Jedna ruka netleská

Dosť veľká podivnosť, od ktorej sa vzhľadom na kultovosť Ondríčkových Samotárov asi priveľa očakávalo. Celkom som sa na film tešil, ale po jeho skončení som bol v zvláštnom pomykove, asi ako väčšina divákov. Bolo to dobré, ale skrátka to nesplnilo celkom očakávania. No a na druhý deň som už ani nevedel, že som to videl a o čom to bolo. Takže sa už ani nemôžem vyjadrovať k deji. (11.01.2013)

Dvě velká pozitiva - hudba od J.P.Muchova a Moloko, a herecké obsazení v čele s Trojanem, Dlouhým a Třískou. Děj je divný, v několika aspektech docela originální (pašování orlů třeba), ale problém spatřuji hlavně u nuceně šroubované komiky, která na mě žel nepůsobila, ba naopak rušila. No a jejím zdrojem neměl kupodivu být Jiří Macháček, ale jeho parťák v podání Marka Taclíka, který je však jedním z nejslabších článků celého obsazení. Film má podle mě být černohumorný díky konfrontaci odlišných sociálně-intelektuálních skupin, které jsou slušně zdegenerované hyperúchylkami. Dva prosťáčci - jeden skutečně tupý, druhý alespoň hodný, versus zbohatlicky sterilní rodinka s ujetými dětmi, nervní matinkou a hitleroidním tatínkem, a nakonec rodina televizního moderátora. Ale všechno je to podchyceno z nesprávného úhlu (právě přes ty dva prosťáčky) a tak nějak to ústí do dějově-emocionálního vzduchoprázdna. Co však oceňuji je, že tvůrci nefandí ani jedné postavě, což by ve výsledku bylo daleko horší. 50%. (07.10.2007)

Ondříček už asi nikdy nenatočí nic tak výborného jako Šeptej. Škoda. Jeho (Ondříčkovou - a vlastně i tohohle filmu - vadou asi je, že jeho postavy jsou hrozně stereotypní (myslím hlavně v universu postav jeho filmů) - všechny jsou něčím nenormální, vybočené, prostě trhlé. Tady to le takřka čítankové. Největší chybou filmu je, že se snaží být srandovní a humorný, za každou cenu. On takový samozřejmě občas tu a tam je a chvílemi jsem se i hlasitě zasmál. Ale jak se jím snaží být a strašně hodně tlačí na pilu, což způsobuje, že je občas místo humoru spíše trapný, tak to dost ubírá na jeho atmosféře. Film je zajímavý hlavně kvůli dvěma věcem - geniální vystihnutí proměny a nakonec spylnutí s fiktivní osobností Ivanem Trojanem, ten jeho proslov patří k tomu nejlepšímu a nejzábavnějšímu v dějinách porevolučního českého filmu a k tomu nejlepšímu, co kdy Trojan ve filmu předvedl (kam se na to hrabe nějaký trapný a zkarikovaný Václav) a Klára Pollertová-Trojanová (dobře, přiznávám, mám pro ni velkou slabost od Vrať se do hrobu), která je ve své roli bezchybná. Zbytek se plácá mezi nudou, klišé, neoriginalitou, tuctovostí, karikaturou, humorem a všedností. I ten Tříska mi tady připadal spíše odpudivý. Jednoduchá, prostá tuctová nevíceúčelová jednohubka pro zasmání na jedno použití (čím víckrát jsem to viděl, tím méně mě to baví a tím horší mi to připadá). (26.04.2012)

Není to sice taková bomba, jako Samotáři (srovnání se prostě nelze vyhnout navíc tenhle film se asi kultovním nikdy nestane), ale i tak jde o docela zábavný plný skvělých hlášek ("Já to říkal, že ty ptáci maj ňáký divný zobáky", "To je normální houbovej čaj", nebo scéna, kdy Jirka Macháček čerpá energii ze stromu...). (15.11.2004)

„Andreo, co myslíš, jaký lidi končí na dně přehrady?“ – „Myslím, Martino, že lidi, který se do něčeho namočili.“ Tak tady jsem s očekáváním, pravda, dost přestřelil. Nevím, proč se mi Jedna ruka tak dlouho vyhýbala, nicméně Samotáře a Šeptej jsem viděl před dlouhými 7 lety, a úplně jsem zapomněl, jakým typem humoru se Ondříček prezentoval. V případě tohoto filmu jsem se totiž smál tak často, až mi tekly slzy. Tak skvěle napsané (záměrně) dementní dialogy a vypatlané postavy se často nevidí, a těch zabijáckých hlášek! Ale zpátky k postavám; čtveřice „vyšetřovatelů“ sice občas zahraje na jednodušší, avšak rozhodně funkční notu, Matáskův „řezník“ si vystačí s jedním zdrcujícím výrazem a větou, pod odpověď Myšičkova psychouše bych se zlomyslně podepsal, Třískův divadelník dostal minimum prostoru a přesto stačil „zaválet“, ale hlavní tahouny vidím jednoznačně v Trojanových (ty jejich dialogové výměny….vrcholící při groteskním milování!). Šílená matka a její metody výchovy jsou super, ale to co předvádí Trojanův Zdeněk…nejde jen o pasáž s projevem, vždyť ten zářil snad v každé scéně. Jistě, sem tam se najde hlušší místo či něco mírně vyšumí do ztracena, ale celková zábavnost téhle černohumorné, absurdní, bizarní a lehoulince zvrhlé (scéna s pejskem asi nesedne každému…že?) šílenosti dává na tyhle místa celkem v pohodě zapomenout. I když jak si tak čtu některé zdejší komentáře, asi musíte být správně „úchylně“ naladěni…a to já teda rozhodopádně byl! A když si k tomu všemu připočtu pohodovou hudbu včetně melodie doprovázející Vůdce (ta mi ostatně hrála v hlavě ještě dlouho po zhlédnutí), rád nadhodnotím a těch slabších 5* filmu dám. „Co to je?“ - „Rukavice…“ – „Na co?“ – „To sou rukavice…které jsou na rukavicích. Jsem unavený, dobrou noc.“ – „Dneska je čtvrtek…!“ (20.07.2015)