Reklama

Reklama

Obsahy(1)

První poválečné léto, česko-polsko-německé pomezí. Lidé ze samoty Berhof se stanou zajatci vérvolfů, kteří odmítají připustit porážku Německa. Konflikt je zde pojat jako analýza mezní lidské situace a charakterů, v níž se osciluje mezi krajnostmi. Ústřední postavou vyprávění je jeptiška Salome, která do osamělého statku přináší všechno ostatní, jen ne očekávané milosrdenství. Jednoho z jejích protihráčů představuje československý poručík (v podání Milana Kňažka), jenž se s úpornou snahou pokouší o zajištění pořádku. Jeden z nejlepších československých filmů 80. let, natočený podle stejnojmenné předlohy Vladimíra Körnera, dodnes zaujme propracovaným scénářem, kamerou, hudbou a hereckými výkony. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (161)

Radko 

všechny recenze uživatele

Kňažko zhruba v polovici filmu zahrá na kostolnom organe kúsok boogie-woogie rytmu a tým veselá nálada nakrátko zablikne a vzápätí aj zhasne. Inak je to celé dusivé a psychopaticky temné. Až neprirodzene. Ženy na kopaniciach umierajú v pomerne mladom veku. Strhané drinou i chorobou. Lazníci a ich návštevníci sú hrubí a neotesaní. K fľaške tvrdého nikdy nemajú ďaleko. Deti vychovávajú najmä údermi, nie slovami. Po smrti manželky nevadí, že do domu i postele príde obecná radodajka. Pred pár týždňami ešte utešovala nemeckých oficierov. Dnes hľadá azyl uprostred hôr, u čudáka s dcérou. Po lesoch sa potulujú zvyšky úderiek, zložených z mladých mužov a žien - záškodníkov a exnacistov, nazývaných werwolfovia. Hnaní túžbou prebojovať sa do Nemecka, obsadia laz, aby nabrali sily a doliečili raneného. Všetko napísané v scenári je fatálne, osudové a písané veľkými začiatočnými písmenami: Smrť, Potupa, Pomsta, Smrť. Postavy sa správajú zvláštne, akoby boli uhranuté koncom vojny. Akoby odmietali uveriť zmene. Pretože prichádza len pomaly. Pohraničie prinášalo i po ukončení vojny obete. 65% ()

sud 

všechny recenze uživatele

Vlak dětství a naděje či jiné příběhy ze Sudet, působí vedle Zániku samoty Berhof jako pohádky na dobrou noc. Vlastně, kam se hrabou i leckteré horory! Atmosféra se snad ani krájet nedá, ztupili byste si nůž. Hluboké nehostinné lesy, ponuré oprýskané samoty plné hnusných zatuchlých trámů a temných svatých obrazů, obyvatelé dohnaní k šílenství, osudy o kterých by možná bylo lepší nevědět. O kladnou postavu tu skutečně nenatrefíte - snad s výjimkou dívky Ulriky a jejího otce, ač opilce a hrubiána (Ladislav Křiváček v životní roli). Výborná Jana Brejchová, přičemž nemohu zapomenout ani na Milana Kňažka, coby drsného velitele pohraničníků. Jiří Svoboda, ať si o něm každý myslí co chce, je bezpochyby jedním z našich nejlepších tvůrců. Do svého majstrštyku dle Körnerovy předlohy dal všechno. A všechno naplno. Za atmosféru a některé scény by se nemusel stydět ani Lucio Fulci (scéna s vidlema je jedna z nejnaturalističtějších, které jsem kdy viděl). Až na krev. Doporučuji všemi deseti s menším (a důrazným) varováním - slabší povahy opravdu ruce pryč. ()

Reklama

topi 

všechny recenze uživatele

Syrové, temné a depresivní drama z konce Druhé světové války a zároveň nejlepší film Jiřího Svobody (ještě spolu s filmem Prokletí domu Hajnů). K výborné houstnoucí atmosféře hraje prim skvělá muzika Jozefa Revalla a naprosto geniální kamera Vladimíra Smutného, která jakoby vše sledovala pohledem diváka, na to je pan Smutný prostě mistr! Neskutečný film! Samozřejmě výborný scénář a předloha Vladimíra Kornera (obrovská škoda vystřiženého závěrečného záběru, který se tehdejším komunistickým pohlavářům nelíbil, tak musel být z filmu odstraněn. Hanba, ten zásah byl totiž zásadní a celá symbolika obrazu je v háji, fakt kreténi ti komanči). No i tak je film parádní a chvílemi přímo hororový, samota Berhof v houstnoucí mlze nemá chybu. Výborní představitelé hlavních rolí - otec - Ladislav Křiváček (asi jeho životní role) a jeho dcera - Petronela Vančíková jsou naprosto perfektně zahraný a ostatní herecké výkony včetně Jany Brejchové a mladých Wehrwolfů v podání polských mladých herců jsou velice přesvědčivé. Nezapomenutelné scény (a že by se jich našlo), jsou pro mě tři. Ukřižování, porod telátka přímo z lůna krávy a vidle. Masakr. Tento film je jeden z nejlepších československých snímků a řadím ho mezi filmy, které nestárnou, ba přímo naopak, mají stále co říct. Prostě klasa!! ()

anais 

všechny recenze uživatele

V první řadě překrásně zasvícená prostředí - některé záběry jsou jako namalovaná plátna. Světlo svíčky nebo petrolejky osvětluje pouze část obrazu a zbytek se utápí ve tmě. V některých momentech působí němečtí vojáci až příliš naivně, ale celkový dojem z naprosté deprese a podivna, kterou tento film umí vyvolat, je na tehdejší filmovou tvorbu velký nadstandard - i z dnešního pohledu je to opravdu intenzivní a nepříjemný zážitek. ()

Master19 

všechny recenze uživatele

Kam se hrabou pracně budované americké horory, tady stačí Lubin Kostelka s koněm, jedoucí ponurým lesem a máme atmosféru, že by se dala krájet. Velmi dobře stavěný film, podle skvělého Körnerova scénáře, korunovaný výbornými hereckými výkony. Kdyby někoho zaujal zajímavý dřevěný kostelík, který se ve filmu několikrát mihne, tak vězte, že tento stojí v malé polské vesničce Kamieńczyk - přes kopec od českého Mladkova. ()

Galerie (39)

Zajímavosti (5)

  • Natáčení probíhalo v Novém Kníně nebo také v Rychlebských horách. (M.B)
  • Usedlost, ve které se film z velké části odehrává, se nachází v osadě Kamieňczyk v Dolnoslezském vojvodství v Polsku. (sator)
  • Tvůrci kvůli námitkám polských cenzorů vystřihli záběr ze scény, kde Milan Kňažko na konci filmu obrací Salomino mrtvé tělo - není zde záběr na její ruku. V té měla svírat kříž, který vytáhla z kapsy. (Ištván87)

Reklama

Reklama