Walkabout
Walkabout
Walkabout
Režie:
Nicolas RoegScénář:
Edward BondKamera:
Nicolas RoegHudba:
John BarryHrají:
Jenny Agutter, David Gulpilil, Luc Roeg, John Meillon, Barry Donnelly, Hilary Bamberger, Carlo ManchiniVOD (1)
Obsahy(1)
Dívka a chlapec (jména se nedozvíme a nejsou důležitá) se jednoho dne vydávají autem se svým otcem na piknik do pustiny. Tam dojde k překvapivému zvratu. Poté, co se otec pokusí své děti zastřelit, obrátí zbraň proti sobě a zapálí auto. Sourozenci se pak vydávají zpátky do civilizace. Pro děti vychované ve městě to není snadná cesta. Nebýt toho, že se k nim později připojí domorodý mladík, není jisté, jestli by přežili. Onen mladík právě podstupuje dlouhou zkoušku dospělosti, během které se o sebe musí postarat úplně sám a přežitím v divočině dokázat, že už patří mezi muže. Dvojice sourozenců tuto zkoušku částečně absolvuje s ním tím, že jsou oba nuceni změnit své postoje, návyky i intuici. Na dívce vidíme, jak se učí přebírat odpovědnost a jak začíná chápat své ženství, na jejím bratrovi zase to, že se v něm už rodí budoucí dospělý muž, schopný komunikovat a rozhodovat se. (ČSFD)
(více)Recenze (84)
Taková upřímná pohlednice z Austrálie. Ze začátku jsem se trošku trápil, ale pak jsem se asi naladil na správnou frekvenci a Walkabout se mi začal více a více líbit. Hlavně celá věc o přežití a rozdílu přirody a civilizace. -"Water. Drink. We want water to drink. You must understand! Anyone can understand that. We want to drink. I can't make it any simpler." ()
Vizualne krasne podmanive, hoci chyba dejova linia. 76 % ()
Je par momentu, ktere mne ve filmu nebyly jasne. Nebo spis pricina techto mometu ale asi to tak mam byt. Clovek nemuzu chapat vsechno a zase na druhou stranu to vnaselo hodne tajemna do filmu, ktery byl hrou vynikajicho australskeho svetla a mlade zeny a muze s australskou prirodou. Zajimave strihy mezi krasnou nahou divkou a mladym chlapcem, ktery je prave na lovu. ()
Ohromující filmová esej o vztahu člověka a přírody. ()
Urcite filmu nelze uprit jista originalita zpracovani. Je zde hned nekolik zajimavych a krasnych zaberu. Ale pribeh je prosty, nekdy az spatny... Presto nejde o zadnou tuctovou zalezitost. Hlavni hrdinka je moc pekna holka. ()
Zvláštny, sčasti kontroverzný film. Úplne by postačila aj jednoduchá zápletka o hľadaní cesty zpäť z buša do civilizácie. Tvorcovia sa ale snažili o filozofický presah a ten to miestami dokafral. Prirovnávať divočinu k nahote a bezstrarosnosti a civilizáciu k brutalite, nude a bezzmyselnosti je scestné. Nepochopil som ten úvod, kde otec rodiny si vyšiel na výlet a potom začal ostreľovať vlastné deti, aby sa následne odbachol sám. Pod spracovanie sa podpísala aj nízkorozpočtovosť. Nadhodnotený film. ()
Nevšední baladický zážitek, u kterého po celou dobu zní jedna z nejkrásnější filmové hudby filmového světa vůbec. TV Nova to v devadesátých letech uváděla pouze pod názvem "Cesta", proto jsem tento skvost dlouho nemohl nikde najít a měl jsem jej uchovaný pouze ve svých vzpomínkách, teď po opětovné projekci nemohu hodnotit jinak než plným počtem a docela mě i překapuje ne moc vysoké hodnocení (78%) na takovou perlu, která by si určitě zasloužila mnohem vyšší průměr. ()
No tak kultovní bych to zrovna nenazval. Jenny Agutter byla sice krásná a malej fakan nebyl tak moc otravnej, jak jsem se ze začátku bál. Ale přesto otravnej byl. Pěkny záběry, ale že by mě ten film nějak moc oslovil, to zas né. Zajimavy to bylo jenom tím, že v jedné z hlavních rolí hrál původní obyvatel Austrálie a tou přírodou. ()
hmm... ()
Nevim jestli nejlepší, ale bezpochyby jeden z nejoriginálněji pojatejch survivalů co jsem zatim viděl. Walkabout chvilkama vypadá skoro jako dokument, takže si divák tu australskou přírodu opravdu užije.. ()
