• kajda.l
    **

    Pseudofilozoficko-hluboké rozjímání, opocená čela a "národní umělec" Macháček vypouštějící ze svých úst odborné lékařské termíny, tak hrozně křečovitě, kdy prostě nešlo uvěřit tomu, že se jedná o naprostou jedničku ve svém oboru - neurochirurgie. Navíc ta spousta do příběhu (ne)násilně vložených "náhod" (shledání a operace nejlepšího přítele ze studií Mikeše či nemoc a smrt dcery nejschopnějšího kolegy docenta Krtka). Dozajista zajímavě natočené, ale mě to nebavilo. Bohužel. 50%(8.1.2011)

  • dobytek
    ***

    Filmy a seriály odehrávájící se v nemocnicích jsem nikdy neměl moc rád. Věřim, že pokud někdo považuje nemocnici za atraktivní prostředí, bude si u Skalpelu chrochtat blahem. Film nabídne skoro 2 hodiny záběrů z operačních sálů, nemocničních pokojů a dlouhejch studenejch chodeb prokládaný Macháčkovejma vnitřníma monologama. Chválim, že je to natočený tak nějak nezaujatě a jakoby s odstupem, chvílema skoro až dokumentárně, takže třeba ani dítě s nádorem v kebuli nepůsobí vyloženě jako trapnej pokus o citový vydírání labilnějších diváků, ale prostě jako jeden případ z mnoha. Pro mě je to průměrný drama s dobrym Macháčkem a Brzobohatym. 55%(4.3.2012)

  • zette
    *****

    Naprosto skvele ojedinele dilo, ktere pomoci myslenek profesora, vyborne hudby, scenare a velmi kvalitnich hereckych vykonu dotvari maximalne depresivni atmosferu, ktera si vas u obrazovky najde. Plne souhlasim s tim, ze se jedna o nejlepsi film z lekarskeho prostredi, a mozna nejen u nas. Jen je skoda, ze takove filmy se uz u nas nikdy tocit nebudou, nic tomu zatim nenaznacuje. Nejlepsi film roku 1985 ( i pres Vesnicku strediskovou ).(22.8.2009)

  • nash.
    *****

    Velmi silný, nezapomenutelný film, pro mě rozhodně nejlepší lékařský film, jaký jsem kdy viděl a možná i jedno z nejlepších českých dramat vůbec. O člověku, o jeho ctižádosti, pochybách, touhách i strachu. Plný bolesti, plný naděje, ale především plný vynikajícího Miroslava Macháčka, který tu vytváří svou životní roli strhujícím způsobem a současně jeden z mála filmů, kde komentrář formou vnitřního monologu funguje a obohacuje příběh. Oporou jsou mu výtečně vykreslené vedlejší postavy z nich žádná tu nepůsobí jako pouhá výplň. Všechny mají svůj charakter, všechny mají své starosti, svůj život, do kterého nemocnice a jejich profese zasahuje. Precizní scénář a režie, které z literární předlohy dokázaly vytvořit dokonalý filmový klenot. Syrový, mrazivý, tíživý přesto hluboce lidský a v některých momentech nečekaně dojemný. S naprosto dokonale vytvořenou atmosférou, která mě pohltila, a o to jak mě svírala jsem si uvědomil až v okamžiku, kdy skončil a já se mohl znovu nadechnout a cítil jsem se jako se člověk, když po dlouhé noční šichtě kdy byl zcela pohlcen prací vyjde do ranního rozbřesku a do tváře se mu opřou první ranní paprsky.(6.10.2013)

  • Adam Bernau
    ***

    Skalpel prosím má místy působivou atmosféru, nicméně je pouhou snůškou nanicovatých ilustrací vrcholového lékaře - borce, alfasamce, řešitele konfliktů života, vítěze, který po okázalém dilematu a několika nocích beze spánku úspěšně provede neproveditelnou operaci. Druhou nejdůležitější postavou není ani manželka, ani kolega chirurg nebo chlapec pacient, nýbrž smutný kamarád z mládí - filosof, ukňouraný, ukřivděný, zakomplexovaný sráč. Dichotomie obou těchto postav (lékař - filosof) přesně odpovídá názoru české duše 20. století. Samozřejmě pokud film prožíváme jako drama, zda se podaří toho či onoho zachránit, zda to Chirurg zvládne apod., budeme mít sklony k jinému hodnocení.(24.3.2019)

  • - Film byl vybrán jako zástupce československého filmu, který se ucházel o Oscara v sekci cizojazyčný film za rok 1985. (orkadimenza)

  • - V cca 58. minutě, při scéně v baru (a při tanci) hraje skladba „Night Birds“ od kapely Shakatak z roku 1982. (gug)

  • - Reálné interiérové scény pocházejí z pražských nemocnic v Motole, na Vinohradech a v Krči. (sator)