Reklama

Reklama

Obsahy(1)

V německém zajateckém táboře se za druhé světové války odehrává příběh západních generálů, ubytovaných v relativním pohodlí, zatímco obyčejní vojáci živoří v mrazu a nepohodě. Vysocí důstojníci dbají jen své pochybné cti, na osudech podřízených jim nezáleží - však také i hladovku, kterou vyhlásí na protest proti chystané popravě nevinných zajatců, drží čistě formálně a jen s vidinou budoucích zásluh. A imperiální povýšenost je jednou sblíží i s jejich nynějšími vězniteli - takové je poselství této agitační válečné historky, která měla ukazovat prohnilost anglo-americké generality... (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (24)

Big Bear 

všechny recenze uživatele

Tahle záležitost je tedy po čertech zajímavá! Jasně, Ivo Toman byl jejich..  Někdo jeho filmy raději obchází, protože jsou krom těch jeho prvotin vždy politicky zabarvené a prorežimní. Pevnost na Rýně je takovou třešničkou na dortu těchto jeho počinů. Takže jasně, je to natočeno evidentně na politickou objednávku a to tak aby to poškodilov očích diváka tehdejší naše spojence a SRN. SRN byla tepána často, leckdy oprávněně, protože ani já moc nechápu angažmá bývalých nacistických velitelů ve  vysokých armádních pozicích po válce. Rusové samozřejmě také sebrali všechny zkušené Němce a odvlekli do Ruska, tam ale nežili jako primadony a tvrdě si odpracovávali své válečné hříchy např. v raketovém výzkumu. (viz. kniha Kurta Magnuse - Otroci raket). Takže ano, film je propagandistické prorežimní dílo a leckdo si odplivne. Jenže pokud tomu dáte šanci, zjistíte, že se soudruhům ta dehonestace až tak nepodařila. Čím více o válce víte, tím lépe pro vás. Film je vlastně složen z několika epizodek zajatých generálů, vězněných v německé pevnosti odkud se nedá utéci. Kdesi dole jsou vězněni řadoví vojáci, nahoře pak v zámeckém luxusu generálové. Tak to ale určovala Ženevská úmluva, že důstojnictvo má být v případě zajetí ubytováno mimo mužstvo a má mít lepší podmínky zacházení. Jen blázen by to v případě zajetí odmítl, byť byly případy, kdy např. důstojnícíi od zajatých sestřelených osádek bombardérů protestovali proti rozdělení a chtěli zůstat v zajetí s nižšími hosnostmi ze své osádky. Většinou šli ale do důstojnické sekce zajateckého tábora. Já tohle nikdy pořádně nechápal a to se o válku zajímám už hooodně dlouho. Vrcholem pak byly situace, kdy v např. Tichomoří zajatí Britové umírali v zajateckých táborech střežených Japonci často hlady a na podvíživu a zatím důstojníci tam měli sebou třeba svého psa... Takže s těmito znalostmi vám filmové chování generálů nepřijde až tak divné. Film navíc zabíhá do osobních až filozofických rovin ohledně hrdinství, osobní cti a díky tomu, že v tom hrála naše herecká elita z toho vzniklo sakra zajímavé válečné drama. Navíc velmi výpravné! Jistě sem tam něco skříplo, já se smál hlavně u uniforem černých hráčů jazzu, asi to měli být letci z Tuskegee, ale jinak musím uznat, že film opravdu stojí za vidění. Proto radím oprostěte se od předsudků, prorežimní patiny a dívejte se na to čistě jako na drama popisující chování jedinců v extrémních situacích během války. No a ten závěr? Prostě tak to tehdy bylo. Akorat jak jsem psal výše, Rusové to využití zajatých zkušených lidí ve válečném řemesle nedělali tak okatě.  Dávám 4 injekce inzulínu. * * * * ()