Snová připomínka dobrovolně zapomínané přirozenosti – chtěl jsem napsat elegie, ale ono to vlastně není o žalu, ani to nekonstruuje new age teorie, nepřesvědčuje, neobviňuje, jenom konstatuje cosi o naší povaze, litující, ale přesto opouštějící, v zájmu pohodlí a naučených pravidel prchající před změnou i porozuměním. S asociativními střihovými hrátkami, které už od Roega znám z Muže, který spadl na zemi a konvenují mi velice, s obrázky civilizace podbarvenými primárním křikem didgeridoo, který se vrací až v předzávěrečném tanci lásky/smrti, zatímco k putování buší hrají převážně smyčce jak z Tajuplného ostrova nebo se ozývá dlouhovlnné rádio se zvuky celého světa (i čeština – jazyk protinožců – na chvíli problýskne). Vyšel jsem pak ven do noční zahrady, díval se nahoru do listí a bylo mi duševně rozprostřeně. ()
Bohužel film mi nepřipadá nikterak vyjimečný, naopak se mi zdá režije dost podprůměrná a film celkově dost prvoplánový, tlačí na pilu. Tam kde si weir vystačil s par desítkami sekund k naprosto jasnému se vyjádření tam Roeg vyplaca dlouhe desitky minut a nasledne se vraci zpatky, a znova se opakuje pro pripad ze ho nikdo nechape. proste zdlouhave nudne divne, ale ne dobrym zpusobem. ()
"Nechápání", anebo jeho ztížená možnost, je v tomhle filmu o kulturní propasti mezi civilizací a přírodou klíčové. Sám jsem se přistihl, že zkouším hádat, co má která scéna znamenat. Ale lepší je jenom se koukat a nesnažit domýšlet možné přesahy, to až potom. Jediná správná interpretace stejně neexistuje. Na každý pád jde o výjimečné a inspirativní, ryze umělecké filmové dílo, které si říká o další zhlédnutí, řekněme po pár letech. Sám za sebe musím říct, že by mě nikdy nenapadlo, jak krásná může být australská poušť, jejíž krajina, fauna a flóra je tu prezentována jako skvostné Boží dílo. A jak to tam žije! Jenom se umět dívat. A chtít. ()
Tento film mi hodně připoměl tři filmy: Kanibalové - svoji surovostí k přírodě, která mi na filmu nevadila - dá se říci, že pro domorodé kmeny je to normální a když už to nevypadá humálně alespoň to není pro zábavu, ale pro zasycení hladu. Další film - Mrtvý muž - svoji plynulostí, dá se říci, že film mi přišel krásně plynoucí a hlavně průvodcem v podobě domorodce (v Mrtvém muži indiána). Další věc, kterou mi tento film připoměl je seriál Jak přežít nebo jak se to jmenuje :-). V praxi je zde dost poučně ukázáno jak rozdělat oheň, ulovit něco k jídlu, sehnat vodu - rady sice nejsou kompletní, ale velmi to přopomíná dokumentární náhled do života domorodců. Nejskvělejší shledávám neplynule vsunuté asociace na civilizovaný svět - kdy cihlová zeď je vystřídáná zaběrem na kamennou skálu, porcování masa, domorodci hrající si s vrakem auta, dítě z civilizovaného světa hrající si na stromě... Vztah domorodce a dívky není moc komplikovaný - klasická ochota a lidskost domorodců by nenechala někoho bez pomoci, v tomto případě však spolu strávili víc času než bylo zdrávo a nejspíš zafungovala chemie. Bohužel problémeme se nejspíš stala jazyková bariera, což v dnešní době začíná být větším a větším problémem. Nemám jenom verbální jazyk, stačí trocha empatie a snahy porzumět a slova mohou být zbytečná - přesto v dnešním světě se spolu s osobním kontaktem, který je v dospělosti mnohem víc formální a neosobní se vytrácí i schopnost empatie a porozumění - což může pro někoho mít fatální důsledky. Proč nedám 5 nevím - snad proto, že některé filmy, které nepochopím mě zaujmou a baví mě svoji složitostí, láká mě si je znovu a objevit v nich něco nového, u tohoto filmu se mi zdá, že vím o čem je a co se tvůrce snažil říci a důvod proč nedám plné je, že si myslím, že do toho filmu by se klidně vešlo ještě víc - při tak špičkové kameře by mi nevadilo ani kdyby byl film delší. ()
Tenhle film se snad neda hodnotit,protoze z jedne strany mi to prislo nekdy naprosto blby a nesrozumitelny,ale z druhe strany jsem snad originalnejsi a zvlastnejsi film nikdy nevidel... Proto zlata stredni cesta.. ()
