Poslední představení

Scénář: Larry McMurtry, Peter Bogdanovich .. Zatraceně dobré retro a výtečný kus filmařiny. Atmosféra doby let padesátých je vykreslená přímo úžasně a takřka neustále hrající dobový soundtrack, plný country odrhovaček nemá chybu. Herecké obsazení je plné na tu dobu neznámých hereckých tváři, z nichž většina tehdy na plátně prakticky debutovala. To neubírá nic na jejich skvělých hereckých výkonech. Nejdůležitější je však stále příběh postav - příhody mládeže na jednom zapadlém maloměstě uprostřed pusté stepi. Studují školu, chodí do kina, radní, perou se, milují a podvádí se. A válka v Korei je už za dveřmi… (10.12.2006)

Je toto šlabikár režijného majstrovstva? To určite! Tu sa zhodli všetky atribúty skvelého filmu. Samozrejme, že nejde o niečo, čo by sa v dnešnej dobe presadilo ( žiadna černošská, ázijská, lesbická, feministická postava v tomto filme neexistuje ), ale ide o údernosť a prednes námetu. A ten je nadčasový. (07.08.2020)

Mé první setkání s Bogdanovichem, a hned bych o něm mohl psát celé slohy. Silně přehlížený klenot, který báječně a účelně oživuje tranzitní období americké kultury a svou formu zasazuje do kontextu neohollywoodské i evropské filmové moderny. Film nemá na první pohled motivačně sevřený příběh a nesměřuje za jediným velkým cílem, nýbrž se blazeovaně vznáší mezi postavami a soustředí se na zachycení okamžiků - nikoli ledabylých a čistě všedních, ale při nejmenším symbolických, skrze něž reflektuje společenské změny a ono období přechodu. Stabilním bodem je kinosál a herna v jinak nudném zapadlém městečku, které vede stárnoucí Lev Sam, jenž ve svém kovbojském obleku a se svou životní moudrostí představuje pro mladé i pro samotné vyprávění odezvu starých časů nejen filmové morálky. A skutečně, zpočátku se jeví i celkem nevinné svléknutí u bazénu s partou vrstevníků jako zahanbující akt, zatímco posléze a po přesunu mladistvé fascinace z promítání filmů na fascinaci opačným pohlavím se uvolňují nahodilé milostné pudy a morální lhostejnost, mladí prchají před rodiči ve stylu Rebela bez příčiny, otupělí svědci nejsou schopni emocionálně reagovat na zabití nevinného chlapce a jedna z hlavních postav nakonec odjíždí na plnění armádních povinností, čímž se stvrzuje konec idylických hrdinů ve stylu Johna Waynea a nástup deprese a krize společenské osobnosti v éře války ve Vietnamu. Mladí neví, co si s životem počít, a jejich Poslední filmové představení o tom vypovídá zároveň nadčasově, neboť se ve zdejších sexuálních pohnutkách zaručeně musí 'najít' i budoucí generace, a také hodnotně z pohledu historického cinefilního odkazu a dokonalého vzkříšení amerických padesátých let. A hodnotná je jistě také účast Cybill Shepherd, která je snem všech nadržených puberťáků v ospalých texaských městech (a vlastně i všude jinde). 90% (20.04.2020)

Ne vyloženě příjemný, ale rozhodně zajímavý a velmi autentickým dojmem působící film - co postava, to nějakým způsobem divný člověk. A zdaleka ne vždy sympaťák. Osudy všech mladých i starších hrdinů jsou poutavé a nevypočitatelné, některé se vyvíjí (k lepšímu, k horšímu) a jiné se vlastně točí pořád dokola, podobně jako místní rádia hrají stále tytéž písně a jen občas mezi ně zařadí nějakou neohranou. Peter Bogdanovich to vše natočil tak mazaně, až má člověk pocit, že doopravdy sleduje film z padesátých let - tak trochu ospalý film, který plyne pomalu proto, že si to zkrátka může dovolit. (13.02.2017)

Poslední představení je vlastně film o nelehkém období dospívání, vytváření vlastního hodnotového žebříčku, o ztrátě nevinnosti a prvních sexuálních zkušenostech (což nemusí být totéž), o zrátě iluzí a proměnách jednoho texasského maloměsta v době ekonomického a technologického boomu počátku 50. let. Poválečná prosperita místně ještě umocněná naftařskou horečkou spolu s příchodem televize jako hlavního zdroje zábavy vede k větší individualizali společnosti a změně životního stylu, jehož symbolem se stává úpadek místního kina a zábavního klubu. V případě Posledního představení není důležitý příběh( ten je naopak záměrně potlačený), jako spíš celková atmosféra podepřená maximální pečlivostí, s jakou filmaři nasnímali sebemenší detail, důsledností, jakou věnovali dialogům nebo propracovanosti charakterů jednotlivých postav. Ve filmu se vlastně nic moc neděje, ale vy přímo cítíte dramata, která se odehrávají mimo vidění kamery a konflikty, které se střetávají v myšlenkách hrdinů. Tenhle snímek považuju za mimořádně podařené černobílé retro s vynikajícími hereckými výkony a smyslem pro autenticitu, jaká se ve filmové branži jen tak nevidí. U takových filmů mě často tahají za uši vzletné fráze, nehistorické myšlení, umělost zápletky nebo podřízení se vkusu masového diváka. Tady zkrátka nemám co vytknout. Jednání postav je někdy impulzivní a často mi jde proti srsti, odpovídá ale složitosti doby a charakterům, které nenalajnoval rutinní scénárista. Za zmínku stojí postava ztvárněná Cybill Shepherd, kde mladičká herečka předvedla vedle svých půvabů i vytříbené charakterní herectví a zvládla proměnu z naivní romantické dívky v nebezpečnou a poživačnou manipulativní mrchu. Celkový dojem: 95 %. (19.07.2011)