Bolestná realita

Občas má člověk to štěstí, že ten správný film potká ve správném momentu svého života. Zásah filmu pak může překročit hranici obyčejného filmového zážitku a zásadním způsobem může ovlivnit i život samotný. Reality Bites tím filmem v mém případě není, ale můj soukromý vesmír zasáhl natolik, že má k podobné výsadě hodně, hodně blízko. Ten chybějící střípek je Stillerova nerozhodnost, zda film vést a zakončit spíše v rovině romantické komedie, anebo se nekompromisně rozhodnout pro existenciální rozervanost. Kdyby zvolil druhou možnost, Reality Bites by se pro mě stal dokonalým filmem. To drásající pnutí, jaké v půlce filmu mezi sebou mají Winona Ryder a Ethan Hawke (mimochodem moji soukromí kandidáti na nejlepší intelektuální pár ever hned vedle Ethana s Julie Delpy) je podle mého názoru totální tvůrčí majstrštyk (casting, scénář, dialogy, vedení herců, chemie mezi nimi atd.), za který by každý další tvůrce dal nevím co. Navíc způsob, jakým Lubezki hlavní charaktery dokonale tesá, dělá ze sledování až fyzicky příjemný zážitek (Winona tu pro mě naprosto dokonale ztělesňuje ženskost 90. let). A právě esence let devadesátých, která filmem prostupuje jako neviditelná, ale všudypřítomná mlha, dodává Reality Bites feeling staré a nepodstatné momentky, jakou člověk po letech vyštrachá někde z krabice, a když se na ní podívá, uvědomí si, že tehdy prožíval něco speciálního. A tenhle pocit jsem naposledy cítil u Chlapectví. 8,5/10 (12.06.2018)

Aj keď film sa snaží byť satirický a komentovať generáciu X, môže sa stať, že jeho odkazy a humor nie sú pre každého zrozumiteľné. Významy a narážky môžu byť pre niektorých divákov nepresné alebo zastarané. Na druhej strane, film môže byť tiež vnímaný pozitívne ako retrospektívny pohľad na dobu 90. rokov a na isté aspekty mládežníckej kultúry tohto obdobia. Hudba a niektoré scény filmu môžu byť považované za ikonické a emocionálne. Celkovo platí, že "Reality Bites" môže byť príťažlivý pre tých, ktorí majú nostalgický vzťah k dobe, v ktorej vznikol, ale pre iných to môže byť filmom, ktorý nesplní očakávania. 4/10 (07.11.2023)

Hlavní hrdinka si nahrává na kameru dění v pronajatém bytě, kde čtveřice přátel vypráví o svém dětství i současnosti a sem tam uspořádají mejdan. Stejně nudný a banální je film. Je jako videodeník nepříliš talentovaného a nápaditého filmaře, takže může zaujmout jen jeho nebo jeho známé (a ty nejspíš pouze ze soucitu). Všechny postavy tohoto filmu jsou navíc protivné svou nevyhraněností a nerozhodností. (6. 1. 2011) (06.01.2011)

Mám pocit, že vsetky filmy o kamošoch a láskach a mladíckej neschopnosti uchytiť sa vo svete dospelých, boli v tých rokoch natáčané omnoho realistickejšie. Žiadne zbytočné drama, ani trápne pokusy o melanchóliu. Tá tu prichádza tak nejak prirodzene a nevtieravo. Prosto realisticky. Nikdy som nebola fanda Bena Stillera, ale že toto tak pekne zrežíroval, to fakt smekám klobúčik. A aby som nezabudla, Winona bola neskutocne zlata. (01.11.2016)

"The answer is... PIZZA!" Film jsem si z velké části dost užíval a taky ke mě, jakožto k třiadvacetiletému muži bez jasné vize budoucnosti, který se stále tak trochu vyrovnává s faktem, že je dospělý, jeho téma celkem promlouvalo. Jo a scéna na benzínce je parádní, a přitom tak jednoduchá, a song My Sharona díky ní teď miluju. Ale bože můj, Ethan Hawke tady hraje asi toho nejnesnesitelnějšího, nejtrapnějšího rádoby deep kreténa, co jsem kdy viděl. Winona to celkem vyvažuje svou nadpozemskou dokonalostí, ale díky závěru bohužel nemůžu jít nad 6/10 (17.06.2023)