Pátek čtrnáctého

Drama bych to nenazval, ale výborně zpracovaný psychologický film. Na to že to točila Česká telvize, tak klobouk dolů. Samozřejmě jednoduchý a předvídatelný děj, ve kterém se odehraje vše nejdůležitější v prvních pěti minutách, ale celý film mě držel u televize s nějakou dávkou napětí. Jan Dolanský se předvedl v roli vraha, sice né moc povedeného, ale zkušenosti se zabíjením si určitě přenesl do dalšího filmu, kde se stal krutým a bezcitným zabijákem - Sametoví vrazi. (21.07.2008)

Bohužel zajímavý námět skončil někde na půli cesty. Krom toho, že se Karel Zima zamiloval do krásné herečky, jejíž jméno jsem z titulků nebyl schopen vydedukovat - nefiguruje ani nikde na fotkách u uvedených jmen, u některých fotky pro jistotu nejsou, a Sandra Pogodová nám ukáže prsa, žádné drámo se nekoná. Jan Dolanský jen vyhrožuje a vyhrožuje a pro jistotu i ujišťuje, že se malému příteli nic nestane, když bude mlčet a tím to končí. Ani v závěru se nejedná o žádné zvláštní napětí. Policie má nakonec snadnou práci. I proto, že Jan Dolanský se vlastně udá sám. Kdyby nešel na pijatiku s partou Matěje Hádka, asi by na něj kriminalisté jen stěží přišli. Na konci jim pak pomůže ještě ségra malého špunta. Hodně průměrná kriminálka, která divákovi nenabízí ani možnost si zahádat, kdo je oním pachatelem a protože ho policie sama vlastně nevypátrá, tak je to jen čekání na to, kdy ho dopadnou. Ve zbytku nuda. (31.03.2020)

Bohužel. Jako normální televizní kriminálka je Pátek čtrnáctého nezajímavý, protože divák od začátku ví, jak se věci mají a jen zoufale čeká, až to dojde taky hlavním hrdinů, kteří - ač jim očividné indicie neustále poletují před nosem - jsou nevšímaví jako tetřev hlušec na námluvách (čestnou výjimkou je kluk s modrými vlasy - ten by měl dělat u policie). A jako psychologický film? Směšné. Vždyť scénáristova tužka načrtnula jen nevěrohodné šablonovité postavy; takové, jaké dovede životnosti přiblížit jen opravdu dobrý herec. A takoví se bohužel castingu na tento film nezúčastnili. (19.07.2008)

Tak jsem na to koukla. Spíš omylem, řekla bych. Dávali to v telce. Špatně jsem koukla na datum narození filmu a myslela si, že je mnohem mladší. Nebylo to tak úplně blbý, dokonce jsem to dokoukala. Přišlo pár nesmyslných zápletek s divným vyšetřováním. Přívrženci Dolanskýho si asi pošmáknou, podle mýho hraje pořád stejně teď jako před dvanácti lety. Na konec jsem se dostala převážně ze zvědavosti a abych se přiznala - na konci jsem si potichu šeptala "uteč, maličkej.." (08.06.2015)

Příjemné překvapení. Akční detektivky made in Czech působí většinou jako nechtěné parodie, naproti tomu dobře pojaté psychologické příběhy s kriminální záplatkou se občas podaří. Dobrá pointa i gradace celé story, uvěřitelné osoby a taky vizuálně působivě zachycená okrajová část Prahy se spojily do velice kvalitní směsi. Hlavní dětský hrdina píšící v úplném závěru vrahovi, že ho nezradil i přes to, že ten se ho pokusil po dlouhém váhání zabít taky je moment překvapivě hutný.....Když to člověk porovná s řadou mnohem nákladnějších a náročnějších projektů, napadne ho, že méně bývá skutečně nekdy více. A tady civilnost přispěla k výsledku nemalou měrou, stejně jako dobré herecké výkony. Škoda jen, že Adélu Decastelo jsme už později mockrát ve filmech neviděli.... (31.01.2011)