Deníček moderního fotra

Až na tu trapnou, asi minutovou pasáž, s koněm to bylo fakt docela slušný. Koukalo se na to dobře, bylo to vtipný (určitě v tom hraje fakt, že jsem relativně nedávno úspěšně prošel tímto zničujícím obdobím, a to hned 2x), takže to mám v živé paměti a ano, to se vážně děje. Ramba již tradičně skvělá a Mádlovi to sedlo. Dobrá oddychovka. (21.05.2022)

Čím je ten Mádl starší, tým zvláštnejšie rozpráva. Ale nejak tak môže vyzerať rodičovská komédia, ktorá mohla ísť viac za hranu namiesto tej romantickej linky, ktorá tomu ubrala tempo a švih. Pobaviť som sa ale pobavil, Haluza dobre spracoval predlohu, Rambu môžem vždy a nešklbal som si kotlety. Rodičovstvo môže mať veľa podôb. 3 z 5 (18.12.2021)

Jsem zcela nemoderní fotr čtyř kluků na dva pokusy. A ne, špatně, souměrně to neberte, je to 1+3. Ano, slovy tři. Tedy trojčata.  A pokud byste teď čekali nějaký dlouhý příběh o strastech rodiny s tolika dětmi, tak se jej bohužel nedočkáte. Nedočkáte se tedy ani řečí o tradiční rodině nebo rozdělených rolích, nedočkáte se ani srdceryvného nebo vtipného popisování neustálého shonu kolem dětí, nedočkáte se popisu probdělých nocí ani ničeho podobného. Jsme totiž rodinou zcela nemoderní. Záměrně  píšu rodinou, poněvadž přesně tak fungujeme dnes už nějakých 20 let.  Být tzv. fotrem jsem si v pohodě a s chutí "nacvičil" už u dítěte s pořadovým číslem 1, ano noční vstávání, krmení, přebalování, utěšování, venčení atd. Tedy všechny  ty strašlivé záležitosti, které děsí dnešní generaci a vášnivě o ní diskutují, píšou blogy a předávají si zkušenosti  na sociálních sítích nebo při těch vzácných příležitostech, kdy se  maminky nebo tatínci sejdou i v parku na dětském hřišti, vybil se jim mobil a opravdu spolu i mluví!  A když pak přišli ZÁROVEŇ děti s pořadovým číslem dvě, tři a čtyři, byly tyhle mnou nabyté zkušenosti moc fajn, nechcete-li tedy zaměstnat nějakou tu chůvu nebo nežijete s rodiči.  A ne, nebylo to šílený a hrozný, jen občas únavný, ale to je tak všechno.  Ono u nás vždycky platilo takový asi i divný pravidlo, který vyplývá z asi ještě divnějšího vztahu. Nejdřív ten vztah, je to jednoduchý,  já mám rád svou ženu a ona mě. A víte co to třeba znamená? Poslouchat toho druhýho a vnímat to, jak mu je. "Já jsem unavená" totiž obvykle opravdu znamená, že je unavená.  Ale to byl jen jeden příklad, to opravdu nestačí, ale pro pochopení..no to je na vás. Ono hlavně musí platit to "mít rád", a to se naučit nedá. A to pravidlo? No, to z toho vyplývá, my tak nějak děláme věci spolu, nic není tabu, tedy já uklízím (i když se mi kolikrát nechce a flákám to, jak ten "každej chlap") a žena mi pomůže třeba s pokládkou chodníku  (i když ji nenechám tahat ty těžký dlaždice, ale jsem rád, že tam se mnou je) A takhle je to i s děckama... Tak  a napsal jsem asi spíš malej deníček nemoderního fotra než okomentoval film.  Tak tedy, no trochu šablonovitá  ptákovinka na nedělní odpoledne na Nově s  chlapem za  blba neschopným zapnout pračku a dítě mu  třeba načurá na brejle...ahahah.  Ramba k zulíbání a do celkovýho lazení téhle romantické blbinky si sedla jako ta pověstná rozkošná prdelka na hrnec. Mádl děs, z něj romantickýho hrdinu prostě nejde udělat. Jirko, fakt se na tyhle role vyser  a najdi se  v tý režii,  Vymáčknu maximálně dvě tuby krémíku.. (01.11.2023)

Adaptace, která asi splnila očekávání. Ale jak pro koho. Já asi moc nepoznám rozdíl mezi tím, kdy se dívám na tuto bláznivou komedii, která rozhodně má nedostatky a třeba mezi o deset procent lepší Okupací, která nyní sbírá jednu cenu za druhou, tak je to docela nepoměr. Jasně, tohle není glorifikační materiál, ale určité odlehčení, hraní si se střihy a nějak pojímání to inovačně za mě vyznělo skvěle. K tomu hudba je trochu výlet do navázání na Sám doma. Až nečekaně dobře. Pokud mám pokračovat v menší spojitosti s Okupací, tak samozřejmě se nedá srovnávat pointa díla, která v onom filmu je silná, ale občas zakopává o svou vlastní snahu o chytrost a hlavně nečekaně špatné herecké výkony. To se zde prostě neděje a tím pádem to mám na rovné úrovni a toto hodnotím, jako dobrý film. (08.02.2022)

Knihu jsem nečetl, ale díky známostem znám zákulisí a některé ztvárněné postavy. Převedení knihy na filmové plátno nemusel být špatný nápad a óbčas hlavní hrdina dovede pronést něco vtipného. Jako komik mi bohužel Mádl nikdy neseděl, takže zde z mého pohledu není kde brát. Některé pitvořící se situace jsou vyloženě otřesné. Nakonec jsem se tak usmál jen při scénách Ondřeje Malého a odkazů na jeho trenérskou (brankářů) profesi. (17.05.2022)