Memories

Tři povídky jako tři dokonale vybroušené drahokamy zasazené do krásné a záhadné brože animovaného triptychu. Animace obsahují velké scény, zajímavé nápady a ukázky toho nejlepšího, čeho lze v animaci dosáhnout. Jsou tam sice náznaky 3D animace, ale naštěstí se to drží celkově v tom klasickém stylu, který tak miluji. První povídka má trochu námět alá Solaris, ale jinak zpracovaný. Druhá povídka je sice také sci-fi, ale velmi humorná a bizarní. Poslední je smutná a zdegenoravaná válkou a demagogií. Celkově je to výjimečná trikolóra, která je krásně nakreslená a zajímavě vymyšlená. Ani na chvíli jsem se nenudil. Jedny z nejlepšich povídkových animovaných filmů. (14.09.2013)

Naprostá šleha. Tři, na sobě nezávislé povídky, každá úchvatná svým vlastním vizuálním pojetím, nám předkládaji typickou ukázku toho, jací jsou Japonci geniální šílenci. Magnetická Růže je příběh o čtvěřici vesmírných popelářů, kteří se dostanou na jakousi záhadnouplanetu. Po animační stránc zcela brilantní povídka pracující až s hororovými prvky a obsahující scény, jež svou monumentalitou překonávají Vesmírnou Odysseu, je následována Smrdící Bombou, příběhu o člověku, jemuž nikdo nemůže pomoct, ale který je sám nebezpečný svému okolí, nejen pro smrad,který vydává, ale i pro hloupost, kvůli níž si neuvědomuje hrozbu, jakou sám představuje. Skvělý mix tragédie a proklatě černé komedie, místy připomínající AKIRU. Největší ujetost je pak závěrečná povídka, Město Kanónů. Vize utopické, totalitní společnosti, která funguje na strachu z nepřítele, ost možná neexistujícího. Všichni lidé proto pracují aby mohli vystřelit z kanónu. Po vizuální stránce velmi stylizovaná, po formální stránce obecně téměř extrémní podívaná. Dlouhé záběry (bezmála 5ti minutový celek, zachycující celou přípravu kanónu k výstřelu), velmi zvláštní "hubda"... Těžko říct, který z jednotlivých příběhů je lepší, srovnávat je je téměř nemožné. Rozhodně ale nesmí tento film chybět ve sbírce žádného Otaku. (09.11.2006)

Z těch tří povídek za něco stála jen ta první a možná by se mi líbila víc jako hraná. Spojení vážné hudby, resp. opery, a vesmíru sice není žádná novinka (a ani Kubrick nebyl u 2001 první), ale tady to mělo ve spojení se zhmotnělými vzpomínkami své kouzlo. (Ostatně, hudbu nahrála Česká filharmonie, to mě potěšilo.) Škoda, že jsme se nedozvěděli nic moc o pozadí toho světa kromě toho, že „robot se zbláznil“. A větší škoda, že to nemá pointu, nikam to nevyústí. Druhá povídka asi byla inspirací pro pozdější americkou sci-fi o chlápkovi, který z neznámých důvodů lidem kolem sebe přináší nějakým biochemickým procesem smrt. Japonci to pojali jako komedii, takže si začínám myslet, že jsou komediemi i Godzilla a Gappa, kde jsou taky srovnána města se zemí a umřou tisícovky lidí. Já těm Japoncům pořád ne a ne porozumět, ty jejich složité otázky cti, rodiny a seppuku, a tady ještě tenhle divný smysl pro humor. Tady pointa sice je, ale asi jako by vám někdo vyprávěl úmorně dlouhý vtip a pak jej zakončil, jak jste čekali, že to skončí. Třetí povídka mi připomněla knížku Deset měst od Marcella Argiliho, tam je taky jedno vojenské město. V knížce ta povídka ale měla pointu, a tady opět tragicky chyběla. (A ano, to s tím písmenem S psaným jako SS jsem pochopil.) Celkově suma sumárum Magnetická růže za 4*, Smrdící bomba za 2* a Kanonýr Jabůrek za 2*, to máme průměr 3*. (Různé animační styly neřeším.) (19.10.2021)

Nebývalý nářez! Tři filmové povídky, z nich jedna je výborná a dvě naprosto dokonalé a ač je každá povídka zcela jiná, tvoří téměř dokonalý celek, který by nedokázal nabourat ani buldozerovitý tank benátských separatistů (no, dobře, ten by dost možná nenaboural ani Babovřesky). část 1 - Magnetická Růže: Dokonalý věděckofantastický skvost, u kterého jsem slintal blahem jako už dlouho, dlouho ne, nádherná animace, skvělá hudba a hlavně výtečný příběh tvoří jeden z nejlepších scifózních zážitků, co jsem ve filmu kdy viděl. Tomuhle filmu od teď budu pravidelně obětovávat obilniny. část 2 - Smradlavá bomba: Odlehčená záležitost, která sice zpočátku působí poněkud nablbne, ale pak se pomalu rozjede a stane se notně zábavnou, kdyby byla tahle část samostatná, působila by ještě lépe, takhle mi připadala jako nutný předěl mezi dvěma skvosty, pořád ale výborný, byť mající naprosto tupou hlavní postavu, která dokáže výsledný dojem poněkud srazit. část 3 - Město kanónů: Zamiloval jsem se do té kurevsky skvostné animace! Ta nádherná kresba pro anime tak brutálně atypická, která působí spíš jako něco co natočil zkouřený klon Sylvaina Chometa a kdyby se v Městě kanónů nemluvilo japonsky, ani by mě nenapadlo, že tenhle hravý steampunk (který je vlastně bez parních strojů, ale to je detail) je vlastně anime. Sice je výtvarno dokonalé, ale než děj je lepší jen trošku, i ten totiž dosahuje skutečně silné výtečnosti, navíc je podpořen vkusnou ironií a božsky se hodícím ohudebněním. (04.04.2014)

Dlho som premýšlal čo napíšem, aby som neopakoval okolné príspevky a aby som zároveň dostatočne vyjadril svoje nadšenie z tohoto výletu, ktorý patrí medzi skutočné perly nielen animovaných filmov. Ona práve ta animácia dovolila ísť autorom do neskutončných extrémov a najhlbších kútov fantázie človeka. Hrané by to stálo polovicu Hollywoodu. V skratke: 1. Magnetická ruža: schízo-psycho sci-fi (jedna z najlepších vecí aké som kedy videl), 2. Smradlavá bomba: apokalypticko-vojnová komédia, 3. retro-techno propaganda. Šialený mix, toch na míle vzdialných prístupov. Ale čo je spoločné pre Memories ako celok, je famózna hudobná stránka veľmi, veľmi výrazne podporujúca atmosféru jednotlivých minifilmov. Pre mňa ako človeka neznámeho japonských anime filmov je toto brána do nového sveta. Už sa tešim. 95% (29.05.2005)