Skalpel, prosím

Herectví Miroslava Macháčka a Jany Brejchové je velmi přesvědčivé. Základní linie příběhu je silná i díky tomu, že Valja Stýblová, autorka předlohy, čerpala ze své lékařské praxe. Prolínání vnitřního monologu stárnoucího lékaře a osudů malého pana Uzlíka (debut Jakuba Zdeňka) je lehce uvěřitelné. Zajímavá je kamera - především záběry při operacích působí téměř autenticky. Bohužel příběh devalvuje řada dalších dějových linek, které se větví až do nepochopitelně nesmyslného závěru (léčení někdejšího spolužáka/ kamaráda ANO, zjištění, že se trávil kvůli profesorově manželce NE, onemocnění kolegovy dcery ?? a kolegův příchod na rozhodující operaci NE NE, neúspěšná operace vedená podceňovanou lékařkou ??, účast na operaci havarovaných pár hodin před nejdůležitější operací ??, řešení vztahu syna s manželkou někdejšího pacienta NE, romský pacient ANO ANO, vaření kafe uprostřed noci NE NE NE NE NE NE). (08.01.2011)

Všechny kravinky typu Chicago hope se můžou jít vycpat. Skalpel, prosím strčí do kapsy všechny ty americké a i české slátaniny, kde jde víc o hezké tvářičky, o to kdo, kde a s kým a o skutečnou práci lékařů a sester se ani neotřely. Vynikající drama z nemocničního prostředí. Člověku se chce až brečet nad krutostí obyčejného lidského bytí. Můžete mít svaly jako Arnie a Sly dohromady, ale smrt přeprat nemůžete. Tady jsme nahlédli do života lékaře, profesora a šéfa neurochirurgie. Můj bezmezný obdiv lidem jako je on... Každý den svádí na operačních sálech boje o naše životy s nejistou vidinou úspěchu. Zde jsme zažili nelehké rozhodování, jestli operovat Uzlíka, malého chlapce a zbavit ho nádoru na mozku. Do ní se nikdo pustit nechtěl, klučík mohl při ní zemřít. O to náročnější to profesor měl, když se před ní nemohl vyspat. To jen díky de***ovi, který řídil opilý a na sále mu zemřela žena a vedle na lůžku leželo jejich miminko přikryté rouškou ... Film si zaslouží jedině uznání. (29.12.2014)

Kolik máme českých filmů z prostředí nemocnice, které lze brát vážně? Skalpel, prosím přitom není žádným jednookým mezi slepými, ale velmi dobře natočeným dramatem o fyzicky i psychicky namáhavé práci neurochirurga. Miroslav Macháček byl pro hlavní postavu ideální volbou, a také hlavně díky němu film dobře funguje i po více než třech desítkách let. (19.12.2019)

Velmi silný, nezapomenutelný film, pro mě rozhodně nejlepší lékařský film, jaký jsem kdy viděl a možná i jedno z nejlepších českých dramat vůbec. O člověku, o jeho ctižádosti, pochybách, touhách i strachu. Plný bolesti, plný naděje, ale především plný vynikajícího Miroslava Macháčka, který tu vytváří svou životní roli strhujícím způsobem a současně jeden z mála filmů, kde komentrář formou vnitřního monologu funguje a obohacuje příběh. Oporou jsou mu výtečně vykreslené vedlejší postavy z nich žádná tu nepůsobí jako pouhá výplň. Všechny mají svůj charakter, všechny mají své starosti, svůj život, do kterého nemocnice a jejich profese zasahuje. Precizní scénář a režie, které z literární předlohy dokázaly vytvořit dokonalý filmový klenot. Syrový, mrazivý, tíživý přesto hluboce lidský a v některých momentech nečekaně dojemný. S naprosto dokonale vytvořenou atmosférou, která mě pohltila, a o to jak mě svírala jsem si uvědomil až v okamžiku, kdy skončil a já se mohl znovu nadechnout a cítil jsem se jako se člověk, když po dlouhé noční šichtě kdy byl zcela pohlcen prací vyjde do ranního rozbřesku a do tváře se mu opřou první ranní paprsky. (06.10.2013)

Tomuto filmu jsem se vyhýbal jak čert kříži, jeho sledování bylo doprovázeno občasnými pohledy na hodinky, ale celkový dojem byl kupodivu docela pozitivní. Docela, ne zcela. Ačkoliv je to bezesporu velmi povedený film, který se opírá o psychologii postav, děj je díky mnoha vedlejším postavám roztříštěný a jakýsi tmel v podobě vnitřního monologu (jink by to přece nebylo tak psychologické, že;-) hlavního hrdiny mi v plném prožitku rozhodně nepomáhal. Spíše než o dramatický oblouk tu jde o vykreslení postav, života v nemocnici, náročnosti práce a nároků na lékaře. Ne, není to málo, obzvláště vezmeme-li v potaz skvělé výkony herců. Přesto mám z filmu pocit jako z českých nemocnic - chlad a odtažitost. (25.09.2008)