Nebe a země

Tohle je film, díky kterému si uvědomíte, že odpustit znamená, že se přestane trápit ten nevinný. Odpuštěnín nepomáháte tomu, kdo spáchal křivdu, ale sami sobě. Krásně zpracovaný životopisný film jedné vietnamské dívky, která tuhle věc pochopila dávno přede mnou. Jen mi není jasné, proč je Jones uváděn v titulcích první, hlavní roli skutečně nemá. (22.11.2020)

Stone se chtěl ještě jednou vyjádřit k Vietnamu, tentokrát však nikoli dramatizací vlastní zkušenosti. Namísto toho si vybral memoáry jedné Vietnamky. Docela věřím, že mu připadaly zajímavé, ale v úkolu převést je do formy hraného filmu podle mého soudu selhal. --- Holka toho zažila dost na několik dobrých, zfilmovatelných příběhů. Jenže tento film tím vším jenom jaksi prosviští a skutečné drama k divákovi nepronikne. --- Neuspěje to ani jako "Filmový průvodce problematikou vietnamského konfliktu", protože informuje z naivní a nekonzistentní pozice. I začátečníkovi línému si o té době něco přečíst to zřejmě poskytne jen zmatenou a matoucí představu... zmatku. Tedy, zmatek to ovšem byl, a že to nejvíc odskákali ti nejmenší, to je fakt. Ale ze shlédnutí "velkého" filmu bychom si měli přece jen odnést představu poněkud určitější. --- Není to kravina, je to neúspěch, umělecký i osvětový. (09.09.2015)

Ve stínu slavnější Čety vznikl přes svou tragičnost opět úchvatný film, který, pokud jde o můj prožitek z něj, za Četou rozhodně nepokulhává. Stone se tady podíval na válku z trochu jiné strany: za prvé od těch nejslabších, kteří by se museli, pokud by se chtěli vyhnout přiklánění se k jedné či k druhé straně, zavrtat pod svá rýžová pole a protože to nejde, padá na ně hněv ze všech stran, a za druhé, že válka nekončí posledním výstřelem, možná pro někoho tím posledním výstřelem naopak začíná. (04.04.2005)

Scénář: Oliver Stone .. Tady někde se pomyslně láme tvůrcova kvalita a filmy po tomto počinu již nedosahují nebeské kvality děl předešlých. Pozapomenutý film válečné éry Oliver Stone, který se potřetí vrací do Vietnamu. Tentokrát však více obšírněji a z jiného úhlu pohledu. Začíná ještě před velkou válkou, v období úpadku francouzské kolonizace, dává vyniknout síle přírodních scenérií, hodnotám venkovského lidu a rozkrývá počátky války politicko/občanské. V ní pak sleduje (autobiografické) strasti mladé dívky, které kulminují poznáním Amerického důstojníka a odchodem do USA (výborně vykreslený kontrastní přechod z bídy do konzumní společnosti). Zde už prostupuje příliš romanticko-dramatických momentů, které jsou ovšem nahromaděny v rychlém sledu a nejsou příliš působivé. Jako komplexní pohled na konflikt a důsledky na daného jedince a jeho rodinu rozhodně zajímavé. 70%. (25.12.2009)

Po famózní Četě se Stone znovu vrátil do Vietnamu, aby zúročil své osobní zkušenosti s vietnamskou válkou. Tentokrát se pokusil zachytit válečný konflikt očima civilisty - mladé dívky z venkova, jejíž rodina je ohrožována tlakem z obou stran: loajalitu si žádá vláda i Vietkong a v zájmu vítězství dokáží postupovat naprosto bezohledně. Stone se přes své levicové přesvědčení dívá na Vietkong bez iluzí a ukazuje surovou realitu války z pozice těch, co nemají kam ustoupit a jak se bránit. Vietnamská část šlape jako hodinky, režisér se tady pohybuje na jisté půdě, využívá exotickou krásu vietnamské přírody i osobitý půvab hlavní hrdinky v podání Hiep Thi Le. Milostná romance, kterou prožije s americkým poddůstojníkem, je taky fajn, určitě i díky charismatu Tommy Lee Jonese. Melodramatické prvky, na které jsem většinou citlivý, mi tentokrát vůbec nevadily. Problém je v tom, že film neúspěchem americké intervence nekončí, Stone své hrdiny nechá odcestovat do Ameriky. Obě části filmu si ale spolu vůbec nerozumí. Americká zaujímá výrazně menší část, je uspěchaná, zkratkovitá a emočně nepřesvědčivá. V centru Stoneovy pozornosti sice stojí tatáž hrdinka, ale z psychologického dramatu se náhle stává feministický manifest, který se s předchozím válečným dramatem tak nějak tluče. Přesto nechávám 4* a 75 % celkového dojmu, protože 2/3 filmu jde o pětihvězdičkovou záležitost. (19.06.2017)