Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Ve své době se o Siréně psalo, že patří mezi velké české filmy jako Řeka a Extase reprezentující podobu uměleckého filmu. Vypráví o osudu hornické rodiny Hudcových na pozadí dramatických událostí roku 1889 na Kladensku – mezi zdejšími horníky vzrůstá nespokojenost kvůli špatným podmínkám a nízké mzdě. To vyústí ve stávku, ale generální ředitel a majitel dolů Bacher odmítá s horníky rokovat. Po sebevraždě jednoho z nich naberou události rychlý spád a horníci se rozhodnou vzít vše do vlastních rukou... Sirénu natočil podle stejnojmenného románu Marie Majerové režisér Karel Steklý s Marií Vášovou a Ladislavem Boháčem v hlavních rolích. Pod expresivní kamerou se podepsal Jaroslav Tuzar a hudbu k filmu složil E. F. Burian. Tvůrcům se podařilo harmonicky sloučit obraz, hudbu a zvuk, a vytvořit tak velmi komorní, civilní atmosféru této sociální balady z období dělnických nepokojů z konce devatenáctého století. Film získal v roce 1947 na Mezinárodním filmovém festivalu v Benátkách Zlatého lva. (Česká televize)

(více)

Recenze (43)

WANDRWALL 

všechny recenze uživatele

Karel Steklý a Marie Majerová. kdo nemá peníze, kdo nemá co ztratit, ten chodil dříve stávkovat. Dneska si berou na stávku občané dovolenou či volno v práci. Inu dneska hlady nikdo neumírá a občané jsou zde stále především socialisticky uvažující. Sociální film odráží historii mnoha lidí, osudů, za Rakouska-Uherska na našem území a film má historickou pravdomluvnost, což je víc, než nějaká ideologická propaganda. Tonoucí se stébla chytali, takže roč někomu vyčítat, že sympatizoval s komunismem, opakem kapitalismu v době, kdy to bylo na místě? ()

AGAMENON 

všechny recenze uživatele

Ač má film na krku bratru dobrých šest křížků, jeho děj je neskutečně aktuální i v dnešní době. Kapitalistické vykořisťování chudého proletariátu je nesmrtelné téma, bohužel. Komunistická propaganda není ve snímku příliš patrná, pár kolektivizačních vět ve scénáři bezproblému zaniknou, jediné k čemu je možné míti výhrady, je zobrazení patricijského stavu, ten je divákovi podán co možná nejodpudivěji. Dělníci nikdy neměli lehký život, navíc si musíme říct, že tehdy neexistovala nemocenská, důchody, odstupné či podpora. Zranění znamenalo ztrátu zaměstnání, což znamenalo faktické finanční zničení rodiny. Moderní sociální výdobytky máme právě jenom díky těmto statečným lidem, kteří za svou věc neváhali položit i to nejcenější co jsme od boha dostali, vlastní život. Avšak nejsmutnější věcí zůstává, že dnešní mocipáni se snaží o co největší omezení těchto sociálních práv, horníci mají odcházet do důchodu jako ostatní dělný lid (hranice se samozřejmě posouvá jak jen to jde), byť se v drtivé většině, normálního důchodového věku vůbec nedožijí. ()

Reklama

Karlos80 

všechny recenze uživatele

"Jen řvi, nás neumlčíš!" To byl slavný výrok tohoto neméně slavného filmu, vynesený ústy Marie Vášové na konci filmu. Významný film tehdy už znárodněné kinematografie, spolu s tragickými osudy Hudcovi hutnické rodiny na Kladensku v roce 1889, jedna za stávky a později za dělnických bouří které jsou krvavě potlačeny. Marie Vášová (Hudcová), opět ve vynikající roli a opět v tragické! Jen si vzpomeňme na její psychologickou roli Zdeny Doležalové filmu Svědomí, nebo paní Nedvědovou z Němé barikády či později paní Ryšánkovou v mimořádném díle Vyšší princip. Velmi působiví film, plný napětí, bídy a hladu a troufám si říct i jeden z nejlepších režisérových pokynů, ovšem když nepočítám Švejka.. Nikdy nezapomenu na scénu nenávisti, v podobě malého impulzu, a posléze v rozbíjení všeho možného v Bacherově (Bedřich Karen) vile hutnickými dělníky. Navíc film získal i cenu za filmovou hudbu (která byla skutečně impozantní a přesně a v určitých místech filmu vystihla děj) na VIII. MFF v Benátkách. Film který by měli určitě častěji zařazovat do svého vysílacího programového schématu. Za 4* rád bych se nato podíval někdy znovu. ()

