Кольская сверхглубокая
The Superdeep
Obsahy(1)
Kolský superhluboký vrt je největším těžebným zařízením v zemi. V roce 1984, v hloubce více než 12 kilometrů, něco napadlo pracovníky. Po těchto událostech je objekt uzavřen. Malý výzkumný tým jde do podzemí, aby zjistil, jaké tajemství se skrývá v nejhlubší díře na světě. To, co zjistili, se ukázalo být největší hrozbou v historii. Nyní je budoucnost lidstva v jejich rukou. (LIVINGDEAD)
(více)Videa (1)
Recenze (99)
Na rovinu je třeba říci, že nic originálního se nekoná a že Rusové na americké sci-fi pořád nemají. Jenže mix Věci a Vetřelce já rád, a proto jsem byl nakonec spokojen. A navíc se ke slovu dostaly i poctivé mechanické efekty a ty já pořád můžu. Ač je film možná až zbytečně dlouhý, mně utekl poměrně rychle, jelikož má takovou tajemnou klaustrofobickou atmosféru a o napětí rozhodně není nouze. Tvůrci také vsadili na houbu, která v posledních letech inspirovala nejedno sci-fi. Ophiocordyceps unilateralis napadá mravence a ovládne je, podobně se chová i zdejší houba. Jen jsem nikde nenašel, že by ovládnutý mravenec zanesl houbu do mraveniště, právě naopak, jde pryč. Ale zůstane podél mravenčí stezky, aby si spory mohly najít další oběť. Objev smrtícího organismu, šílený vědec, co možná jedná racionálně, odvážná ruská Ripleyová a hajzl, co dopadne stejně jako ten ve Vetřelcích. Ale jo, za mě dobrý. Jen některé scény byly až moc dlouhé, takové sovětské....jako celek ovšem napínavé. ()
Hážu do stejného pytle jako Sputnik, avšak možná s poznámkou, že efekty a atmosféra tu byly vcelku pěkně propracované. Scénáristicky je to ale takový zmatený spletenec a občas jsem i přemýšlela, kde se ty postavy zrovna teď nacházejí, o co se snaží a proč se rozdělili. Když se budu věnovat i postavám samotným, už absolutně ani nevím, jak vypadaly, což vypovídá něco o jejich působení na diváka a snaze navázat jakékoliv empatie. Co se týče námětu jako takového, na tenhle nápad jsem se těšila extrémně moc a Kolský vrt je prostě lákadlem pro asi každého vášnivého záhadáře. Jestli ale naplnil moje očekávání? Rozhodně ne. Sklouzne to přesně tam, kam jsem nechtěla a dost bych ocenila, kdyby si to nehrálo na takovou super vědeckou výzkumnou cestu. Závěrem bych to přirovnala ke třetí řadě Stranger Things, protože to to ve mně evokovalo asi nejvíc. ()
Tady měl zas někdo očekávání. Superdeep je fajn, ale po celou dobu mě, ne jako podobný Underwater, nedokázal pořádně upoutat k obrazovce a nechat si ohryzávat nehty. Horor připomenuvší gamesy Dead Space či Last of Us a další "ejtýs" laboratorní či staniční horory ale hezky doplňuje portfolio silného strašifilmového roku. ()
Rusové si tentokrát vzali na paškál Kolský vrt, o kterém se traduje, že vede až do pekla. Výzkumný tým se ovšem nepotká se zásvětními knížaty a jejich poskoky, ale s parazitickou plísní, která si s pekelníky v ničem nezadá. Prostředí a atmosféra podzemního komplexu jsou super a filmařům se ho daří plně využívat. Projevy nákazy mají také něco do sebe, ačkoliv bych uvítal víc momentů podobných těm s první nakaženou. A za jedna mají i herci, přičemž Milena Radulovič mě upoutala už v Balkánské hranici a tady mi dala další důvod k tomu, abych si jí všímal i v budoucnu. Co se negativ týče, tak tu je z mého pohledu vlastně jen jedno. Spousta scén se odehrává ve výparech či při blikajících zářivkách, případně při obojím. Řada věcí je tak jenom tušená, což je škoda, protože finance tu na to určitě byly. Obzvlášť ve finále to zamrzí, protože to, s čím se tam hlavní hrdinové potkali, působilo na první pohled -pro někoho SPOILER- nádherně hellraiserovsky. Každopádně další výborný debut relativně mladého režiséra, který má nesporný potenciál. 80% ()