Aky 

všechny recenze uživatele

Možná ten film měl v době svého vzniku ze sebou nějakou politickou objednávku, ale rozhodně nedopadl špatně. Zajímavé drama ze zajateckého prostředí o vztazích vítězů a poražených, generálů a mužstva a důstojníků samotných. Rozhodně není povrchní ani hloupé. V kontextu toho, že bylo natočeno v Československu v roce 1962, je velmi zdařilé. Někdy trošku ztrácí tempo, na druhou stranu má zase výtečnou výpravu. ()

Reklama

vypravěč 

všechny recenze uživatele

Nevyvážené propagandistické drama, nestoudně podávající drť lidských osudů s cílem zostudit velitele západních armád a nahlédnout poválečný Západ jako jednu nacistickou stoku. Do základního příběhu (věznění západní generálové protestují hladovkou proti chystané popravě deseti vojáků) jsou vkládány vzpomínkové epizody několika z nich. Nad celek vyniká outsiderovský příběh holandského námořního velitele v podání Karla Högera; bohužel kontext filmu z něj činí pouhou zlomyslnou karikaturu „na objednávku“. ()

troufalka 

všechny recenze uživatele

"Věříte v předem prohrané bitvy?"                                                                                                                                        "Věřím v logiku."                                                                                                                                                                             Film, který mohl být struhující, kdyby ho natočil někdo jiný a bez omezení. Hledám nějaký důvod, proč film vidět. Snad jen jako doplnění naší československé tvorby. Chybí vnitřní napětí. Příběh se odehrává někde na pozadí, jako by se nás ani netýkal, Marně čekám, kdy vystoupí nějaká tažná postava z davu, kdy mě uzemní dramatické vyvrcholení. Ale celý film se odvine tak nějak mimoděk a než se nadějete, je konec. Přitom dialogy jsou dobré, film má téma i příběh, jsou tam zajímavé figury. Ale jako celek to na mě bohužel nefunguje. Škoda. ()

Morholt 

všechny recenze uživatele

Co tim chtěl vlastně bolševik říci? Samozřejmě - základní myšlenka je jasná. Dehonestovat příslušníky západních důstojnických sborů. Jenže když se člověk popitvá v jednotlivých osudech hlavních postav, tak z toho má tak akorát zmatek, protože pokud chtěl Toman ukázat, jak je západní vyšší velení prohnilé lidsky, moc se mu to nepovedlo. Herecky dominují Šmída (i přes ty plky) a Höger a hlavně za tyto dva pány to hodnotím na 30%. ()

Zajímavosti (3)

  • Bohumil Šmída vzpomíná: „Scéna před Crawfordovou rakví se natáčela v kostele v Resslově ulici. Do otevřené rakve si lehl komparzista, převlečený za amerického kapitána. Záběry nebyly ani inscenačně, ani světelně jednoduché a točily se prakticky celý den. Dopoledne byl ten člověk samá legrace, lezl do rakve málem jako do postele, vykládal odtud anekdoty a poobědval tam i dvě housky se salámem. Ke čtvrté odpoledne, kdy jsem znovu, snad podesáté klekal před rakví, se mi najednou zdálo, že milý Crawford je nějaký pobledlý. Ptal jsem se ho, jestli mu něco nechybí. Trochu se povytáhl, přidržel se okrajů černé rakve a nevesele odpověděl: ‚Víte, pane Šmída, mně už to nějak leze na mozek, já bych chtěl z tý rakve ven. Vy mi to možná nebude věřit, ale vono je to fakt divný, když v tom ležíte celej den!‘ Režisér Toman natočil proto jen krátký pohled na vnitřek rakve a pak už byla kamera nařízena bez přestání na Attwodův dialog s italskými partyzány, stojícími opodál.“ (Ganglion)
  • Filmovanie prebiehalo v Prahe - časť Zbraslav, vo vtedajšej Nemeckej demokratickej republike - v mestách Warnemuende a Koenigstein a v Juhoslávii - v Rovinji. (dyfur)

Reklama

Reklama