Režie:
Vladimír SlavínskýScénář:
František Vlček st.Kamera:
Ferdinand PečenkaHudba:
Josef DobešHrají:
Jindřich Plachta, Jana Romanová, Jiří Blahník, Lumír Blahník, Jaroslav Marvan, Raoul Schránil, Antonie Nedošinská, Zdeněk Podlipný, Karel Dostal (více)Obsahy(1)
Rudolf Bartoš, majitel statku, kamenolomu a továrny na zpracování kamene, je nejen velmi bohatý, ale také popudlivý, vzteklý, nerudný a hypochondrický. Je postrachem služebnictva a zaměstnanců. Jednoho dne se však zraní při pádu ze srázu na břehu řeky. Najde ho dobrácký skalák Fábera a dopraví ho do své chudé chalupy, kterou obývá s pohlednou dcerou Anči a dvěma malými osiřelými synovci, dvojčaty Tondou a Vaškem. Dny strávené v neobvyklém prostředí znamenají zásadní zlom v továrníkově životě. Laskavý, moudrý a dobromyslně nesmlouvavý skalák ho léčí zdravou stravou a slivovicí. Dny prožité ve společnosti chudých, ale láskou a dobrem naplněných lidí zcela změní Bartošův přístup k životu a jeho chování, zejména když od Fábery vyslechne řadu nelichotivých poznámek na adresu starého Bartoše. Po návratu do vily šokuje nejen služebnictvo laskavostí a nebývalým životním elánem, ale také zaměstnance, kterým zvýší výplatu. Rád a často se vrací do Fáberovy chalupy. Chvíle štěstí však pokazí sám, když zjistí, že jeho synovec Oldřich se chce oženit s Fáberovou dcerou Anči. Rozejde se se skalákem ve zlém, a dokonce ho vyhodí z práce. Když si uvědomí, že udělal chybu, a začne psát omluvný dopis, dochází v kamenolomu k neštěstí. (TV Nova)
(více)Recenze (321)
Značne neuveriteľný príbeh o zázračnej premene protivného pána továrnika. Vznikla tak rozprávka o kapitalizme s ľudskou tvárou so silným sociálnym podtextom o nízkych platoch, akoby sa už schyľovalo k socialistickej republike. Za zmienku stoja určite dvaja malí chlapci, ktorí sa zhostili svojich úloh výborne. –– Tenhle Bartoš a starej Bartoš - nebe a dudy. ()
Dojemný a moc pěkný film s ponaučením. ()
Asi nejlepší film režiséra Slavínského, známého to specialisty na sentimentální příběhy. Nebe a dudy těží hlavně z ideálního obsazení dvou hlavních rolí Marvanem a Plachtou. Děj je sice naivně prostý (či prostě naivní), ale sem tam ho okoření nějaký slušný fór (třeba povedený rozhovor Marvana a Plachty o tom, kteří dělníci by měli dostat přidáno). Je tu i několik extrémně sentimentálních momentů (v jejichž centru většinou stojí plachtova filmová dcera), ale jsou opravdu natolik extrémní, že je lze považovat za parodii (těžko říct, jestli to byl záměr, i když z dnešního pohledu mi připadá, že to záměr prostě být musel). ()
Příjemná letitá komedie, kterou jsme viděl několikrát a vždy se bavím. Změna člověka k lepšímu se vždy dobře sleduje a vznik přátelství též, zvláště pokud v hlavní roli jsou herci jako je Plachta a Marvan. Nemám moc co vytknout. 4z5 ()
Tohle je snímeček, který značně posouvají nahoru herci v hlavních úlohách - Jindřich Plachta a Jaroslav Marvan. Navíc to je říznuté červenou knihovnou (chudá dcera dělníka v kamenolomu vs. synovec továrníka). Nemůžu říci, že by se mi to vyloženě nelíbilo, ale velice težko jsem snášel vyhraněnost hlavních postav a některé momenty (pád Fábery poté, co dostane výpověď nebo náhlá změna v chování továrníka) jsem překousával velice těžce. Ale lidem se to bude líbit, takovéhle příběhy jsou ve společnosti strašně populární, soudě podle některých mých příbuzných... 65% ()
Tohle je podle mě asi jeden z nejhranějších starých československých filmů na českých televizích. Nebo alespoň mám ten pocit. A stejně se vždycky alespoň na kousek rád podívám. ()
Někdy si říkám, jak byli ti naši předci skromní, že jim ke smíchu stačilo tak málo...ale tak zase...byla válka... ()
Tohle je krasna a sladka pohadka...Jana Romanova navic nepredvadi roli obycejne pozemske zeny, ale opravdoveho andela. :-) ()
Jaroslav Marvan byl pan HEREC s velkým H. Dokázal to několika generacím i režimům. Jindřich Plachta to naštěstí soudruhům už dokazovat nemusel. Tento prostinký a zcela vymykající se realitě snímek, vypráví o kapitalistickém hypochondrovi, kterak k osvícení přišel, když se s ním o lože a poslední skývu chleba podělil chudák z lomu, odtrhnutím si od vlastní huby. No a končívá to jako obvykle velkým happyendem, kdy si na svoje přijdou i odbory v kamenolomu, když jim správňák Fábera vylobuje deset kaček denně navíc:-). ()
Obrovské překvapení! Když si ale vezmu božského Marvana, typického dobráka Plachtu a ty dva andělský caparty... Rozhodování mezi 4* nebo 5* je značně ulehčené... ()
Opomíjený film vzniknuvší v dobách nejtěžších, poznamenaný touto dobou a sílícím vlivem socialistických (a sociálních) myšlenek. Vynikající kreace J.Marvana. R.Schránil opět ve svém živlu. Jinak si ho už nedokážeme představit. ()
Keď natáčali tento film , bola veľmi zlá doba , a možno aj preto tento apel na dobrotu medzi ľuďmi. Nezabudnuteľná scéna keď J.Plachta trestá dvojčatá.....65%. ()
Milé pohlazení po duši. Žádný přesah, žádné velké myšlenky, jen jednoduchý až naivní příběh o proměně jednoho protivného člověka v lepšího. Je to ale velmi dobře natočené a Marvan s Plachtou jsou skvělí. Když si uvědomím rok vzniku filmu, dá se říct jenom díky za něj a díky za pozvednutí nálady i teď, funguje to pořád. Co jste to provedli, kluci? Víte, co bude? Jo, sekec mazec. Tak si vem čepici. :-) ()
Naprosto jedinečný Plachta. A ti malí špunti jsou také skvělí. ()
Jasně nejlepší film Vladimíra Slavinského,ale né jeho hlavní zásluhou-nýbrž Marvana a Plachty.Těm třem se podařil nezvykle hluboký lidský malý velký film v době která je potřebovala jako sůl ()
Roztomilej film, který vypráví o morálním prozření, zlého, ješitného a neochotného boháče továrníka Bartoše, který se po zranění, které utrpí po pádu ze stráně, ocitne v rodině rolníka Fábery, který svým hodným a prostým srdcem, ukáže panu továrníkovi, jak správně žít a chovat se. Navíc ty kucí, který hrály ty dvojčata byli výborný! ()
Je zvlášní, že řada klasických filmů pro pamětníky (série, která se na obrazovkách objevovala s železnou pravidelností v neděli odpoledne a která skončila v době, kdy se počet osob, které si filmy pamatovaly z dob jejich uvedení, začal limitně blížit nule) byla natočena za války. Lidé snad měli v těch těžkých časech pro eskapismus zvláštní smysl. A zcela jistě se filmy vztahující se jakkoliv ke skutečnosti točit nedaly, že jo... V Nebe & dudy na neuspokojivý stav odkazují jen drobnosti – jako např. dvojjazyčný nápis nad branou Bartošovy továrny. Všecno ostatní se odehrává v idylickém bezčasí, s podání archetypálních charachterů (= figurek) a podle předvídatelného mustru. A samozřejmě že to funguje! Únik na jedničku! ()
roztomilá komedie, která má funkci skoro jako pohádka. A herecké výkony pánů Marvana a Plachty k tomuto filmu patří a nidky bych si nedokázal představit v této roli někoho jiného. ()
Dost mě překvapuje, že někdo v roce 1941 dokázal natočit velice jednoduchou příhodu takovým způsobem, že je zábavná i po víc jak sedmdesáti letech. I když mi bylo celou dobu jasné, jak to asi celé dopadne, rozhodně jsem se bavila. Celkově 75 %. ()
Nebe a dudy rozhodně není žádná romantická komedie. Je to velmi jednoduchý příběh o lidskosti, kterou představuje Antonín Fábera (Jindřich Plachta). Jeho role by se dala doslova vystihnout jako "dobrák od kosti", a svým hereckým výkonem táhne úroveň filmu do výšin. Zpátky k zemi jej ale táhne velmi jednoduchý scénář, první hodina se dá shrnout jednou větou, a to filmu moc neprozpívá. Celkově první půlka působí takovým obyčejným dojmem, což podporují taky zastaralé kýčovité tvary (jářku, inu, chlapi hromský...) a několik zbytečných nesmyslů (pády a jídlo). Poslední půlhodinka je scénáristicky podstatně zajímavější a bohatší, na druhou stranu je jasné jak to celé dopadne, takže emoce zde chybí. Kdybych srovnal třeba s Cestou do hlubin študákovy duše, tak tam jsou dialogy daleko vytříbenější, ale tomuhle filmu chybí nějaká pořádná jiskra (chlapci dvojčata byli příliš malou jiskrou) a proto jsou pro mě Nebe a dudy pouze průměrné. ()