Pěkná tečka na konci roku v podobě očekávaného Hlubokého Kolského vrtu z Ruska, který je solidním Sci-Fi Hororem připomínající známou hru Dead Space a v závěru i pocta staré Věci. Pro někoho může být mínus délka 2 hodin, ale tentokrát mi délka nevadila, jelikož do podzemí se jde už někde v 10. minutě a film se nezdržuje zbytečným vykreslováním postav. Prostředí je super, krásná podzemní laboratoř plná vědců a vojáků, kteří bojují s neznámým parazitem. Tempo mi přišlo být slušné, film se řítil kupředu a najde se zde hodně cool a zapamatovatelných scén. Mutující plíseň na člověku je zde natočena úchvatně a zároveň nechutně a samotné monstrum je díky praktickým efektům velmi povedené, akorát by mohlo přijít na scénu dříve. Atmosféra, prostředí, hudba, vizuál a parádní scény mi ke spokojenosti stačí víc než dost. Příběh***, Akce***, Humor>Ne, Násilí****, Zábavnost****, Hudba****, Vizuál****, Atmosféra****, Napětí***. 7.5/10. ()
Galerie (37)
Zajímavosti (4)
- Minimálně od roku 1997 se internetem šíří městská legenda, že vrt byl zastaven z důvodů údajného provrtání se do „pekla“. Nicméně samotná legenda je staršího data, poprvé se pravděpodobně objevila v anglofonní části světa v rámci vysílání Trinity Broadcasting Network v roce 1989. Ruští inženýři údajně měli spustit do vrtu mikrofon, který měl zachytit podivné nářky. Tento audio záznam koluje na internetu jako autentický. Nicméně jedná se o část soundtracku z roku 1972 k filmu Baron Blood, který byl pouze částečně remixován. (Zdroj: Wikipedia.cz)
- Kolský superhluboký vrt je nejhlubší vrt na světě a byl zapsán do Guinessovy knihy rekordů (také se mu říká Díra do pekla). Nachází se v Murmanské oblasti ve vzdálenosti 10 km od města Zapoljarnyj na území geologického Baltského štítu. Dosahuje hloubky 12 261 m. Na rozdíl od jiných vrtů, které byly prováděny za účelem hledání ropy nebo geologického průzkumu, cílem tohoto byl pouze výzkum litosféry v místě, kde Mohorovičićova diskontinuita prochází blízko zemského povrchu. Vrt byl započat v roce 1970 a ukončen byl v roce 1994. Během provádění Kolského vrtu bylo učiněno cca 12 000 nových objevů v geologii. (Zdroj: Wikipedia.cz)
- Houba, o které jedna z postav mluví, je v roce 2017 objevená brazilská houba Ophiocordyceps unilateralis. Ta dokáže ovládat chování mravenců. Když její spory proniknou do organismu mravenců, pomocí doposud neznámé chemické reakce způsobí, že mravenec se začne pohybovat úplně jinak než předtím. Opustí sám mraveniště – už to je výjimečné a zcela nepřirozené chování – a nedaleko něj se zakousne do nějakého listu. Přesněji řečeno do spodní strany listu. Tam pak zůstane bez pohybu, dokud nezemře. Tím teprve ale začíná to nejhorší. Mrtvý mravenec se začne plnit stále přibývajícími sporami. Ty pak ze zhoubovatělého těla stále zavěšeného na listu vystřelují; protože jsou blízko mraveniště, je poměrně velká šance, že nakazí dalšího mravence, a houba se tak dál rozmnoží. Podle vědců, kteří tyto podivné houby zkoumali, jich existují celkem čtyři druhy. (ČSFD)
Reklama