Vrať se do hrobu!

"Víš, co se mi na tobě nelíbí? Ty se pořád tváříš, jako bys měl nějaký názor, ale my přitom nevíme jaký." Já tedy nevypadám jako vekslák, ani jako depešák a snad ani jako somrák, ale v době premiéry tohoto snímku jsem měl poměrně čerstvě po maturitě a prostě jsem Víťu neustál smíchy. Začalo to intelektualizací fyzický práce, pokračovalo bádáním nad věkem novýho studenta, osoleným kafem a pak přišly na řadu ty dvě kružnice. Ano kružnice, z nichž jedný kouká z kapsy bagr. Já to zkrátka nedávám do dneška a pokud někoho zajímá, co dělám ve svým volným čase, tak в свободное время я гуляю в парке. Co bych taky dělal jinýho. (17.08.2017)

Období od roku 1989 - 1991 přineslo pro oko českého diváka několik nezapomenutelných snímků. Kromě tohoto můžeme jmenovat perly jako Kouř či Pějme píseň dohola. Z této trojice u mě těsně vyhrává právě tento film, kterým si Milan Šteindler nastavil tak vysokou laťku, že už jí nikdy nepřekonal. Nálada filmu, kterou dokresluje i vhodně vybraná hudba (hned bych skočil po soundtracku) vás uvrhne přímo do dění a chtě, nechtě musíte s Víťou Jakoubkem sympatizovat. Pro mě možná nejlepší česká komedie vůbec a to včetně zdánlivě nepřekonatelných klasik... (21.02.2007)

Vyšlo teď na levným DVD a má dobré hodnocení na csfd = řekl jsem si, že chci vidět. No... prý je to nejlepší film Milana Šteindlera... prý je to příjemně "sklepácký" Šteindler... prý je to... Ani náhodou! Jde o průměrný film, ve kterým toho zbylo z typické socialistické komedie překvapivě hrozně moc (a že jsem těch socialistických komedií viděl!), s geniálním Sklepem má strašně málo společnýho a celou dobu jsem si říkal "Dělá si ten Šteindler ze mne prču na druhou? Nebo je to opravdu takhle slabý?". Pravdou je, že film pár silných okamžiků má, ale to mezi je, nezlobte se, balast a zmar (herecký výkon mladinké Šteindlerovy "lásky"), a tak ty okamžíčky spíš vypadají, jako ukradený z filmů jiných, lepších (výstupy Jaroslava Duška). Nakonec asi převáží úcta k mistrovi, kterého jinak obdivuji a ty 3/5 filmu dám, ale dlouhou dobu jsem uvažoval o výrazně horším hodnocení. Jenže pravda je, že jednu velmi silnou dějovou linii ten film má - porady týmu sociologů, které geniálně ukazují, za co taky byli a jsou lidé placeni.... (24.02.2008)

Milan Šteindler se svým filmem ještě na poslední chvíli okopává kotníky již téměř uhynulého režimu způsobem, který se mi líbí. Spousta hlášek, komických situací a přitroublý pohled starého mladíka Víti, kterému se vymkne jeho sociologický výzkum z rukou. Krásný je konec, kdy si jeho nová dočasná láska přeje vše, co on už vybudoval a proti čemu se mladí vzpírají :-) (08.01.2011)

s postupem času mi přijde, že je dobrý tenhle film vidět několikrát. viděl jsem ho s rodičojc, s prarodičojc, s kamarádama, sám, za střízliva i v opilosti a uvědomil jsem si, že v určitným ohledu to pokaždý člověk vnímá trochu jinak díky tomu, jak každej reaguje na různý momenty odlišně. a uvědomil jsem si, že ten generační střet je v tomhle snímku s trochou nadsázky téměř dokonale trefnej.. je zvláštní, že takhle přemýšlím zrovna o takovýhle bejkárně, ale zkrátka mě tenhle nahořklej, i když místy velice vtipnej příběh stárnoucího chlápka, co se chce chytnout posledního stébla, tak nějak bere.. spoustu super detailů, rozhovor v sídlištním baru po rodičáku je genialita.. a co třeba kurva vylízt na strom a neptej se mě proč, prostě jen tak!..možná proto, že ze mě stejně vyrostě stejnej blbec jako je on. (18.02.2013)