Big Bear 

všechny recenze uživatele

Konec devatenáctého století na Kladně, ve kterém se film odehrává dával tušit, že spíše než o cokoliv jiného se bude jednat o drsné sociální drama. Drama chudých prostých lidí, žijících ze dne na den, pro něž je práce na šachtách či kolem nich jediným možným zdrojem obživy. Ačkoliv jsem se těšil na zábavu, kterou propagandistické filmy z padesátých let dnes diváku povětšinou jsou, dostalo se mi studené sprchy. I kdybych si odmyslel jakékoliv politické znárodňovací zabarvení a že to tam občas sem tam nějaký dělňas pronáší - šak počkejte ... jednou bude důl náš..., pořád z filmu budou silně vyznívat reálie tehdejší doby. Doby před první světovou válkou, kdy panem uhlobaronem nebo velkotovárníkem nemohl být každý. Více bylo těch, co na tyto podnikatele dřelo někdy opravdu za dost šílených podmínek. Více dětí mělo zajistit rodiče na stáro, ale paradoxně tak každý rodina měla o to více hladových krků. Úmrtnost dětí byla vysoká... Tisíce lidí žilo nuzně a nejen u nás, proto také svět zachvacovala revoluce a socialismus se jevil zvláště té chudé většině jako dost dobrý nápad a forma zřízení...Vždyť už necelých 20 let od doby, kdy se film odehrával byla v Rusku zalořena komunistická strana... Možná, že tady někde v těch dělnických koloniích, manufakturách, dolech atd... po celé Evropě začaly všechny ty průsery co napáchal bolševik nejen u sebe doma, ale i všude tam, kam zavlekl rudý mor... Dávám tedy za tři volné neděle svým zaměstnancům a jdu si pustit Hospodu na mýtince, zejména pasáž o tom, jak se přeci nedá ukrást důl - dyť to jsou šachty tak a tak ...! :-) * * * ()

sportovec 

všechny recenze uživatele

Na filmu není v žádném případě patrný nástup komunistických padesátých let. Pokud bychom k němu hledali pandán, vybaví se Čapkova PRVNÍ PARTA. Fakt, že dělnické vrstvy doby, kterou Majerová (1882-1967) popisuje a již v dětství sama zažila, strádaly způsobem, který je dnes nepředstavitelný, doložili ve své době lidé jako Albín Bráf (1853-1912) či Tomáš Garrigue Masaryk (1850-1937). Dílo vyniká uměřeností, věcností, střízlivostí, schopností sdělit své poselství způsobem, který byl srozumitelný nejen v československé společnosti. Pro mezinárodní srovnání doporučuji také zfilmované romány Emila Zoly (GERMINAL) či STALO SE V TURÍNĚ (v hlavní úloze v prvém případě mj. Gerard Depardieu, v druhém Marcello Mastroianni). V tomto případě jde o Steklého mistrovské dílo. ()

Galerie (12)

Zajímavosti (8)

  • Snímek se úspěšně prezentoval i mezinárodně - Zlatý lev sv. Marka a Cena za hudbu na MFF v Benátkách 1947. (hippyman)
  • Scénář vycházel pouze ze dvou kapitol rozsáhlé kroniky proletářského rodu. (hippyman)
  • Josefa Beka, ktorý stvárnil robotníka, objavil Karel Steklý, keď ako desiatnik pri výkone vojenskej služby navštívil Východočeské divadlo. (Raccoon.city)

Související novinky

Filmová ocenění benátského festivalu

Filmová ocenění benátského festivalu

26.04.2017

Nejstarší filmový festival a jeho ocenění je nyní už i na ČSFD. Festival v Benátkách patří mezi tzv. "Velkou trojku", kterou tvoří festivaly v Benátkách, Cannes a Berlíně. Založen byl už v roce 1932… (více)

Reklama

Reklama