• nash.
    *****

    Velmi silný, nezapomenutelný film, pro mě rozhodně nejlepší lékařský film, jaký jsem kdy viděl a možná i jedno z nejlepších českých dramat vůbec. O člověku, o jeho ctižádosti, pochybách, touhách i strachu. Plný bolesti, plný naděje, ale především plný vynikajícího Miroslava Macháčka, který tu vytváří svou životní roli strhujícím způsobem a současně jeden z mála filmů, kde komentrář formou vnitřního monologu funguje a obohacuje příběh. Oporou jsou mu výtečně vykreslené vedlejší postavy z nich žádná tu nepůsobí jako pouhá výplň. Všechny mají svůj charakter, všechny mají své starosti, svůj život, do kterého nemocnice a jejich profese zasahuje. Precizní scénář a režie, které z literární předlohy dokázaly vytvořit dokonalý filmový klenot. Syrový, mrazivý, tíživý přesto hluboce lidský a v některých momentech nečekaně dojemný. S naprosto dokonale vytvořenou atmosférou, která mě pohltila, a o to jak mě svírala jsem si uvědomil až v okamžiku, kdy skončil a já se mohl znovu nadechnout a cítil jsem se jako se člověk, když po dlouhé noční šichtě kdy byl zcela pohlcen prací vyjde do ranního rozbřesku a do tváře se mu opřou první ranní paprsky.(6.10.2013)

  • D.Moore
    ****

    Precizní film, který ovšem mohl (nebo měl) být kratší a chudší o některou z mnoha dějových linek, aby nabral větší spád. Herectví Miroslava Macháčka je bezpochyby mistrovské, ostatní aktéři ovšem nepůsobí jako nějací "přicmrndávači", ale důstojně s ním drží krok. Skalpel, prosím působí skoro jako autentický dokument z lékařského prostředí a nedovedu si představit, jak by vypadal, kdyby vznikl v dnešní době. Kolik by v něm bylo rádoby dojemných záběrů na uslzené oči dětí i dospělých, jak moc tklivá a dojemná hudba by přitom hrála... A tak dále.(29.1.2012)

  • triatlet
    ****

    Herectví Miroslava Macháčka a Jany Brejchové je velmi přesvědčivé. Základní linie příběhu je silná i díky tomu, že Valja Stýblová, autorka předlohy, čerpala ze své lékařské praxe. Prolínání vnitřního monologu stárnoucího lékaře a osudů malého pana Uzlíka (debut Jakuba Zdeňka) je lehce uvěřitelné. Zajímavá je kamera - především záběry při operacích působí téměř autenticky. Bohužel příběh devalvuje řada dalších dějových linek, které se větví až do nepochopitelně nesmyslného závěru (léčení někdejšího spolužáka/ kamaráda ANO, zjištění, že se trávil kvůli profesorově manželce NE, onemocnění kolegovy dcery ?? a kolegův příchod na rozhodující operaci NE NE, neúspěšná operace vedená podceňovanou lékařkou ??, účast na operaci havarovaných pár hodin před nejdůležitější operací ??, řešení vztahu syna s manželkou někdejšího pacienta NE, romský pacient ANO ANO, vaření kafe uprostřed noci NE NE NE NE NE NE).(8.1.2011)

  • Vědma
    *****

    Jiří Svoboda točí dobré filmy a z těch co jsem viděla jsou dva vynikající - tento a Zánik samoty Berhof. Je zvláštní jak polistopadový komunista Svoboda dokázal v době, kdy byli komunisté u moci, natočit tak stylově čistý, naprosto netendenční film, který může fungovat v jakémkoliv režimu, v jakékoliv době. Jakoby se vznášel v prostoru a čase. Film o bezmoci těch mocných, kteří rozhodují o životě a smrti člověka, jehož tělo je jim dáno napospas a oni jsou jenom lidé, ne bozi, což si často pacienti neuvědomí a chtějí zázrak.(13.11.2014)

  • honz
    *****

    Životní bilancování stárnoucího lékaře - profesora (vynikající Miroslav Macháček), který je uznávaným odborníkem v neurochirurgii. Ve filmu se prolíná jeho soukromý a profesní život, prostředí kliniky, kde pracuje, a stojí před obtížným rozhodnutím, zda se má pokusit operovat malého chlapce, ačkoliv nadějě na úspěch se zdá být téměř mizivá. Z jeho soukromí do popředí nejvíce vystupuje manželka (Jana Brejchová), též lékařka, a syn Ondra (Ondřej Pavelka), který se "odrodil" a místo cesty v otcových šlépějích se stal archeologem. Film zabírá z různých úhlů pohledu práci a různé problémy zaměstnanců v nemocničním prostředí a zajímavým způsobem vykresluje (hlavně prostřednictvím monologů postavy profesora) jejich psychologii. Tento výtečný snímek byl natočen podle stejnojmenné literární předlohy Valji Stýblové.(6.1.2012)

  • - V cca 58. minutě, při scéně v baru (a při tanci) hraje skladba „Night Birds“ od kapely Shakatak z roku 1982. (gug)

  • - Film byl vybrán jako zástupce československého filmu, který se ucházel o Oscara v sekci cizojazyčný film za rok 1985. (orkadimenza)

  • - Reálné interiérové scény pocházejí z pražských nemocnic v Motole, na Vinohradech a v Krči. (sator)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace