• Morloth
    ****

    Velmi atmosferický snímek, v úvodu špinavě poetický, který těží především z autenticity prostředí a poměrně inovativních přístupů k práci se střihem. Snímek nezapře inspiraci ruskou montážní školou. Samotný příběh se nese v duchu poetiky socialistického realismu, takže vše je jasné, přímé a zřetelné. Přesto to snímku na kvalitě neubírá. Horší je, že přepracování románu do filmové podoby si vyžádalo řadu škrtů, tudíž je děj občas chaotický. Není problém se v něm vyznat, jen prostě něco chybí. Siréna je však po filmařské stránce vydařeným snímkem, který převyšuje o několik tříd následující třídní taškařice.(18.8.2010)

  • lamps
    **

    Sice celkem obstojný příběh a neurážlivá režie, která dokáže vykouzlit tři čtyři zajímavé scény, ale tím to hasne. Herci jsou křečovití jak žaludek po šlichtě z fazolí a většina dialogů trhá uši ve stylu dynamitu v hornickým dole, takže emoce působí strojově až směšně. A ta melodramatická hudba leze krkem už od první scény. Komunistické umění level Siréna - to nechceš.(26.9.2018)

  • farmnf
    ***

    Režijně je toto dílo na r. vzniku 1947 někde na úrovni r. 1965. Herecké výkony skvělé. Ihned mě napadlo to co sportovce. Stalo se v Turíně po česku. Sociální linka se mi líbí, nabízí otázku "Kde bychom byli bez sociální demokracie a bez odborového hnutí". Celá společnost by byla nemocnější, než je dnes a i tak je velmi nemocná. Stačí navštívit Afriku, či islámský svět..tak v takových sračkách by byl náš dělný lid. Na rozdíl od Stalo se v Turíně mě vadí komunistická ideologie schvalující rabování, krádež a násilí. Vyřešte svou bídu okradením, případně zabitím zlého továrníka. Tím se vyřeší pravý opak.(4.11.2012)

  • Karlos80
    ****

    "Jen řvi, nás neumlčíš!" To byl slavný výrok tohoto neméně slavného filmu, vynesený ústy Marie Vášové na konci filmu. Významný film tehdy už znárodněné kinematografie, spolu s tragickými osudy Hudcovi hutnické rodiny na Kladensku v roce 1889, jedna za stávky a později za dělnických bouří které jsou krvavě potlačeny. Marie Vášová (Hudcová), opět ve vynikající roli a opět v tragické! Jen si vzpomeňme na její psychologickou roli Zdeny Doležalové filmu Svědomí, nebo paní Nedvědovou z Němé barikády či později paní Ryšánkovou v mimořádném díle Vyšší princip. Velmi působiví film, plný napětí, bídy a hladu a troufám si říct i jeden z nejlepších režisérových pokynů, ovšem když nepočítám Švejka.. Nikdy nezapomenu na scénu nenávisti, v podobě malého impulzu, a posléze v rozbíjení všeho možného v Bacherově (Bedřich Karen) vile hutnickými dělníky. Navíc film získal i cenu za filmovou hudbu (která byla skutečně impozantní a přesně a v určitých místech filmu vystihla děj) na VIII. MFF v Benátkách. Film který by měli určitě častěji zařazovat do svého vysílacího programového schématu. Za 4* rád bych se nato podíval někdy znovu.(5.2.2007)

  • Big Bear
    ***

    Konec devatenáctého století na Kladně, ve kterém se film odehrává dával tušit, že spíše než o cokoliv jiného se bude jednat o drsné sociální drama. Drama chudých prostých lidí, žijících ze dne na den, pro něž je práce na šachtách či kolem nich jediným možným zdrojem obživy. Ačkoliv jsem se těšil na zábavu, kterou propagandistické filmy z padesátých let dnes diváku povětšinou jsou, dostalo se mi studené sprchy. I kdybych si odmyslel jakékoliv politické znárodňovací zabarvení a že to tam občas sem tam nějaký dělňas pronáší - šak počkejte ... jednou bude důl náš..., pořád z filmu budou silně vyznívat reálie tehdejší doby. Doby před první světovou válkou, kdy panem uhlobaronem nebo velkotovárníkem nemohl být každý. Více bylo těch, co na tyto podnikatele dřelo někdy opravdu za dost šílených podmínek. Více dětí mělo zajistit rodiče na stáro, ale paradoxně tak každý rodina měla o to více hladových krků. Úmrtnost dětí byla vysoká... Tisíce lidí žilo nuzně a nejen u nás, proto také svět zachvacovala revoluce a socialismus se jevil zvláště té chudé většině jako dost dobrý nápad a forma zřízení...Vždyť už necelých 20 let od doby, kdy se film odehrával byla v Rusku zalořena komunistická strana... Možná, že tady někde v těch dělnických koloniích, manufakturách, dolech atd... po celé Evropě začaly všechny ty průsery co napáchal bolševik nejen u sebe doma, ale i všude tam, kam zavlekl rudý mor... Dávám tedy za tři volné neděle svým zaměstnancům a jdu si pustit Hospodu na mýtince, zejména pasáž o tom, jak se přeci nedá ukrást důl - dyť to jsou šachty tak a tak ...! :-) * * *(17.2.2018)

  • - Scénář vycházel pouze ze dvou kapitol rozsáhlé kroniky proletářského rodu. (hippyman)

  • - Josefa Beka, ktorý stvárnil robotníka, objavil Karel Steklý, keď ako desiatnik pri výkone vojenskej služby navštívil Východočeské divadlo. (Raccoon.city)

  • - Snímek se úspěšně prezentoval i mezinárodně - Zlatý lev sv. Marka a Cena za hudbu na MFF v Benátkách 1947. (hippyman)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace