (Arsenal83)
  • Ve filmu se objevuje na americké poměry nezvykle veliké množství britských herců, k čemuž Martin Scorsese řekl: "Je to jednak proto, že se blahobytní Newyorčané oné doby skutečně chovali ještě 'viktoriánštěji' než samotní Britové... a kromě toho jsem mohl pracovat s řadou umělců, které už dlouho obdivuji, ale kteří by se do mých dřívějších filmů nehodili: Daniel Day-Lewis, Geraldine Chaplin, Mary Beth Hurt, Richard E. Grant a další. Konečně jsem pro ně měl vhodný projekt." (NIRO)

Související novinky

Zemřel herec Norman Lloyd

Zemřel herec Norman Lloyd

12.05.2021

Z kalifornského Los Angeles přišla smutná zpráva. V úterý zemřel americký herec, režisér a producent Norman Lloyd. Bylo mu neuvěřitelných 106 let. Zprávu o úmrtí médiím potvrdil Lloydův dlouholetý… (více)

Reklama

Reklama