Dva na koni, jeden na oslu

Krutá romance se zpěvy a tanci, ve které Jan Čenský mluví sprostě a Jan Přeučil „tančí". Trio Jaromír Hanzlík, Svatopluk Skopal a Radoslav Brzobohatý je vážně sexy! To jsem si tedy nikdy nemyslela, že to jednou budu o nich psát, ale je to tak. A nejvíc sexy z těch tří je Svatopluk "Svatý", když zpívá modlitbu pro svého Oslíka.... Celý příběh jiskří černým humorem, nevyřčeným tajemstvím, smyslností, zradou, touhou po odplatě. Tento film, natočený v roce 1986 má nesmírné kouzlo. Když jsem jej viděla poprvé, byla jsem nadšená právě těmi tanci, muzikou a texty. Příběh je velice dobře vystavěn, zápletka se zaplétá pomalu, ale jistě, oprátka se zadrhuje... (31.07.2014)

Zážitek ze svérázného mixu pseudohistorického dobrodružného filmu, muzikálu s trochou básnické nadsázky a trochou expresivity, umocňují velmi kvalitní herecké výkony. 1) Stylizace snímku je zajímavá, masky dobré, vyhovovala mi i poněkud zdržující poetická kamera a snesl jsem i klasické Sequensovo pomalé tempo. 2) Nejhůře jsem skousával Balet Československé televize v roli středověkých žoldnéřů doprovázený dobovým (rozuměj: hrozným) zvukem československé pop music. 3) Vyhubí se sami. Z nenávisti a zloby. (23.09.2017)

Sám nevím proč, ale tenhle film mám velmi rád, i když je možné k němu mít sto a jednu oprávněnou výhradu. Líbili se mi dobří herci (zejména ústřední trojice a Josef Vinklář coby pan Mátoha), zaujala mne atmosféra - ale co dělá tento snímek kouzelnou záležitostí, to budou asi ta nadmíru osobitá jména některých postav - Psí noha, Kučeravý, Hoň sobě... :-). (24.10.2007)

Tak tahle "ukrutná romance se zpěvy a tanci" mě vůbec nechytla. Neměl jsem problémy s dějem a už vůbec ne s obsazením, (až na Veškrnovou - ta na mě působí jak rudej hadr na býka), ale zkrátka mě tam neskutečně vytáčely ty zpěvy a tance. Muzikálovému žánru jsem nikdy moc nakloněn nebyl, ale pokud narazím na opravdu dobrou zpěvohru, dokážu si jí užít. To tady ale nešlo. Z úcty k hercům 10%. (21.10.2012)

Veselé drama s hudbou, zpěvy a tanci (ovšem ty byly chvílemi jak z Televarieté) o partě ošuntělých žoldáků s přezdívkami Svatý, Zajíc a Hřbet, kteří jsou kam vítr, tam plášť, o vyrývání křížků do čela oloupených a zamordovaných pocestných a o sousedské zášti až za hrob - a za zapálený Prám. (Tu divadelní hru, jež byla předlohou filmu, bohužel neznám.) (23.11.2013)