Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Ve své době se o Siréně psalo, že patří mezi velké české filmy jako Řeka a Extase reprezentující podobu uměleckého filmu. Vypráví o osudu hornické rodiny Hudcových na pozadí dramatických událostí roku 1889 na Kladensku – mezi zdejšími horníky vzrůstá nespokojenost kvůli špatným podmínkám a nízké mzdě. To vyústí ve stávku, ale generální ředitel a majitel dolů Bacher odmítá s horníky rokovat. Po sebevraždě jednoho z nich naberou události rychlý spád a horníci se rozhodnou vzít vše do vlastních rukou... Sirénu natočil podle stejnojmenného románu Marie Majerové režisér Karel Steklý s Marií Vášovou a Ladislavem Boháčem v hlavních rolích. Pod expresivní kamerou se podepsal Jaroslav Tuzar a hudbu k filmu složil E. F. Burian. Tvůrcům se podařilo harmonicky sloučit obraz, hudbu a zvuk, a vytvořit tak velmi komorní, civilní atmosféru této sociální balady z období dělnických nepokojů z konce devatenáctého století. Film získal v roce 1947 na Mezinárodním filmovém festivalu v Benátkách Zlatého lva. (Česká televize)

(více)

Recenze (43)

Willy Kufalt 

všechny recenze uživatele

Siréna není žádným prvoplánovým budovatelským filmem, jak by se to mohlo zdát, ať už dle samotného tématu či jména knižní autorky a režiséra, ale především příběhem o lidech. Přinášejí pohled do historie dělnického hnutí koncem 19. století bez výraznějšího ideologického zabarvení či budovatelského pátosu a dost možná jde o nejlepší kousek z režijní filmografie Karla Steklého vůbec, vzniklý ve vhodnou chvíli ještě před únorem '48. Stejně jako v případě o rok staršího snímku Varúj! (na kterém se Karel Steklý rovněž podílel jako scenárista) je už ze samostatného prostředí vizuálně cítit rozdíl mezi chudým lidem a představitele vrchnosti. Film zobrazuje kapitolu z historie realisticky, kombinuje reální události s rodinným dramatem, kde je ale hlavním problémem spíš bída a ze strany taviče Hudce v podání Ladislava Boháče i alkoholismus. Velkolepá událost protestního pochodu, resp. následního potlačení revoluce se stává spíš záležitostí způsobící pro rodinu hned dvounásobní tragedii v rodině Hudcových. Coby zcela netypická linka ně zaujala především postava malé dcerky Emči, jež se nevědomky (nejdříve v rámci "hry" se svým kamarádem) stává poslem protistátních letáků a pak i součástí a nečekanou obětí drsné revoluce. Po umělecké stránce jde rovněž o skvěle provedený film i díky hereckým výkonům a zajímavé kameře, oceněný v zahraničí zcela právem. (85%) (deníček - Krátká éra československého filmu 1945-1948) ()

Sandiego 

všechny recenze uživatele

Vrchol českého levicového filmu a jedno z vrcholných děl krátkého období "svobodné" znárodněné kinematografie. Hlavní devizou působivého snímku je podmanivé vizuální ztvárnění dělnického prostředí a hlavně závratných hald a výkon Marie Vášové, která ve své době svým civilním a prožitým výkonem působí jako zjevení, jediný, kdo se jí dokáže vyrovnat je paradoxně dětská představitelka její dcerky. Zajímavé je i pojetí dělníků ne jako plakátových hrdinů, ale jako živočišních a někdy i psychicky nevyvážených lidí, které beznadějné podmínky vedou k pudovému jednání, které je zachyceno až naturalistickým způsobem (davová scéna útoku na zámeček uhlobarona by asi po únoru neprošla, stejně jako postava manžela hlavní hrdinky). Zkrátka ojedinělé dílo, které vůbec nezestárlo do té míry, jak by se vzhledem k tématu dalo očekávat. ()

Reklama

Morloth 

všechny recenze uživatele

Velmi atmosferický snímek, v úvodu špinavě poetický, který těží především z autenticity prostředí a poměrně inovativních přístupů k práci se střihem. Snímek nezapře inspiraci ruskou montážní školou. Samotný příběh se nese v duchu poetiky socialistického realismu, takže vše je jasné, přímé a zřetelné. Přesto to snímku na kvalitě neubírá. Horší je, že přepracování románu do filmové podoby si vyžádalo řadu škrtů, tudíž je děj občas chaotický. Není problém se v něm vyznat, jen prostě něco chybí. Siréna je však po filmařské stránce vydařeným snímkem, který převyšuje o několik tříd následující třídní taškařice. ()

Snorlax 

všechny recenze uživatele

To je tak zvláštní, jak může být černobílá kamera barevná. Steklému se podařilo natočit velice silné sociální drama s nádechem poetična. Nabízí se srovnání s Kachyňovou Pavlínkou, která prohrává na celé čáře. Oba filmy se mohou na jednu roveň postavit snad jen hudebně, práci E.F. Buriana na tomto snímku považuji za velmi zdařilou. Vášová se snad narodila s bohatýrskou tragikou v očích, když se do nich podívám, mám chuť odhodlat se k velkým činům. A tak není divu, že ji poslouchají havíři na slovo. Bohužel Boháč zdaleka nedosahuje jejích kvalit, čímž poněkud snižuje kvalitu jinak výborného filmu. ()

Karlos80 

všechny recenze uživatele

"Jen řvi, nás neumlčíš!" To byl slavný výrok tohoto neméně slavného filmu, vynesený ústy Marie Vášové na konci filmu. Významný film tehdy už znárodněné kinematografie, spolu s tragickými osudy Hudcovi hutnické rodiny na Kladensku v roce 1889, jedna za stávky a později za dělnických bouří které jsou krvavě potlačeny. Marie Vášová (Hudcová), opět ve vynikající roli a opět v tragické! Jen si vzpomeňme na její psychologickou roli Zdeny Doležalové filmu Svědomí, nebo paní Nedvědovou z Němé barikády či později paní Ryšánkovou v mimořádném díle Vyšší princip. Velmi působiví film, plný napětí, bídy a hladu a troufám si říct i jeden z nejlepších režisérových pokynů, ovšem když nepočítám Švejka.. Nikdy nezapomenu na scénu nenávisti, v podobě malého impulzu, a posléze v rozbíjení všeho možného v Bacherově (Bedřich Karen) vile hutnickými dělníky. Navíc film získal i cenu za filmovou hudbu (která byla skutečně impozantní a přesně a v určitých místech filmu vystihla děj) na VIII. MFF v Benátkách. Film který by měli určitě častěji zařazovat do svého vysílacího programového schématu. Za 4* rád bych se nato podíval někdy znovu. ()

Galerie (12)

Zajímavosti (8)

  • Josefa Beka, ktorý stvárnil robotníka, objavil Karel Steklý, keď ako desiatnik pri výkone vojenskej služby navštívil Východočeské divadlo. (Raccoon.city)
  • O benátské ceny se údajně velkou mírou zasloužila kuloárová diplomacie a popularita proslulého A. M. Brousila. (hippyman)
  • Ve filmu se objevuje termín „lípačka“. Ten označuje přidanou (přilepenou) třináctou směnu do pracovního týdne. (sator)

Související novinky

Filmová ocenění benátského festivalu

Filmová ocenění benátského festivalu

26.04.2017

Nejstarší filmový festival a jeho ocenění je nyní už i na ČSFD. Festival v Benátkách patří mezi tzv. "Velkou trojku", kterou tvoří festivaly v Benátkách, Cannes a Berlíně. Založen byl už v roce 1932… (více)

Reklama

Reklama