Divoká planeta

Freud by měl z tohodle animáku radost. Vztah mezi id, egem (lidé) a superegem (mimozemšťani), potlačovaná sexualita jež musí být ve skrytosti pravidelně vybíjena (mimozemská tančírna), hromada hmot, blobů, tvarů a patvarů připomínající rozmnožovací ústrojí či pohlavní akt, etc. Musí se nechat, že se na to hezky kouká, psychoanalytická rovina je zajímavá, ale celkově mě k plnému počtu pěti hvězd něco chybí. Možná mi zážitek kazila určitá monotematičnost symbolů, také jsem byl dost otrávený z příšerné funky hudby, která vůbec neodpovídala celkové atmosféře a navíc mne příliš nepovzbuzovala ani pochmurná bezvýchodnost, kterou autoři přiřkli jak lidskému pokolení, tak (zdánlivě) duchovně vyspělejším emzákům. Nicméně z hlediska výtvarného opravdu originální podívaná. (12.02.2018)

Tvrzení některých komentátorů, že neznají kvalitní český či československý animovaný film, působí jako zjevení z jiného světa. Od legendární VZPOURY HRAČEK Hermíny Týrlové či Trnkova ŠPALÍČKU, STARÝCH POVĚSTÍ ČESKÝCH nebo DOBRÉHO VOJÁKA ŠVEJKA nemluvě o klasickém Hofmanově STVOŘENÍ SVĚTA platí, že jsme ve druhé polovině minulého století byli naopak jeho velmocí. PLANETA, která mi v lecčem připomíná neméně legendárního KRABATA, je hluboce humanistickou sci-fi v čistě čapkovském duchu, jež jakoby předjala - myšlenkově hlouběji a umělecky propracovaněji - o čtyřicet let AVATARa. Ekologický prvek filmu - myšlenka, že člověk nemusí být vždy domnělým vládcem přírody - je tu využita k hlubokému, působivému pohledu na jednu ze základních existenciálních otázek lidstva, vlastně našeho druhu HOMO SAPIENS. Její multikuturalistické vyznění, zdůraznění koexistence jako nejen jediné možné formy soužití, ale také jako způsobů vzájemného prospěšného obohacování, je nesporně nadčasová. Stejně nadčasový je i tento film pozdního Pražského jara. (22.05.2010)

Oslava lidského potenciálu a vlastností, které nás dělají tak úžasnými a zároveň nepřátelskými, v porovnání s nadlidskou entitou, rozměrovou i intelektuální. Animace je jiná, než jsem očekával a přívlastek bych použil snad jedině "svá". Nejde říct, že je úchvatná, ani škaredá, je prostě jiná, ale skvěle využitá pro potřeby "futuristického" světa jiné planety, která zas tak jiná není... stále tu autoři nezašli za hranice oproštění od reality, kterou znají, i když to svým způsobem asi není úplně možné. Metafora, hloubka, cit a jednoduchost, kterou dokáže pochopit jak díte, tak dospělý. Každý si najde něco, pravděpodobně nikdo nebude doslova ozářen dokonalostí, ale bude určitě potěšen zajímavostí. PS: nebýt příjemného pocitu cca týden po shlédnutí, tři hvězdičky by padly jako ulité:) (04.06.2010)

Proč jsem si zamilovala tento film? Například pro jeho surrealistickou kresbu. Zvířáta a krajinu. Pro oslavu potřeby divokosti a tělesnosti. Kvůli staré náčelnici. Kvůli nápadům, které vypadají, jakoby vyvěraly z dětské fantazie (například originální zhotovování oděvů - Krteček by se divil!). Protože Draagové jsou vznešení a mají vskutku podivné zvyky. Protože film vypovídá cosi o tom, že když se jednu z doplňujících se částí celku snažíme eliminovat, nemusí se to vyplatit. (Do hlavy se mi vtírá srovnání s Avatarem, ale k tomu dodám jen toto: Camerone, naser si.) (21.08.2010)

Nechápal som ako je možné, že som to nevidel až do chvíle, keď som to uvidel znovu. Názov sa mi totiž do pamäti ako decku nevryl, ale rozprávanie BŘETISLAVa POJARa, ktorý kedysi na ČST uvádzal vo svojej relácii to najlepšie zo sveta animovaných filmov, áno. Existuje "svätá trojica" predrevolučných celovečerných animákov, ktoré som mal na ČST tú česť sledovať. KRÁĽ A VTÁK, jeden - tuším brazílsky - na názov som dodnes neprišiel (nakoniec sa to podarilo!) a DIVOKÁ PLANÉTA. Neviem ako prešli dobovým cenzorským sitom, ale pre mňa konkrétne Planéta dodnes predstavuje zážitok porovnateľný s LSD tripom. Nezmazateľne. Inak tvorcovia ad absurdum vlastne rozvinuli druhú sériu MIAZGOVCOV / SMOLÍKOVCOV a to najmä epizódu Planéta strojov. (2.1.2010) Inak P.F. 2010 ! :-) (02.01.2010)