Režie:
Jiří SuchýScénář:
Jiří SuchýKamera:
Jiří MacháněHrají:
Marta Vančurová, Věra Křesadlová, Jaromír Hanzlík, Jiří Datel Novotný, Josef Čáp, Josef Dvořák, Eugen Jegorov, František Pokorný, František Řehák (více)Obsahy(1)
Experimentálně zaměřená hříčka zbavená jakékoli psychologizace se upíná k naivistickému pohledu - v této poloze Jiří Suchý vypráví o putování osmnáctileté dívky, která opustí práci v drůbežářském provozu a vydá se hledat manžela. Věštba, jíž věří, totiž stanovila, že se musí vdát přesně 23. října. Na filmu je patrné, že režisér má zkušenosti s divadelním tvarem, ale nikoli s filmovým vyjadřováním. Proto je výsledek značně těžkopádný, a to navzdory zdůrazňované poetičnosti. Režisérově stylizaci se snaží přizpůsobit i herci se začínající Martou Vančurovou v čele. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (28)
Suchý je génius, ale na tomhle filmu se to tak úplně neprojevilo (i když za pozornost Nevěsta rozhodně stojí). Leccos z jeho geniality poznáte už když si přečtete text jedné z písní zazpívaných ve filmu (Slova sekejte jako byste napodobovali zvuk vlaku jedoucího přes pražce. A poslední větu čtěte pomalu.). ............................................................................................ Vylítla slepice z podkrovní světnice, // život je velice zelená věc. // Život je velice zelená skalice, // touha je ulice, láska je klec, // Kdo sahá po klice, lekne se velice, // paprsek měsíce rozpálil kov, // blíží se stanice, konečná velice, // pro lásku slepice škoda je slov. // Blíží se stanice, konečná velice, // pro lásku slepice škoda je slov. ........................................................ - Ale přece jen doporučuju si tu píseň i poslechnout v jeho podání: VIDEOKLIP (25. min.) ()
Nekonečná je šíře záběru Jiřího Suchého. Trefou do černého je navíc hlavní role pro výbornou Martu Vančurovou. ()
Podivna šantanova feerie s prvky podobenstvi (coz nemam moc rad), a s krasnou mladou Martou. Podivnost, ale jedna projekce neurazi. :) ()
Projekt 100 (2001) ()
Zvláštní a naprosto nepodmanitelný film for me. Strašně moc metafor, snivých záběrů, sem tam i surrealismus; jistě, básník nám chtěl říci, že nemáme věřit na osud a chiromantii. Jiří Suchý opravdu roli filmového režiséra nezvládl, jak uvedeno v obsahu, poetičnost vyprchá, neboť kde najít poetiku uprostřed bumbajících umělců? Nebo v házení pantoflí hiostů na zámku (což vlastně byl taky sen)? Josef Dvořák se ve své rané roli snaží dělat co může, Marta Vančurová byla půvabná jako vždy, ale jiná než v pozdějších rodinných dramatech, a tak byla nezvyklá. Křesadlová v ústroji hippies? No, ani ty Suchého písničky k filmu nesedly. Ale za to, co tím chtěl básník říci, jednu hvězdičku dávám. ()
Takový smutný film o naivní dívce hledajícího ženicha po té, co jí potulný zloděj jakoby vyčte z ruky, že se bude vdávat. A to přesně na den. V režii Jiřího Suchého tak vznikl snový snímek s prvky poetiky. Složitost příběhu však nesedne každému. Občas se tu i zafilozofuje a divák začíná přemýšlet na co se to vlastně dívá. Divadelní tvorba pana Suchého je tu značně znát a tak se snímek stal značně těžkopádný. Za pozornost však jistě stojí. ()
Hmmm, tak tohle mě nevzalo. Že by jakýsi dozvuk Nové vlny 60. let? Na tehdejší poměry dost erotických záběrů, nedivím se, že film byl "částečně zakázaný". ()
Prazvláštní a hodně experimentální snímek z konce nové čs. vlny. Jediný film Jiřího Suchého, o kterém přesně nevím co si mám myslet anebo jsem nepochopil to, co chtěl p. Suchý vlasně říct. Že by si chtěl jen vyzkušet něco jinýho než divadlo? První výrazná role M.Vančurové a J. Dvořáka - jeho scénka (s nádherným hudebním doprovodem) se sbírkou panenek mě ale úplně odrovnala a to v tom nejkladnějším slova smyslu, i proto dávám vyšší hodnocení než jsem původně zamýšlel. Celkově pohodově natočené, ale asi bude potřeba se na to mrknout víc než jednou aby člověk pochopil oč kráčí. Každopádně slušný úlet. ()