Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Sociolog Víťa Jakoubek je tuctový třicátník, otec dvou dětí. O sobotách pomáhá tchánovi na chatě, přes týden obíhá obchody s nákupní taškou a v práci se marně pokouší uplatnit své znalosti. Jeho nezáživný život, plný zmatků a banálních katastrof, se změní, když dostane od ředitele úkol - prozkoumat hodnotový žebříček čerstvých maturantů. Když si ho na gymnáziu spletou s novým studentem a on se marně snaží omyl vysvětlit, rozhodne se přijmout nečekanou roli, aby snáze pronikl k názorům mladých. Do jeho skutečné identity je zasvěcena pouze ředitelka školy, emancipovaná žena, které se očividně líbí. Zatímco Víťovi se začíná v bezstarostném světě maturantů líbit, jeho rodinný život se dostává do stále větších problémů a roztržka s manželkou Janou se stále prohlubuje. Mezi "spolužáky" tráví pořád víc času, jde s nimi na diskotéku, koupí si oblečení pro mladé, pomalu se sbližuje se spolužačkou Evou a poznává, že středoškoláci dospělými opovrhují stejně jako jejich názory a hodnotami. Situace se vyhrotí, když se třídou odjede na chmelovou brigádu a zúčastní se nočního tahu, při němž studenti zdemolují kolotoč. (TV Nova)

(více)

Videa (1)

TV spot

Recenze (357)

Adam Bernau 

všechny recenze uživatele

Šteindler nemohl tušit, že jeho první, několik politicky odvážných motivů obsahující a celkově v tomto ohledu drzý film je jedním z posledních předrevolučních, jakož ani tušit, že se tento film zapíše do dějin českého kina jako ten, v němž se svou poslední a první filmovou rolí setkávají tak značné a tak protilehlé veličiny, jakými jsou někdejší matador a miláček komunistické kinematografie Vala a budoucí miláček samorost Dušek (ten se sice o rok dříve mihl v Pražské pětce, kde měl ale pouhý štěk). Oba jsou zde výborní. Dušek už je ten Dušek, jak ho známe, byť si zatím vystačí s prkennou stylizací, Vala jako by se vysmíval významné části své dosavadní tvorby. Jakkoli Šteindler nemohl tušit, budiž mu připsáno ke cti, že tohoto tehdy již delší dobu v kinofilmech jen zřídka obsazovaného herce vůbec angažoval. (Vala je vlastně v celém filmu téměř jediným široké veřejnosti známějším mužským hercem a vůbec jediným, kterého bylo tehdy možno označit za hereckou hvězdu. Naopak s Duškem se sluší zmínit i Holubovou, ale ta už tehdy měla ve filmech leccos za sebou.) Sám autor hraje hlavní postavu dost neumně, což podle mě filmu neškodí. Spíše mu škodí snaha se každou chvíli a za každou cenu dobrat nějaké pointové hlášky („jsou dány dvě kružnice...“) nebo situace (únik z WC oknem), při čemž na účelové cestě ke kýženému cíli kauzalita momentálního děje a možných motivů jednání často nedává smysl. Což ale na druhou stranu málokterému divákovi vadí. Žel některé ty pointy a hlášky ani za moc nestojí, i když třeba "ja guljaju v parke" je samozřejmě kult. Lajtmotiv celého filmu, nerealisticky jednostranně kritický pohled na mládež, je sdostatek oprávněn nikoli jen nadsázkou, ale především tím, že není pohledem moralisty, nýbrž někoho, kdo se mezi ni vetřel jako špión a v této konfrontaci trpí tím, že jeho vlastní mládí je pryč, že je tudíž již outsideremem, který nemá nárok („vrať se do hrobu!“). No a také tím, že film spíše než s mládeží vede polemiku s oficiálním žargonem a bez kontaktu s realitou tradovanými „stanovisky“ tehdejší garnitury na všech úrovních, včetně masmédií (srov. také Duškovu postavu předsedy SSM). A na druhou stranu s těmi masmédii a s veřejným míněním komunikuje tím, že právě v nadsázce předvádí ty nejtypičtěji propírané hříchy mládeže, jako např. bezohlednost v dopravních prostředcích. Při scénách s davy v ulicích hlavní hrdina dvakrát prochází kolem pankáčů (jeden má na zádech bundy anarchistické Áčko a nápis „problem“) a jednou kolem metalistů, na chodbách obludného paneláku i ve výtahu jsou (nepochybně mladými chuligány vytvořené) nápisy a sprosté obrázky, značka kapely Depeche Mode (tehdy u nás mezi mládeží opravdu kultovní) a také název skupiny Erasure. Velmi hezký je první závěr filmu s manželkou na stromě, jakož i epilog s "dalším, již druhým samostatným výzkumem". Šandíkova kritika je asi na místě, na druhé straně asi i chvála Radka99, ale pochopení věci nalézám jen u Subjektiva, což pro pilné čtenáře mých komentářů už není ničím novým. () (méně) (více)

