Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Čtec
    *****

    "Prosímtě udělej něco! Udělej něco! Nebo mě zejtra tasí!" ... Kdyby se dalo dát 6 hvězdiček, tak bych je klidně dal. Tohle je film, který nedokážu vynechat, kdykoliv ho v televizi dávají. Je v něm spousta dnes už neaktuálních reálií z perestrojky konce 80. let, ale to mi vůbec nevadí. Hlavní osa příběhu stále bezchybně funguje a Víťa Jakoubek - kterému je něco mezi 19 a 21 roky, vlastně přesně 22 - v podání Milana Šteindlera je famózní. Mám rád jeho naivně civilní herectví a Víťa je jeho nejlepší komediální role. ... "Víťo, vždyť ty nevypadáš ani jako vekslák, ani jako depešák, ani jako somrák... ale jako můj fotr..."(12.10.2011)

  • zette
    *****

    Po delsi dobe jsem tento film opet videl a uvazoval jsem, ze pujdu o hvezdicku dolu. Nakonec tak ale neudelam, protoze vtipne situace zustaly vtipnymi i po letech. Kazdemu musi byt jasne, ze se nejedna o zadny velkofilm, u tohoto dila s hodnocenim ale udelam vyjimku, nebot svym humorem a nejake te lidskosti se tento film stava nesmrtelnym:-). Jen si dam tak na deset let pauzu. Do te doby doufam, ze se Steindler sebere a jeste nejaky narez natoci!(12.3.2006)

  • L_O_U_S
    ****

    Skvělá komedie o vztazích s vážnějším přesahem. Film nastiňuje otázky týkající se zodpovědnosti, ztráty ideálů, ponoření se do stereotypů a šedi, revolty, svobody. Je mi jednadvacet, ale Víťův dialog s Janou v restauraci na mě docela silně zapůsobil. Kam směřuje jednání dospělých lidí? Co vlastně člověku dospělost dává? A co mu bere? Představa, že jednou nebudu tím bezstarostným študákem, vychutnávajícím si krásy všednodenního života, nebudu moct "blbnout" s ostatními a můj život se stane řetězem plnění (byť krásných) povinností, mě docela děsí. Asi půjdu vylézt na nějaký strom, dokud mám čas a můžu se těšit ze svého mládí. Protože ona pohádka se bohužel opravdu nikdy nevrátí. (364.)(10.5.2008)

  • mchnk
    ***

    Návrat do studentských let v podání Milana Šteindlera je opravdu komický a rok výroby také umožnil perfektní zesměšní nejen podnikových straníků "jak po mně po deseti letech funkcionářskýho života můžeš chtít, abych byl přirozenej?" Jarda Dušek si tady předcvičil nefalšovaného Šmída z Kouře. Všudy přítomná atmosféra konce 80tých let s pankáčema, depešákama a s Víťou a jeho zoufalým pohledem. Po režijní stránce, jde podle mně o průměrný film a herectví Milana Šteindlera není zrovna lehce stravitelný. Tři tady rozhodně drží humorná stránka filmu.(12.11.2012)

  • Wheelcrusher
    ***

    Já bych obří vyšpulenej zadek teda spíš nakop, než plácnul aneb kdybys měla pupek, dal bych ti do něj pěstí:) Zdařilej pseudointelektuální škvár na způsob Básníků, ještě než Šmilandler mohl svobodně zešílet a začít dělat Českou Sodu... ale v podstatě tak spoluzapříčinil revoluci jako Visáči;) Takže nevěřte nikomu, komu je přes desééét!(5.12.2016)

  • - Básnička z filmu zní: "Chudí, spoutaní, Jen rychle ukradnout smíme někdy vzácnou chvilku radosti a blaha. Lidé pracující mají nejvíc pout. Milence však pro ta pouta bolí hlava. Přesto však drahá na paměti měj, My že svému osudu i sami trochu chceme. Zvítězíme? Ustoupíme? Prohráme? Chtěl bych tě tu.. Spolu bychom rozhřáli snad ledy. Láskou v sobě také křídla dáváme. Chtěl bych se statečnou ženou vzlétnout naposledy." (sator)

  • - Film získal v roce 1990 cenu za první film na tehdejší soutěži Dny českého a slovenského filmu v Bratislavě. (Stocki)

  • - Název Vrať se do hrobu se tehdejšímu schvalovací komisi vůbec nezamlouval. "Prý, že na to nikdo nemůže do kina přijít a jestli prý pro to máme nějaký argument. Řekli jsme jim, že jediný argument, který na to máme, je, že právě na to každý půjde,“ uvedl s úsměvem Milan Šteindler. (alonsanfan)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace