Nejistá sezóna

Tenhle film v sobě skrývá dva. Jednak bezkonkurenční ukázky z divadelních her, při kterých se člověk mlátí smíchy, a pak hořkou pravdu o smutném osudu jednoho neagitačního divadla. A i když jsou karikatury (pokud se teda o karikatury jedná) soudruhů dostatečně odporné a smutné zároveň, i když se ukazuje, že si Svěrák a spol. umí ze sebe dělat srandu i v civilu, i když je děj líčený s nadhledem (peripetie s věčně se ztrácejícím ztraceným ramínkem), stejně mě to dostatečně neoslovilo a smích přecházel plynule v zívání. (11.11.2011)

Docela vážná a hořká dokumentokomedie z divadelního prostředí. Výstižně seznamuje diváka s tím, jak těžké bylo v komunismu hrát divadlo, které má jiné priority, než vychvalovat režim. Ačkoliv byl film samozřejmě okořeněn klasickým Cimrmanovským humorem, měl jsem pocit, že nedivadelní záběry byly slabší, resp. blíže průměru - od veselých historek z natáčení jsem čekal trochu více. 7/10 (09.02.2008)

"Já chci bejt spravodlivý a chci bejt demokrat!" Jestliže lze z tvorby Svěráka & Smoljaka něco označit alespoň zčásti za drama, tak právě Nejistou sezónu, byť zde nese pouze označení komedie. Nejblíž ale má asi k hranému dokumentu. Narozdíl od jiných "divadelních" kino filmů té doby jako Šašek a královna nebo Jonáš a Melicharová, které pouze předvádějí konkrétní divadelní poetiku v úpravě na filmové plátno, Smoljak v tomto snímku přináší i jisté poselství. Postupné "tání ledů" koncem 80. let umožnilo otevřený pohled na uměleckou cenzuru za minulého režimu, s odstupem času velice zajímavou problematiku, jež poznamenala tvorbu celé generace československých umělců. Zde v obrazu již uplynulých let ještě zažíváme absurdity, kdy si soudruzi z Ministerstva kultury museli dávat veliký pozor, aby se při své práci cenzorů a hodnotitelů nahlas nezasmáli (nezávidím jim prakticky v žádném směru). Pěkné divadelní ukázky jsou cenné nejen zdokumentováním herců DJC (Svěrák, Čepelka, Weigl, Brukner a další) na jevišti v době, kdy televize ještě stále nezaznamenala ani jedno představení DJC, ale mezi nimi i účastí pak brzy zesnulého Jaroslava Vozába (uhlobaron v závěrečné hříčce se smrtkou). V zákulisních scénách československý divák zase ocení i netradiční herecký casting zajímavých osob kulturního života (filmový režisér Karel Kachyňa, ředitel Supraphonu Jiří Šrámek). Velice cenný kousek tohleto! :-) (90%) (poprvé viděno v rámci Challenge Tour "30 dnů se světovou kinematografií" – 2018) (19.03.2018)

Cimrmanovsky humor vlastne nepoznam, avsak vo filme som sa zasmial na roznych ukazkach z ich hier, ale i za kulisami a o to viac ma stval komunistocky rezim, ktory ich divadelne predstavenia sikanoval roznymi schvalovacimi metodami... 17.04.2010 _______ Zdeněk Svěrák - (Kydal) +++ Ladislav Smoljak - (Rybník) +++ Petr Brukner - (Bouček) +++ Jaroslav Vozáb - (Straka) +++ Jaroslav Weigel - (Špaček) +++ Jan Hraběta - (Rdousil) +++ Hudba: Petr Skoumal +++ (17.04.2010)

Sympaticky oprsklá pozitivní konstruktivní satira, ve které Smoljak se Svěrákem zkouší, co jim v rámci tehdejší popularity Divadla Járy Cimrmana ještě projde. Scény u schvalovacích komisí pak zodpovídají případnou otázku, kde se ve Smoljakovi vzala ta slabost pro absurdní divadlo. Těmto sekvencím navíc čas neubral nic na zábavnosti, jak ví každý, kdo se někdy zúčastnil sezení grantové komise či studiových meetingů. (07.10.2022)