Pink.Panther 

všechny recenze uživatele

Vratˇ se do hrobu je reflexe doby, viděná očima studentů svým dosahem oslovující ročníky o dekádu starší. Generaci která ještě není tak stará aby ji někdo kompetentně odeslal do hrobu, ale už není ani tak mladá aby tam mohla poslat jiné.____Originální netuctový film, našlapaný výbornými dialogy a hláškami, tolik kreativity se tuzemským tvůrcům po revoluci už nikdy nepovedlo do jednoho filmu vložit. Pokud člověka tento hravý humor neosloví, tak asi nemá smysl na film koukat a stačí si jen přečíst název filmu. ()

Reklama

Šandík 

všechny recenze uživatele

Milan Šteindler je sice výtečným (ne)hercem divadla Sklep, ovšem režisérem je velmi průměrným až mizerným. Sklepácky ujetý humor se ve filmu "Vrať se do Hrobu" podivně mísí se snahou o jakousi "výpověď" o "současné mládeži" a o "obecných poměrech". Stačí porovnat s Vorlovým Kouřem, aby bylo jasné, jak rozdílné přístupy představuje zdánlivě shodné nebo velmi podobné východisko. Šteindler víceméně rezignoval na ujetost a nadsázku Sklepa, ale přitom nedokáže nabídnou ani civilnost, ani autenticitu, ani slušné herectví. To, co by mohlo za normálních okolností bavit je tu spíše rozpačité a podivně nucené, to co by mohlo být výpovědí, je přitažené za vlasy. Ani ryba ani rak, nýbrž nevydařený kočkopes. Samozřejmě zde najdeme řadu vydařených gagů a taky množství dobře odpozorovaných scén, ale jako celek to zoufale nedrží pohromadě. Možná, kdyby herce Šteindlera režisér Šteindler asi tak třikrát denně sepsul na tři doby za to, že svůj text odříkává jako žáček 1A u tabule básničku, a kdyby režisér Šteindler občas na herce Šteidlera zařval "stop! tohle je naprosto strašný! znova!", byl by to vcelku podařený film, ale není, neb brýle se bez brýlí špatně hledají a Šteindler si jako herec-režisér nevidí ani na špičku nosu... Samozřejmě by nebylo od věci, kdyby se role sociologa ujal někdo, kdo ve svých třiceti tak trochu vypadá na dvacet a ne na čtyřicet. Jistě by rapidně ubylo trapných scén. Uznávám přitom, že ta trapnost má určité zvláštní kouzlo, ale opravdu to stačí? ... Celkový dojem: 65% ()

matezzz 

všechny recenze uživatele

Milan Šteindler opravdu podařeně zapadne do třídy gymnázia, navíc ho krása jedné studentky oblbne tak, že skoro zapomene na manželku a děti. Fajn komedie, která mě častokrát rozesmála, můžu doporučit skoro každému. Po dalším shlédnutí jsem zde našel pár věcí, které se mi až tak nelíbily, musím tedy * ubrat, to ale nemění nic na to, že stále jde o prima podívanou. ()

kaylin 

všechny recenze uživatele

Je to film, který má myšlenky a který se snaží něco říct, ale to, co říká, mi prostě nesedlo. Tohle není pohled na svět, která bych sdílel, a to ani ve svých téměř třiceti letech. Asi především z toho titulu mi to moc nesedlo a nebavil jsem se a ani jsem příliš nesouzněl s jednotlivými postavami a s jejich motivacemi. Nelze tomu ale vzít, že nápady scénář má. ()

Galerie (10)

Zajímavosti (41)

  • Otázka z ruštiny u maturity: „Što vy dělájeťe v svabodnoje vremja?“ znamená: „Co děláte ve volném čase? Málková (Klára Pollertová) odpovídá větou: „Ja guljaju v parke,“ tedy: „Procházím se v parku.“ (sator)
  • Scéna v továrně s proděravělým kufříkem se točila v bývalé firmě Výroba kancelářského nábytku – Interiér Říčany na adrese Černokostelecká 2246. Vietnamský zaměstnanec, který Jakoubkovi (Milan Šteindler) přinese kufřík, zde skutečně pracoval, ale čeští zaměstnanci si ho přejmenovali na Milana. (sator)
  • Restaurace, ve které Víťa Jakoubek večeří se svou ženou, byla v 90. letech přebudována na prodejnu koberců. (rawboy)

Reklama

Reklama