Zánik domu Usherů

Hypnotický zážitek. Po prvních třiceti vteřinách, kdy jsem pochopil, o co půjde, jsem se dost vyděsil - celou dobu se koukat na Švankmajerovy surrealistické animace, to není nic moc pro mě, nejsem jeho obdivovatel a jeho rukopis mi všude připadá stejný, příliš zřetelný a ne tolik zajímavý, jak se o něm mluví. Jenže tady mě o chytlo. Mohl za to hlavně Čepkův geniální přednes, který mě přikoval k obrazovce, a postupně jsem se začal do psychedelie před sebou nořit hlouběji a hlouběji. Animační scény s rakví nebo židlemi byly jednoduše skvělé a vše vyvrcholilo v makabrózním finále. Netřeba herců, netřeba světa, stačí jen pokřivené uzavřené plesnivé a rozpadající se sídlo. Měl jsem z těch patnácti minut před sebou obavy - a když uběhly, litoval jsem jen toho, že byly tak krátké. (19.12.2015)

Jediné čo tu stojí za to je zvuková stopa. Horror čítaný chladne, z hrôzou a mysticky sa počúva neskutočne. Edgar Allan Poe patrí k mojim najobľúbenejším spisovateľom takže z tohoto hľadiska ani nič iného nedalo pokaziť. Avšak animácia Švankmajera mi k tomu vôbec nesedela. Aspoň keby snímal samotný príbeh a nie blato, klince, steny a kladivo. (02.01.2016)

Dějiny Domu Usherů jdou paralelně s obecnými dějinami filmu, a Zánik domu Usherů je asi mojí nejoblíbenější povídkou z celé bizarní tvorby E.A.P. Domnívám se, že je to díky onomu nezměrnému propojení člověka a místa. Děsivá "stabilitas loci", která mění vlastníka místa ve vlastněného místem. Hned v počátcích jsem v nesourodé situaci dal přednost Klusákově hudbě před Čepkovým přednesem, a nechal se vést jí a Švankmajerovými obrázky. (17.02.2016)

Celý film provází permanentní mrazení z nepříjemného očekávání věcí budoucích a z tušení neodvratitelné tragédie. Neoddiskutovatelné kouzlo přidává Švankmajerovu snímku skutečnost, že zde neúčinkují herci - divákova fantazie má možnost popustit uzdu těm nejdivočejším představám. Celkové "blairwitchovské" atmosféře zdařile napomáhají úchvatné vizuální efekty (hrátky s hlínou, zdivem domu), hlas vypravěče k nosnému příběhu skvěle pasuje. Pro zdokonalení zážitku doporučuji zhasnout všechna světla. (24.04.2010)

http://www.youtube.com/watch?v=lk6xV5sQ8KA + http://www.youtube.com/watch?v=26heocwLX-Q Nepředstavujte si pod tím animák. Jde o dílko maximálně nefilmového charakteru. Spíš Čepkův přednes Poeovy povídky o domu hrůzy, který se propadne do močálu, s takovou slideshow Švankmajerovských obrazů a animací, které doprovázejí děj. Přesto, nebo právě proto, se mi to velmi líbilo. Během první minuty mě pohltila jak atmosféra povídky, tak atmosféra té "slideshow", a nepustila mě až do konce. Jako zdi kolem Usherova sídla se postupně zhutňuje, deprimuje a vážní víc a víc, a film je čím dál lepší. Vynikajícně depresivní grafická stránka, skvělá hudba. Ději - protože až na pár nepodstatných vynechávek doslovně cituje Velmistra hrůzy - se samozřejmě nedá nic vytknout. Jedinou nevýhodou je Čepkův komentář, upřímně řečeno není moc dobře čtený, hlavně ve veršované pasáži je příliš monotónní a nerespektuje větnou intonaci (říkám jako fanatik přes mluvené slovo a člověk, jenž si Čepka nesmírně váží). Tři mistři, Poe, Švankmajer a Čepek, spojili síly a vytvořili úchvatný krátký film. Mimo své kvality je zajímavý i jako formální vzor. Toto je totiž bezesporu nejlepší způsob, jak zfilmovat literární dílo. (16.04.2009)