Skalpel, prosím

Tenhle snímek ani trochu nestárne, úžasné životní glosování v podání skvělého Miroslava Macháčka, které umocňují výkony prakticky všech ostatních protagonistů. Film má skvělý scénář a já osobně si užívám každou Macháčkovu větu, jen mě trochu mrzí, že ve filmu neměla více prostoru Eva Hudečková, ta ženská v sobě něco má, co se dá těžko vystihnout slovy. (27.07.2017)

Životní bilancování stárnoucího lékaře - profesora (vynikající Miroslav Macháček), který je uznávaným odborníkem v neurochirurgii. Ve filmu se prolíná jeho soukromý a profesní život, prostředí kliniky, kde pracuje, a stojí před obtížným rozhodnutím, zda se má pokusit operovat malého chlapce, ačkoliv nadějě na úspěch se zdá být téměř mizivá. Z jeho soukromí do popředí nejvíce vystupuje manželka (Jana Brejchová), též lékařka, a syn Ondra (Ondřej Pavelka), který se "odrodil" a místo cesty v otcových šlépějích se stal archeologem. Film zabírá z různých úhlů pohledu práci a různé problémy zaměstnanců v nemocničním prostředí a zajímavým způsobem vykresluje (hlavně prostřednictvím monologů postavy profesora) jejich psychologii. Tento výtečný snímek byl natočen podle stejnojmenné literární předlohy Valji Stýblové. (06.01.2012)

,,A vy se ani pane profesore nepokusíte toho chlapce zachránit?“ ,,Teoretická šance nestačí…“ Chirurgové. Žádná ,,Růžovka“. Pohled do duše lékaře, tvrdého a ctižádostivého člověka. Monology, myšlenkové pochody, přátelé, rodina. Jeho chirurgický tým je organizmus, který denně podstupuje operace a každá chyba je osudná. SE SMRTELNOSTÍ SE VŠICHNI MUSÍME SMÍŘIT! Záchvaty malého ,,Uzlíka“, chlapce s 3% naděje a děda, který se nikdy nesmíří s tím, že mu není pomoci. ŽIVOT JE PODVOD A MUSÍ SE AKORÁT UMŘÍT! Ještě nikdy se nepustil do operace, kde naděje na úspěch byla tak malá. KDE JE HRANICE MEZI RUTINOU, STRACHEM Z NEŮSPĚCHU A NEZODPOVĚDNOSTÍ? Plejáda výtečných českých herců ve výborném psychologickém příběhu z prostředí, ve kterém se dá zažít ten opakovaný zázrak znovuzrození, či prohry horší než kocovina. Jeden z mých nejoblíbenějších českých filmů. PŘÍBĚH ***** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ ** (24.10.2009)

Svobodova režisérská extratřída v mistrovsky vystavěném Nývltově scénáři a s hereckými výkony, které patří k nejlepším ve filmografiích hlavních hvězd. V daném formátu potom nevadí ani pouze asistenční výkony některých vedlejších rolí, které tak vlastně podporují ohnisko příběhu. Nezapomenutelný stylotvorný vnitřní hlas a stejně tolik vyřčeného pouhýma očima nad rouškou. Nevyumělkovaný lidský příběh s nenuceně důmyslným prostým slovem na téma důležitých věcí v životě a malých velkých vítězství. Poctivá práce, top českých filmů 80.let, 4-5* (13.11.2014)

Jeden z nejinteligentnějších českých filmů. Je veden velmi úspornými, zato o to precizněji vyšperkovanými dialogy a vnitřními monology do nezvyklé hloubky, zároveň si zachová neobyčejnou lidskost, respektujíce mlčení, lidské štěstí i tragédii v rovině, kterou by mnohé racio samo neuneslo. Proto možná i ta myšlenka na závěr filmu. (29.01.2012)