Myslim, ze Roegovi sa budem do buducna vyhybat. Miestami mi to prislo ako national geographic so zlymi komentatormi a jednym domorodcom liznute gospelovym spevom z kostola prestrihane zabermi z masiarstva... ()
Walkabout znamená pre aborigénskych chlapcov veku 10-16 rokov skúšku dospelosti, kedy sú na 4 mesiace ponechaní v divočine púšte, aby sa naučili postarať sa sami o seba aj za cenu, že usmrtia iných takýchto účastníkov. Začiatok filmu je mix nastrihaných scén tehlovej steny, firmy veľkého biznisu a dievčenskej triedy, kde sa striedajú scény dýchania a hlasových cvičení. V rádiu sa hovorí o vtákovi, ktorý sa dá nachytať na svetlo, o ktorom si myslí, že je slnko a tak od pasce s jedlom neodlieta, až oslepne a stučnie tak, že nevie odletieť. Otec dvoch detí ich zoberie na aute do domovskej austrálskej púšte, začne po nich strieľať a keď netrafí a nechce sa mu ich naháňať, vytiahne kanister s benzínom, zapáli to a usmrtí aj seba. Súrodenci musia putovať púšťou za civilizáciou. Vedenie preberá staršia sestra veku asi 17 rokov nad 10 ročným bratom. Putovanie poskytuje nádherné scenérie austrálskej prírody, bohužiaľ strihané starým typom strihu, kedy sa záber, čo má zaniknúť, roztápa v zábere, ktorý práve nastupuje. Samozrejme by vyhovoval len plynulý presun na iný záber, nie 2 zábery v jednom obraze. Prvú polhodinu je dvojica sama a nachádza maličkú oázu. Keďže sestra nevie, ako pokračovať, ostávajú v nej, až dokedy nevyschne. Zachráni ich až mladý Aborigén, ktorý im nerozumie, ale pochopí chlapca, že chce vodu. Odvtedy sa nechávajú navigovať ním, pričom zábery sestriných očí sú strihané na jeho zadok a rozkrok. Do scén sa pridáva aj rádio, ktoré sa stále nevybilo a ponúka relácie ako príbehy vojny, či matematické operácie. Zábery vyhodenia na strom sú zasa strihané objavením auta Aborigénmi, ktorí sa v ňom a na ňom veselo hrajú. Máme tu aj lov kengury oštepom a jej porcovanie, ktoré by sa síce nestratilo ani v Cannibal Holocaust, ale bolo trochu miernejšie a bez romantickej hudby. Jeden z najdramatickejších momentov Aborigéna je sklamanie z lovu bielych puškami, kým on samozrejme preferuje tradičnejší spôsob. Dostávame aj jeho dvorenie, kedy tancuje vonku okolo izieb, v ktorých je hlavná hrdinka, pričom je pomaľovaný tak, že sám by sa tak pomaľovať nedokázal, ale scéna s ním a inými Aborigénmi predtým nebola. Vidíme aj najhorší dôsledok odmietnutia ženou, ale iné kultúry sú žiaľ iné kultúry. Príjemný film s hlbokým posolstvom o samostatnosti a kontraste medzi prírodou a civilizáciou, miestami však pôsobil zdĺhavo. ()
Kdo miluje Jenny, pro toho je tenhle film jako Svaty Gral...nadhera. ()
Ať žije naše skvělá, nejlepší civilizace! Takřka hlubinně ekologický film. ()
Spíše australský než britský film, který začíná jako excelentní dobrodružný survival - taťka veme své dvě děti do buše, kde mu hrábne, pokusí se je zastřelit a pak se odpálí i s autem. Děti se tak vydávají na pochod, pro malého klučinu je to jen hra, které se rychle přizpůsobuje, zatímco jeho teen sestra se musí starat. Cestou potkají mladého domorodce, který jim pomůže s jídlem, pitím a přestože si nerozumí, tak se sblíží. Krásná hudba, krásná příroda v celé své nahotě i krutosti. Navíc teenka je opravdu kočka a režisér ji ve spoustě záběrů ukáže opravdu v plné parádě včetně asi 5minutové nahaté koupací scény :) Nojo, ale to by nebyl Roeg, aby z toho neudělal artovou kravinu a tak přichází pazvuky, zastavované/opakované záběry, nesouvislé scény, absurdní situace SPOILER - nechali byste se odbýt po několikatýdenním putováním nepříjemným chlápkem? Konec je doslova ukousnutý a to jak dopadl ten domorodec... škoda mluvit :( Tak už ho holt mezi muži a ženami chodí, že nemluví stejnou řečí. Neobyčejný film se spoustou "ale", víc než na 3* to nevidím. Dobrodružný film roku 1971. ()