Reklama

Reklama

Obsahy(1)

V německém zajateckém táboře se za druhé světové války odehrává příběh západních generálů, ubytovaných v relativním pohodlí, zatímco obyčejní vojáci živoří v mrazu a nepohodě. Vysocí důstojníci dbají jen své pochybné cti, na osudech podřízených jim nezáleží - však také i hladovku, kterou vyhlásí na protest proti chystané popravě nevinných zajatců, drží čistě formálně a jen s vidinou budoucích zásluh. A imperiální povýšenost je jednou sblíží i s jejich nynějšími vězniteli - takové je poselství této agitační válečné historky, která měla ukazovat prohnilost anglo-americké generality... (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (20)

Aky 

všechny recenze uživatele

Možná ten film měl v době svého vzniku ze sebou nějakou politickou objednávku, ale rozhodně nedopadl špatně. Zajímavé drama ze zajateckého prostředí o vztazích vítězů a poražených, generálů a mužstva a důstojníků samotných. Rozhodně není povrchní ani hloupé. V kontextu toho, že bylo natočeno v Československu v roce 1962, je velmi zdařilé. Někdy trošku ztrácí tempo, na druhou stranu má zase výtečnou výpravu. ()

Morholt 

všechny recenze uživatele

Co tim chtěl vlastně bolševik říci? Samozřejmě - základní myšlenka je jasná. Dehonestovat příslušníky západních důstojnických sborů. Jenže když se člověk popitvá v jednotlivých osudech hlavních postav, tak z toho má tak akorát zmatek, protože pokud chtěl Toman ukázat, jak je západní vyšší velení prohnilé lidsky, moc se mu to nepovedlo. Herecky dominují Šmída (i přes ty plky) a Höger a hlavně za tyto dva pány to hodnotím na 30%. ()

Reklama

farmnf 

všechny recenze uživatele

Bohumila Šmídu mám rád, je to kasař Mlíko. Hraje tu opravdu přesvědčivě ale vynáší takové pitomosti určené scénářem, že jsem se ztrácel. Mělo to tedy znamenat, že buržoazní důstojnický sbor je zlý, tupý, lživý, podlý? Scény z Alžíru zase říkají, že francouzský důstojník jest vojákem každým coulem. Obávám se, že řešení je jednoduché. Nevýrazný režisér Ivo Trojan to dojebal na přání komunistů. Ale Hogera a Šmídu je mi celkem líto, že se této onanie museli zúčastnit. ()

troufalka 

všechny recenze uživatele

"Věříte v předem prohrané bitvy?"                                                                                                                                        "Věřím v logiku."                                                                                                                                                                             Film, který mohl být struhující, kdyby ho natočil někdo jiný a bez omezení. Hledám nějaký důvod, proč film vidět. Snad jen jako doplnění naší československé tvorby. Chybí vnitřní napětí. Příběh se odehrává někde na pozadí, jako by se nás ani netýkal, Marně čekám, kdy vystoupí nějaká tažná postava z davu, kdy mě uzemní dramatické vyvrcholení. Ale celý film se odvine tak nějak mimoděk a než se nadějete, je konec. Přitom dialogy jsou dobré, film má téma i příběh, jsou tam zajímavé figury. Ale jako celek to na mě bohužel nefunguje. Škoda. ()

vypravěč 

všechny recenze uživatele

Nevyvážené propagandistické drama, nestoudně podávající drť lidských osudů s cílem zostudit velitele západních armád a nahlédnout poválečný Západ jako jednu nacistickou stoku. Do základního příběhu (věznění západní generálové protestují hladovkou proti chystané popravě deseti vojáků) jsou vkládány vzpomínkové epizody několika z nich. Nad celek vyniká outsiderovský příběh holandského námořního velitele v podání Karla Högera; bohužel kontext filmu z něj činí pouhou zlomyslnou karikaturu „na objednávku“. ()

Zajímavosti (3)

  • Filmovanie prebiehalo v Prahe - časť Zbraslav, vo vtedajšej Nemeckej demokratickej republike - v mestách Warnemuende a Koenigstein a v Juhoslávii - v Rovinji. (dyfur)
  • Bohumil Šmída vzpomíná: „Scéna před Crawfordovou rakví se natáčela v kostele v Resslově ulici. Do otevřené rakve si lehl komparzista, převlečený za amerického kapitána. Záběry nebyly ani inscenačně, ani světelně jednoduché a točily se prakticky celý den. Dopoledne byl ten člověk samá legrace, lezl do rakve málem jako do postele, vykládal odtud anekdoty a poobědval tam i dvě housky se salámem. Ke čtvrté odpoledne, kdy jsem znovu, snad podesáté klekal před rakví, se mi najednou zdálo, že milý Crawford je nějaký pobledlý. Ptal jsem se ho, jestli mu něco nechybí. Trochu se povytáhl, přidržel se okrajů černé rakve a nevesele odpověděl: ‚Víte, pane Šmída, mně už to nějak leze na mozek, já bych chtěl z tý rakve ven. Vy mi to možná nebude věřit, ale vono je to fakt divný, když v tom ležíte celej den!‘ Režisér Toman natočil proto jen krátký pohled na vnitřek rakve a pak už byla kamera nařízena bez přestání na Attwodův dialog s italskými partyzány, stojícími opodál.“ (Ganglion)

Reklama

Reklama